Project Restart očima StartupJobs: HR, AI a byznys dnes nejdou oddělit

Na první pohled šlo o konferenci o projektech, řízení a byznysu. Při bližším pohledu ale bylo vidět, že řada témat dopadá i do HR, hiringu a budoucnosti práce, často ve spojení s AI. Za StartupJobs jsme na Project Restart přivezli pohled na nábor jako na projekt, ne jen jako na samotné obsazení pozice. A z celé akce jsme si odnesli několik poznámek, které stojí za pozornost i pro firmy, které dnes nabírají.

Ve středu 22. dubna 2026 se v pražské Spojce Karlín potkali lidé z projektového řízení, byznysu i marketingu. A právě to bylo na celé akci zajímavé: i když nešlo o HR konferenci, téma práce, fungování týmů, důvěry, kandidátské zkušenosti nebo role AI se do programu propisovalo znovu a znovu.

Tomáš Braverman: AI sama nestačí. Rozhoduje i to, co vám nikdo nevezme

Tomáš Braverman otevřel konferenci tématem, které dnes rezonuje skoro všude: jak obstát v době, kdy AI mění e-commerce, vyhledávání i zákaznickou péči. Na příkladu Slevomatu ukázal, že AI nevnímá jako zkratku k úspěchu. Naopak zdůraznil, že technologie samy o sobě nestačí, pokud firma nemá jasnou vizi, dobře nastavené procesy, zapojené lidi, silný brand, kvalitní nabídku a datovou infrastrukturu, na které to celé může fungovat.

Slevomat dnes používá AI napříč byznysem - od vyhledávání přes customer care až po práci s recenzemi - a připravuje i vlastního AI buddyho, který má zákazníka provázet celou cestou od inspirace po praktické informace. Vedle toho ale posiluje i věci, které AI sama nenahradí: aplikaci, personalizaci, retenci, gamifikaci nebo práci se značkou.

V dotazech po prezentaci pak Tomáš doplnil, že AI berou jako akcelerátor, ne jako náhradu. Zaměstnance kvůli ní nepropouštějí, ale zároveň ani netlačí do náboru. Chtějí s AI dosáhnout vyššího výkonu se stávajícím týmem. Znalost AI tak už neberou jako výhodu, ale jako novou samozřejmost.

Lukáš Pítra: Na poradách sedí všichni. Jen zákazník tam často nebývá

Lukáš Pítra přinesl téma, které se na první pohled týká zákaznické zkušenosti, ale ve skutečnosti má mnohem širší dopad. Jeho hlavní teze byla jednoduchá: firmy si často myslí, že zákazníkům rozumí, ale realita je slabší. Na poradách sedí projekťáci, markeťáci, manažeři, dnes už i AI nástroje a různé interní interpretace reality. Zákazník, který by řekl, jaké má potřeby, tam ale často pořád nesedí.

Proto zdůrazňoval potřebu kvalitativních podkladů: hloubkové rozhovory, callbacky, uživatelské testování, práci s feedbackem nebo analýzu toho, jaké potřeby a bariéry lidé skutečně mají. Neptat se jen na produkt, ale na problém. Neřešit jen to, kdo je cílová skupina, ale v jaké situaci se nachází a co se snaží vyřešit.

S podobným principem se setkáváme i u náboru. Firmy často sledují zobrazení, prokliky nebo počet reakcí, ale už méně zkoumají, proč kandidát nereagoval, proč odpadl nebo kde ztratil důvěru. Candidate experience se přitom láme na podobných věcech jako customer experience: nejasné zadání, špatně nastavený proces a příliš mnoho domněnek od stolu.

Zdeňka Krejčíková a Filip Mikschik: Nábor jako projekt, ne jako vedlejší HR úkol

Blok Zdeňky Krejčíkové a našeho CEO Filipa Mikschika byl pro nás pochopitelně nejbližší. O to důležitější ale bylo, že nepůsobil jako izolované HR okénko uprostřed jinak byznysové konference. Naopak velmi dobře zapadl do celého dne.

Zdeňka zdůraznila důvěru, autenticitu a osobní značku. Připomněla, že LinkedIn už dávno není jen síť na hledání práce, ale prostor, kde se potkává nabídka s poptávkou, značka s člověkem a často i první dojem s budoucí spoluprací. Osobní brand podle ní nevytváří jen dosah, ale hlavně důvěru ještě před tím, než vůbec dojde na první schůzku.

Filip pak navázal přesně tam, kde je to pro firmy nejcitlivější: samotná značka nestačí, pokud nefunguje proces. V době, kdy na jednu pozici chodí víc reakcí než před pár lety, už problém často není jen přitáhnout lidi. Mnohem častěji je problém poznat, kdo je relevantní, nenechat kvalitní kandidáty odpadnout po cestě a mít proces, který je rychlý, srozumitelný a důvěryhodný. Zaznělo i několik věcí, které se opakují dlouhodobě: kandidáti citlivě vnímají nejasné zadání, nerelevantní nabídku, ticho ze strany firmy i absenci mzdy.

Součástí přednášky byl i náš checklist pro efektivní nábor, který Filip sdílel přímo na místě. Pokud vás téma zaujalo, najdete ho tady: Checklist efektivní nábor.

Právě tady se dobře ukazuje, proč dnes nábor opravdu není jen HR agenda. Je to kombinace značky, komunikace, nastavení role, rychlosti rozhodování i schopnosti sladit očekávání mezi všemi, kdo se na výběru podílejí. 

Jiří Dolejš: Mít ChatGPT ještě není transformace práce

Jiří Dolejš přinesl jeden z nejstřízlivějších pohledů na AI. Jeho přednáška nebyla postavená na hypeu, ale na praktickém rozlišení: mezi tím, že někdo „má ChatGPT“, a tím, že mu AI opravdu šetří čas, je stále propast.

Dobře popsal i to, proč dnes tolik firem mluví o agentech, ale přitom často přeskočí základní kroky. Ne všechno je agent, ne všechno má být agent a čím víc autonomie systému dáme, tím větší je prostor, aby se něco pokazilo. AI podle něj funguje hlavně tam, kde má jasný kontext, cíl, opakovatelnost a člověka, který ji koriguje.

Největší riziko AI podle něj není chybovost. Je to produkce věcí, kterým už nikdo nerozumí. Jinými slovy: rychlost, kterou od AI chceme, sama o sobě nestačí. Pokud nevede k porozumění, nepřináší produktivitu, kterou od ní čekáme. Nestačí tedy, že člověk používá AI nástroje. Důležité je, jestli chápe kontext, umí výstup zkontrolovat, vysvětlit a nést za něj odpovědnost.

Vojta Roček: Budoucnost práce nebude pohodlná. Ale ani černobílá

Rozhovor Michaela Kocha s Vojtou Ročkem se posunul nejvíc do budoucnosti. Méně se řešilo, co AI umí dnes, a víc to, co může udělat s firmami, rolemi a pracovním trhem v nejbližších letech.

Zajímavé na tom bylo, že i přes futurističtější rámec nešlo jen o efektní předpovědi. Padla i dost praktická připomínka, že když dnes firmy mluví o propouštění „kvůli AI“, často to není čistý růst ani důkaz technologické převahy. Může to být jen dohánění dluhu, který si firma nesla už předtím. Sami si tak můžeme podkopávat dlouhodobé fungování byznysu, pokud budeme ubírat místo juniorům a nahrazovat je AI, nebo naopak propouštět seniorní lidi a nahrazovat je juniory s AI nástroji. Tudy cesta nepovede.

Silná byla i myšlenka, že jsme teď v přechodovém období mezi utopií a dystopií. Část rolí se může změnit nebo zaniknout, část nových naopak vznikne. I z pohledu StartupJobs si všímáme, že se to začíná propisovat do toho, koho firmy hledají, jak definují role a jak přemýšlejí o výkonu, senioritě nebo potenciálu lidí. Je to změna, která teprve začíná.

Závěr

Letošní Project Restart ukázal, že HR dávno nesedí někde bokem jako samostatná disciplína. To, jak firmy nabírají, vedou lidi, definují role nebo přemýšlejí o výkonu, se dnes přirozeně potkává s AI, zákaznickým porozuměním, důvěrou i celkovým nastavením byznysu. Díky organizátorům z Taste a Freela za konferenci. Oceňujeme i Albi deskohraní na afterparty — to byl skvělý nápad. Celý lineup je kdyžtak na https://www.projectrestart.cz/.