Velmi pravděpodobně jste o nich slyšeli. Skype, Transferwise, Taxify, Pipedrive, Toggl, Starship, Monese, Skeleton Technologies... Jen krátký výběr několika bývalých a současných startupů, které mají svoje kořeny v Estonsku. Tahle baltská země s počtem obyvatelů, jako má Praha, je světovým startupovým premiantem.
„Posledních několik let bylo v Estonsku opravdu intenzivních. Tallinn je relativně malý, žije tam 400 tisíc lidí. Tamní firmy zároveň naraisovaly stovky milionů eur, jen letos je to přes 300 milionů. Na trhu je hodně kapitálu a hodně se najímají lidi, kterých je jen omezený počet,“ vypráví pro StartupJobs Martin Henk, jeden ze zakladatelů startupu Pipedrive, vyvíjejícího CRM platformu s aktuální valuací přes 300 milionů dolarů.
Jen během prvních šesti měsíců podle statistik Startup Estonia získaly startupy v Estonsku investice ve výši 246 milionů eur, téměř stejnou částku jako za celý loňský rok. „Estonsko vyčnívá, v propočtu na osobu máme nejvíc startupů v Evropě, ve světě je to pravděpodobně už jen Izrael. Aktuálně máme 4 unicorny, což je na zemi s 1,3 miliony obyvateli opravdu dost, mnoho dalších firem se valuaci jedné miliardy dolarů blíží. Takže se toho děje hodně,“ směje se Henk.
S Henkem, který před spoluzaložením Pipedrive pracoval i ve Skypu, jsme se bavili o estonské startupové komunitě. Na podobné dotazy nám odpovídal i Ragnar Sass, který se startupům věnuje přes deset let, spoluzakládal jich několik (mezi nimi i Pipedrive) a aktuálně se věnuje budování mezinárodní komunity zakladatelů startupů ve střední a východní Evropě Lift99. Díky tomu jsme se dopracovali k deseti důvodům, proč je právě Estonsko tak úspěšnou startupovou zemí.
1. Správné načasování
Podle Henka je jedním z nejzákladnějších faktorů správné načasování. „To, že jsme se ze Sovětského svazu dostali ve správný moment, kdy začínal technologický boom, nám umožnilo přeskočit mnoho úrovní early technologií. Nikdy se u nás nerozšířily pagery nebo telefonní záznamníky, rovnou jsme se přesunuli na mobilní telefony a internet banking,“ uvedl.
2. Správní lidé na správném místě
Kromě správného načasování mělo Estonsko zároveň štěstí na politiky v devadesátých letech. Mezi nimi byl i první prezident po získání nezávislosti Lennart Meri, který byl podle Henka dychtivý po tom, aby země zavedla přístup na internet do každé školy a pak i domácnosti. šlo o vládní program „Tiger’s Leap“, který se rozběhl ještě v roce 1997.
„To vyžadovalo obrovskou péči o infrastrukturu, která to všechno fyzicky umožnila. Pamatuju si ze svých středoškolských let, tedy koncem 90. let, že mít internet a počítač doma nebylo úplně běžné, protože byly opravdu drahé a lidé si je nemohli dovolit. Tím, že jsem měl přístup k internetu a počítačům ve škole, mohl jsem se naučit programovat a designovat, což bylo pro mě a mnohé jiné kritické,“ popisuje Henk.
3. Přednost fiberu před železnicí
Předcházející bod tak ukazuje i na někdy rozporuplná rozhodnutí. „V té době jsme měli na výběr mezi investicemi do staré infrastruktury, tedy budování a oprav cest a železnic, nebo do nové infrastruktury, tedy aby každé město bylo připojeno na optickou síť. Naše vláda se rozhodla pro fiber místo železnic, což byla tehdy hodně diskutabilní strategie, ale když se na to díváme zpětně, pravděpodobně to bylo dobré rozhodnutí. Měli jsme tak dobrou infrastrukturu, která nám umožňovala dělat tyhle věci,“ myslí si Henk.
4. Tvrdohlavost
Jak Henk pokračuje dále, nezanedbatelný efekt na úspěch Estonska měla i jejich národní povaha. „My Estonci všeobecně jsme poměrně tvrdohlaví a ne moc zaměstnatelní [smích]. Odtud pravděpodobně pochází to, že máme nejvíc startupů na hlavu. Každý chce být podnikatelem, mít svůj vlastní byznys a být odpovědný za svůj vlastní život.“
5. Obrovská success story
Pak přišel rok 2005 – kdy byl prodán Skype, vybudovaný estonskými developery, společnosti eBay za 2,6 miliardy dolarů. A to jen tři roky od jeho spuštění. „Bylo to zjevení. Lidi si uvědomili, že je něco takového možné, a to nejenom někde v Kalifornii a Silicon Valley, ale také u nás v Estonsku,“ dodává Henk.
Jeho slova potvrzuje také Sass: „V Estonsku to mělo efekt jako výbuch atomové bomby. Tallinn má 400 tisíc obyvatel a ve Skypu sice pracovalo jen kolem 400 lidí, každý však znal někoho, kdo zná někoho pracujícího ve Skypu. Každý si říkal „pane bože, Estonec to opravdu dokázal? Opravdu Estonec vybudoval globální společnost?“. To bylo něco jako startovací bod, lidé začali startupům více rozumět.“
6. Spill-over efekt
„Běžní“ lidé nejenom začali startupy více sledovat, ale v mnohem větší míře i zakládat svoje vlastní firmy. „Začala vznikat druhá vlna startupů a téměř každý z nich spoluzakládal někdo, kdo byl ze Skypu. TransferWise zakládal první zaměstnanec Skypu (Taavet Hinrikus), Starship byl založen spoluzakladateli Skypu (Ahti Heinla a Janus Friis), Pipedrive spoluzakládal jeden ze zaměstnanců Skypu (Martin Henk). Tahle druhá vlna přišla v období let 2005 až 2010. Teď v podstatě vidíme třetí vlnu. Vidíme lidi, kteří odcházejí z TrasferWise či Pipedrive, aby si založili vlastní startupy,“ vypráví Sass.
A tyto startupy produkují další success story, které dále inspirují další lidi. Příkladem může být Taxify, který před pěti lety zakládal jen 19letý Markus Villig s penězi od svých rodičů. Doteď tenhle startup získal investice ve výši 177,3 milionu dolarů (4 miliardy korun) a působí v téměř třicítce zemí.
7. Vzájemná pomoc
Právě tím, že je Estonsko relativně malá země a startupové prostředí je koncentrované ve městě o velikosti třetiny Prahy, kde „každý každého zná“, dochází i k mnohem větší míře spolupráce mezi jednotlivými zakladateli startupů. Ti si navzájem radí a šíří tak svoje know-how.
„Máme ve zvyku dávat zpět a věnovat se komunitě. To je i jedna z klíčových věcí v Lift99 – pokud jste úspěšný, nepřemýšlíte nad tím, jestli si koupit letadlo nebo 10 domů v Kalifornii. Místo toho raději investujete svoje peníze a čas do nových generací. Jsou to lidé, zakladatelé, kteří jdou dobrým příkladem a ukazují, že i další by se měli zajímat o společnost a dávat zpět,“ popisuje Sass.
8. Otevřenost zahraničnímu talentu
Zároveň země nepodporuje jen domácí talenty, ale aktivně se snaží hledat ty zahraniční pomocí programům jako Startup Visa, pomáhající mimoevropským podnikatelům zakládat firmy v Estonsku a estonským firmám najímat zahraniční zaměstnance, nebo e-Residency, estonskou vládou vydávané elektronické občanky. Fun fact: estonským e-residentem je i japonský premiér Shinzo Abe.
9. Rozumná a rychlá vláda
„Říkali jsme, že potřebujeme více podnikatelů a vláda s námi souhlasila. Měla však problém s rozeznáváním toho, kdo je dobrým startupistou a kdo ne. Proto vznikla komise složená i ze zkušených podnikatelů a investorů, kteří hodnotí žádosti o startupová víza. Ti se na žádosti dívají jako skuteční investoři, jestli by do lidí či nápadů investovali – a po schválení alespoň deseti či patnácti lidmi se žádost posouvá na vládu, která ji schválí,“ popisuje Sass.
Podle něj je právě tenhle program dobrým příkladem spolupráce vládní a podnikatelské sféry. Vláda aktivně naslouchá problémům podnikatelů a změny realizuje i v řádu měsíců. „Vidíme, že naše vláda dělá něco vzácného. Je otevřena zkoušení nových věcí a připravena věci rychle testovat, což není běžné, vlády nerady přijímají rizika,“ doplňuje Sass.
10. Bez byrokracie
Podobný pohled jako Sass má i Henk: „Estonská vláda dělá velmi dobrou práci v tom, že jde příkladem. Bezpapírová [paperless] vláda pro nás byla velkým tématem už delší dobu. A opravdu bezpapírová je. Všechny vládní služby byly udělány tak, aby byly dostupné online. Centrální služba nazvaná X-Road, díky které je možné identifikovat se online pomocí vládou vydávané identifikační karty, všechno dohromady krásně propojuje.“
Vládní infrastruktura tak ulehčuje život lidem i firmám, což se v případě té tuzemské moc říct nedá. V Estonsku je například možné založit si firmu plně online za 18 minut a na webu existuje nástroj, který je možné používat na správu firemních faktur. Systém pak automaticky deklaruje vaše daně, čímž se výrazně snižuje množství papírovaní menší firem.
A tohle zjednodušování života lidem a firmám podle Sasse v konečném důsledku pomáhá i samotné vládě: „Myslím si, že tahle blockchain řešení umožňují vládě být méně zkorumpovanou a umožňují řídit vládu mnohem efektivněji. To souvisí také s tím, že Estonsko je malá země a ve srovnání s jinými tak máme k dispozici mnohem méně zdrojů. To nás vede k otázce – jak může digitalizace pomoct naší vládě, aby těmito zdroji šetřila?“
Autor: Peter Brejčák
