Na světě žije přes miliardu lidí s vadou zraku, kteří nemají přístup k dioptrickým brýlím. Nejrozšířenější zdravotní problém planety by po několika neúspěšných pokusech mohly vyřešit revoluční brýle DOT Glasses, na jejichž vývoji se podílí i Čech Votěch Foukal.
Československo se už teď může pochlubit Otto Wichterlem, praotcem kontaktních čoček. V podobné branži se nyní profiluje projekt DOT Glasses, který založil švýcaroameričan žijící v Česku Philip Staehelin. Jeho nastavitelné a nízkonákladové brýle si nekladou za cíl zajistit perfektní zrak, ale vylepšit špatné vidění. Přečtěte si, co nám o projektu řekl jeho spoluzakladatel Vojtěch Foukal, jenž od svých 21 let spolupracoval s Microsoftem a později figuroval mimo jiné v nejvyšších patrech společnosti Nokia.
Vojtěch Foukal
“Můj kamarád Philip Staehelin - švýcaroameričan, který žije v Čechách už přes 20 let (vedl například CCS Českou společnost pro platební karty nebo byl pravou rukou generálního ředitele T-Mobil) se projektu začal věnovat asi před čtyřmi roky, když si přečetl, že na světě je pořád přes miliardu lidí, kteří z různých důvodů špatně vidí a nemají přístup k dioptrickým brýlím. špatný zrak je dle Světové zdravotnické organizace (WHO) nejrozšířenějším zdravotním problémem planety – samozřejmě na rozdíl od některých jiných chorob není tak fatální. V civilizovaném světě jsou brýle většinou samozřejmostí, a tak je tomu i u nás, můžete být třeba ten nejchudší Čech někde ve šluknovském výběžku, a stejně máte brýle, zatímco 15 procent světové populace se k nim dostat nemůže,” řekl například.
Mnoho projektů už se snažilo (či snaží) špatný zrak vyřešit, ale žádnému z nich se to zcela nepodařilo, protože řešení byla příliš složitá nebo nákladná. “Kromě toho, i v těch nejchudších místech světa lidé nechtějí nosit jen tak nějaké brýle. Brýle musejí být módní, i ti nejchudší dbají na vzhled,” upozorňuje v rozhovoru pro StartupJobs.cz.
Jaké byly dosavadní pokusy:
V čem jsou tedy DOT Glasses jiné?
Jak už bylo řečeno, pokusů o zlepšení zraku bylo mnoho, ale vzhledem ke komplexnosti a nákladovosti se neujaly globálně, nebo nebyly udržitelné. Philip vymyslel DOT Glasses a já jsem mu letos projekt pomohl dotáhnout. Základem jsou brýlové obruby sestavitelné z modulů, které lze snadno sestavit během několika minut, a tři páry čoček použitelných pro pravé i levé oko, které se do očnice jednoduše zacvaknou. Naším cílem není zajistit perfektní zrak, naším cílem je poskytnout „dost dobrý“ zrak a zásadně tak lidem změnit kvalitu jejich života. Ale projekt není jen o speciální obroučce a o čočkách, ale je to o celém systému, který nevyžaduje optometristu a nákladné stroje na diagnostiku, v našem projektu je všechno jednoduše proveditelné ručně na místě a v tom je největší změna oproti ostatním projektům.
Vy tisknete obroučky na 3D tiskárně?
Jenom první várku. Jednak 3D tisk je drahý, jednak povrchová úprava není nic moc a dále 3D tisk není dostatečně přesný, hlavně pokud jde o funkční elementy - nastavitelné stranice a nosník obroučky. První várku obrouček jsme si vlastně nechali na 3D tiskárně vytisknout proto, abychom mohli brýle začít co nejdříve testovat v cílových oblastech, abychom si ověřili, že všechny naše premisy fungují. Nyní se brýle budou vyrábět klasicky ze vstřikovacích forem. Z jedné formy vzejde asi sto tisíc kusů obrouček.
Už máte domluvené, kdo vám je bude vyrábět?
První velkovýroba proběhne v Číně a po světě máme pak nasmlouvané další výrobce. Sami už jsme do vývoje brýlí za ty čtyři roky investovali několik milionů korun, primárně tedy Philip. Proto jsme se rozhodli pro crowfunding na české platformě HitHit. Cílová částka 400 tisíc korun však není jenom o tom, že chceme projekt dodělat, ale chceme se hrdě přihlásit k tomu, že projekt vznikl v Čechách, a že česká společnost byla první, která jej podpořila. (Krátce před zveřejněním rozhovoru se podařilo cílové částky dosáhnout, pár hodin před skončením kampaně - pozn.red.)
Kdyby se nepodařilo částku na HitHitu vybrat, je možné, že to projekt nějak ohrozí?
V současné době intenzivně jednáme s potenciálními investory a například přední výrobce čoček – společnost Essilor - přislíbila dodávku 50 tisíc kusů čoček. Od počátku koncipujeme projekt na udržitelnosti, nebudeme rozdávat brýle zdarma, chceme vybudovat funkční, udržitelný model výroby a distribuce, aby si lidé za dolar mohli brýle koupit a aby ten, kdo jim je prodá, měl z prodeje malou marži. Chceme vytvořit celý ekosystém. Zároveň jsme chtěli, aby kolem projektu vznikla určitá komunita, a to i tady v ČR. Pokud se tedy částka nevybere, budeme smutní , ale tento neúspěch nemusí nutně znamenat ohrožení projektu.
Jak jste s ním tedy daleko?
Už máme všechno nachystané, jediné, co potřebujeme, jsou peníze na výrobu prvních 100 tisíc kusů brýlových obrub.
Takhle bude zmíněná sada vypadat:
To je kolik peněz?
Tam činí celkový náklad zhruba 2,5 milionu korun. Počkáme, jak dopadne HitHit kampaň a pak se dohodneme na dalším postupu, je možné, že první výrobu objemově ponížíme. Většina projektů na HitHit je postavená na tom, že někomu dáte peníze na projekt a dostanete za to nějaký osobní benefit. V našem projektu sice nějaké drobné dárky také dostanete, ale primárně jde o to, že dáváte peníze na projekt, ve který věříte a máte z toho dobrý pocit. Takže je to i trošku test, jestli tato platforma v Čechách unese takový typ projektu.
Dá se to brát i jako jakási sonda do společnosti?
Pokud bychom vycházeli ze skutečnosti, že jsme všechno udělali dobře a produkt je dobrý a dobře jsme ho popsali, tak ano. Samozřejmě, mohli jsme udělat někde chybu, ale upřímně říkám, že jsme projektu a konkrétně i Hithit kampani věnovali mnoho úsilí a času.
V budoucnu byste tedy chtěli, aby jedny brýle vyšly na jeden dolar?
Ano, to je náš cíl.
A máte spočítané, na kolik vychází ten jeden kus teď?
Současné náklady neodpovídají kýženému cíli, ale, jakmile se dostaneme na sto tisíc plus kusů, tak tam už se začneme dostávat na smysluplné ceny za kus.
Kdy tedy budou hotové první obruby z ABS plastu?
Jakmile skončí HitHit kampaň a pokud vybereme alespoň těch 400 tisíc, což si myslím, že ano, tak ještě letos zahájíme velkovýrbou. Na přelomu roku pak začneme využívat všechny kontakty, co máme, a těchto sto tisíc kusů začneme distribuovat různě po světě. Tím si otestujeme nejen brýle, ale i distribuční kanály.
Pominu-li běžné distribuční kanály, jako jsou lékařská zařízení a vládní či neziskové organizace, naší představou je, že někde, řekněme, v indické vesnici bude místní člověk, který ve vesnici a v několika dalších přilehlých vesnicích bude jakýmsi DOT Glasses distributorem. My mu poskytneme naši dioptrickou sadu s deseti obroučkami, sadou čoček, nástrojem na měření vzdálenosti mezi zornicemi a testem zraku, a až distributor obroučky a čočky s menší marží prodá, nakoupí od nás další. Místní člověk se tak stane živnostníkem, bude mít stálý příjem, stane se soběstačným a zároveň pomůže ostatním v komunitě lépe vidět. Lidé s lepším zrakem se budou moci vzdělávat a najít si práci.
Současná situace ve světě:
Pomáhají vám ve splnění této představy i české instituce? Obrátili jste se třeba na vládu?
Uspěli jsme v B2B programu České rozvojové agentury, který nám do stanoveného limitu pomůže zafinancovat polovinu nákladů, za to jsme nesmírně vděční.
Počítáte s nějakou návratností toho, co jste do projektu zatím vložili?
Projekt musí být udržitelný, ale o nějaké významné ziskovosti se rozhodně nebavíme. Kdyby se nám vrátily naše investice, bylo by to prima, ale to vůbec není naše motivace. Já osobně se chci dožít snu, aby našich brýlí bylo ve světě více než sto milionů.
Ve středním věku přijdete do stavu, kdy si řeknete, že máte za sebou spoustu komerčních aktivit, a přemýšlíte, co dál. Jedna věc je, že můžete každý rok poslat někam na dobročinnost peníze, ale zlé jazyky tvrdí, že největším problémem je nedostatek lidí a manažerů, kteří by o těchto věcech přemýšleli a vymýšleli řešení. Takže i náš hlavní přínos vidíme v tom, že jsme se zaměřili na konkrétní problém a hledáme k němu řešení. Bereme to tak, že se nám dobře daří a tímto způsobem do společnosti něco vrátíme.
Václav Lang
