Čtyřdenní pracovní týden: trend, který mění svět práce

Co je čtyřdenní pracovní týden?

4denní pracovní týden je model, ve kterém zaměstnanci pracují čtyři dny týdně místo pěti, přičemž celkový týdenní objem hodin zůstává stejný nebo se sníží (často na 32 hodin) bez snížení mzdy. Tento přístup je často označovaný jako 100-80-100 model – 100 % plat, 80 % času a cílem je 100 % výkonu. 

Tento koncept se liší od běžného komprimovaného týdne (kdy se stejné množství hodin pouze „sbalí“ do čtyř dnů místo pěti), protože jeho cílem je snížení celkového pracovního času, nikoli pouze změna jeho rozložení.

Proč se o 4denní pracovní týden zajímá více firem i států?

Výhody pro zaměstnance

• Lepší duševní zdraví a méně stresu: účastníci pilotních projektů hlásili výrazné snížení vyhoření a psychického vyčerpání. 
  
• Vyšší spokojenost a work-life balance: většina zaměstnanců uvedla, že si lépe organizuje čas a cítí větší životní spokojenost.

Podle rozsáhlého mezinárodního výzkumu zahrnujícího téměř 3 000 pracovníků v šesti zemích bylo potvrzeno, že kratší pracovní týden nezvyšuje stres, ale zlepšuje pohodu a spokojenost.

Výhody pro firmy

• Snížení nemocnosti a absence: až o 39 % méně volných dní kvůli nemoci. 
  
• Nižší fluktuace zaměstnanců a lepší retence talentů: firmy často hlásí lepší udržení klíčových lidí. 
  
• Produktivita zůstává stejná nebo roste: pilotní projekty ukazují, že výkon týmů se nezhoršuje a v některých sektorech i roste díky optimalizaci procesů.

Velká britská studie ukázala, že až 92 % firem pokračovalo s 4denním týdnem i po skončení pilotního projektu a 18 z nich učinilo změnu trvalou.

Jak funguje čtyřdenní týden ve světě?

Čtyřdenní pracovní týden ve vybraných zemích

Velká Británie
V UK proběhl jeden z největších pilotních projektů. 61 společností a cca 2 900 zaměstnanců pracovalo šest měsíců na kratší týden bez snížení mzdy. Výsledky byly velmi pozitivní a většina firem implementaci zachovala. 

Island
Island provedl rozsáhlé projekty s 2 500 pracovníky, kteří snížili pracovní dobu bez snížení platu. Výsledkem byly lepší pracovní podmínky a neméně produktivní výsledky práce. 

Další země
Model se testuje či zvažuje také v zemích jako Německo, Portugalsko, Brazílie nebo Jihoafrická republika.

Čtyřdenní pracovní týden v ČR

V České republice neexistuje celostátní legislativa zavádějící 4denní pracovní týden. Nicméně o tomto modelu se stále více diskutuje v HR komunitách a mezi firmami, které chtějí zlepšit pracovní podmínky a přilákat talent. Pilotní projekty a firemní experimenty se objevují spíše na úrovni jednotlivých společností než jako státní iniciativa.

Jaké se s čtyřdenním pracovním týdnem pojí výzvy?

• Ne všude je model stejný: mnoho firem nabízí 4denní týden formou komprimace hodin (např. 10 hodin denně) bez redukce celkového pracovního času, což nezaručuje snížení pracovní zátěže. 
  
• Není vhodný pro všechny obory: např. služby, zdravotnictví nebo výroba mohou mít komplikovanější implementaci kvůli nepřetržitému provozu. Naopak v marketingu, ve vývoji, personalistice nebo u administrativních pozic je zavedení jednodušší a může dávat smysl.
  
• Nutnost redesignu práce: pro úspěšné zavedení je důležité zefektivnit procesy a zejména omezit časově náročné neproduktivní aktivity, jako jsou zbytečné meetingy.

FAQ: Čtyřdenní pracovní týden

Co je čtyřdenní pracovní týden?

Čtyřdenní pracovní týden je model organizace práce, ve kterém zaměstnanci pracují čtyři dny místo pěti. Nejčastější variantou je 32 hodin týdně bez snížení mzdy (tzv. model 100–80–100: 100 % plat, 80 % času, 100 % výkonu). Nejde o pouhé „nahuštění“ 40 hodin do čtyř dnů, ale o skutečné zkrácení pracovní doby.

Jaké jsou hlavní výhody 4denního pracovního týdne?

Výzkumy z Velké Británie, Islandu nebo Portugalska ukazují, že mezi hlavní přínosy patří:

• vyšší spokojenost zaměstnanců,

• nižší míra vyhoření a stresu,

• menší nemocnost,

• lepší rovnováha mezi prací a osobním životem,

• stabilní nebo vyšší produktivita firem.

Ve kterých zemích funguje 4 denní pracovní týden?

Model 4denního pracovního týdne byl testován nebo zaveden například v těchto zemích:

• Island – rozsáhlé státní pilotní projekty,

• Velká Británie – největší firemní experiment s téměř 3 000 zaměstnanci,

• Portugalsko, Německo, Španělsko, Japonsko, Nový Zéland – různé pilotní programy,

• další projekty probíhají také v USA, Kanadě nebo Jihoafrické republice.

Každá země přistupuje k modelu jinak – někde jde o státní iniciativu, jinde o dobrovolný firemní experiment.

Existuje čtyřdenní pracovní týden v ČR?

Čtyřdenní pracovní týden v ČR zatím není legislativně zaveden. Český zákoník práce aktuálně počítá se standardní 40hodinovou pracovní dobou týdně (u některých profesí méně).

Některé české firmy ale experimentují s kratším pracovním týdnem nebo nabízejí flexibilní pracovní režimy. Nejčastěji jde o benefit, který pomáhá přilákat a udržet kvalifikované zaměstnance.

Snižuje 4denní pracovní týden mzdu?

Ve velkém britském pilotním projektu pokračovalo po skončení testování 92 % firem v tomto režimu. Smyslem modelu není snížení platu, ale zvýšení efektivity práce. Firmy obvykle před zavedením optimalizují procesy, omezují zbytečné meetingy a zefektivňují komunikaci.

Je 4denní pracovní týden vhodný pro všechny obory?

Ne vždy. Lépe se zavádí v administrativních, IT nebo kreativních oborech. Naopak ve zdravotnictví, výrobě nebo zákaznických službách může být implementace složitější kvůli nutnosti nepřetržitého provozu.

Jaký je rozdíl mezi čtyřdenním týdnem a zkráceným úvazkem?

Zkrácený úvazek znamená nižší počet hodin a obvykle i poměrně nižší mzdu. Čtyřdenní pracovní týden je ve většině případů nastaven jako plný úvazek se zachováním mzdy, pouze s kratší pracovní dobou.

Závěr

4denní pracovní týden není jen módní trend – data ukazují, že může přinést lepší životní rovnováhu, vyšší spokojenost zaměstnanců i zachování nebo zlepšení výkonu firmy. I když v Česku není ještě zaveden plošně, stává se předmětem diskuse firem, které chtějí přilákat talent a zlepšit pracovní prostředí. A stále častěji se objevuje také v nabídkách práce.

Z více zdrojů vyplývá, že klíčem k úspěchu je jasná strategie, měření výkonu a změna firemní kultury, nikoli pouhé přesunutí hodin do jiného dne.