Vážení čtenáři a startupoví nadšenci,
Estonsko má prý nejvyšší počet startupů na hlavu, zjistil náš autor Peter Brejčák. A to je co říct u země, která má obyvatel jako Praha. V tomto článku naleznete deset důvodů, proč tomu tak je, a za sebe říkám, že jsou to v lecčem velmi zajímavá zjištění. A taky poučná. Avšak ani my Češi se nemáme zač stydět.
Posledních 12 měsíců trávím z velké části v Mexiku, kde musím naši zemi často obhajovat. Ne že bychom měli nějakou špatnou reputaci (spíš o nás nikdo nic neví), to ne, ale Latinoameričané, mezi kterými se nejvíce pohybuji, nás zkrátka vidí jako součást té nudné staré Evropy, kde vládne tvrdá disciplína a na každou prkotinu existují jasná pravidla nebo přinejmenším sdílené rozvrhy.
Lidé z tohoto regionu jsou na rozdíl od nás, malých Středoevropanů, kteří velkou část své historie prožili pod útiskem totalitních režimů, velkými patrioty, hrdými na své vlasti, svou kulturu a barevný, svéráznější a uvolněnější životní styl. A tak se často dostáváme do sporu o tom, že oni žijí jednodušší a lepší životy, umějí si víc užívat, odvázat se, zatímco my jsme svázaní všemi těmi nařízeními a starými pořádky. A do značné míry mají pravdu a já často musím kapitulovat s tím, že se od Středoameričanů skutečně musíme učit.
Nicméně jsou i dny, kdy můžu s radostí vyzdvihnout úspěchy našich současných Čechů - nejen hokejistů a fotbalistů (ty první tady nikoho nezajímají, protože tu hokej neexistuje, ty druzí také ne, protože na dosah je Brazílie a Argentina), ale především našich inovátorů.
Brýle pro chudé i recyklace
Myslím, že můžeme být hrdí na tuzemský počin jménem DOT Glasses, který má ambici vypořádat se se světově nejrozšířenější chorobou - vadami zraku. Čech Vojtěch Foukal se připojil k Philipu Staehelinovi, švýcaroameričanovi žijícímu v Česku, a společně vyvinuli univerzální brýle, které mají být dostupné v nejchudších zemích za cenu pár dolarů. šlechetné je, že tito vynálezci neočekávají pro sebe žádný zisk - byť sami do projektu nalili miliony - a taky, že se snaží zapojit českou veřejnost, tak aby pomohli zlepšit naši pověst v zahraničí.
Záslužnou činnost koná i množství českých „zelených” startupů, které ve svém článku představila Katka Červená. Za zmínku rozhodně stojí Frusack, vyrábějící chytrou alternativu pro mikrotenové sáčky. Právě jimi jsem se tady v Mexiku, kde vám každou prkotinu zabalí zvlášť do plastového pytlíku a kde se voda musí kupovat jedině balená - nejednou chlubil. Takové nápady mohou změnit svět.
A že se Češi ve světě neztratí, dokázala nedávno i konference Jak ve východní Evropě vybudovat jednorožce, kterou pořádali čeští a slovenští startupisté v Silicon Valley a kteří radili, jak v našem regionu vytvořit startup s hodnotou převyšující jeden milion dolarů.
Možná tedy nemáme a nikdy nebudeme mít tolik startupových projektů jako v Estonsku, možná jim naši politici nikdy nebudou tak nakloněni jako v baltské zemi, ale rozhodně se jako malá země, která často musí bojovat o pozornost světa, máme čím pochlubit a rozhodně se neztratíme.
Václav Lang, šéfredaktor
ČTĚTE DáLE: Páteční hlášení: Punk, chaos, bordel...Tak si představujete startupy
