Čeština umí jako jedna z mála řečí pouhou záměnou zájmen spolehlivě rozvrátit konverzaci a klidně i celý vztah. Tykání a vykání trápí generace Čechů a obzvlášť zákeřné dokáže být na pracovišti. Jak se vyhnout faux pas ve startupech, kde přece jen panuje odlišná atmosféra než v běžných firmách, jsme se zeptali člověka nejpovolanějšího - experta na etiketu Ladislava špačka.
Foto: www.ladislavspacek.cz / Tomáš škoda
Snad každý Čech má na kontě nějaký trapný moment spojený s nevhodným tyknutím či vyknutím. Všichni známe ty první dny v práci, kdy zasloužilého zaměstnance nevědomky počastujeme kamarádským Čau, já jsem…, nebo ta nejistá rána po firemních večírcích, kdy tápeme, zda platí noční potykání s vedoucí, a tak před sebou radši až do další párty klopíme zrak a v kritických momentech oba zamumláme trapné “zdravím”.
Pravidla ve startupech jsou o to zapeklitější, že se v nich setkávají převážně mladí lidé, atmosféra je uvolněnější, a tak se dodržování jinde běžných zásad může zdát zbytečně strojené a člověk často neví, jak se zachovat.
Když se začne tykat, tykejme
Měli bychom mít v každém případě na vědomí, že pravidla etikety platí úplně stejně ve startupech jako kdekoli jinde. “Platí ve firmě, na plese, platí na ulici, v tramvaji i v hospodě,” vyjmenoval pro StartupJobs.cz Ladislav špaček, někdejší tiskový mluvčí prezidenta Havla a přední český odborník na společenské chování.
Foto: www.ladislavspacek.cz
I tak ale připouští, že v takovém prostředí jisté odlišnosti existují. “Vzhledem k tomu, že startupy bývají prostředími s mladými lidmi a méně formální, tak pravidla nemusejí být, řekněme, tak strohá, jako když jsme na plese hlavního města Prahy. Patrně tam asi bude docházet k daleko rychlejšímu navazování tykání než v jiných prostředích, ale vždycky to platí stejně tak, jako jinde - nabídku musí učinit ten společnensky významnější, tedy nadřízený, anebo v případě, že jsou na stejné pracovní úrovni, tak žena či starší osoba. To pravidlo platí prakticky všude a platí už celá staletí,” varoval.
Jiná věc ovšem je, pokud hned na začátku zpozorujeme, že si tykají všichni kolem nás. V takovém případě podle špačka není potřeba na nic čekat a směle se také vrhnout do neformálního oslovování. “Je to jako ve sportovním klubu nebo ve vězení,” vysvětluje špaček. “Pokud je tam zaveden úzus, že si všichni tykají, přijdete tam a oni vám začnou se samozřejmostí tykat, tak to přijmete. Ale musíte odezírat, jaká norma v tom týmu platí, jestli to tak opravdu je, případně počkat, až zjistíte, jak to tam funguje,” dodává.
Foto: www.ladislavspacek.cz / Tomáš Beran
Jinak bychom ale měli vyčkat, až se na přechodu k neformálnímu režimu domluvíme s druhou stranou. “V naší zemi se pořád potýkáme s dědictvím habsburské monarchie obřadnosti v oslovování - paní lékárníková, paní doktorová - a všichni si tu vykají, takže to nemůžeme prolomit jen proto, že přijdeme do startupu. Samozřejmě když přijdete do nějaké americké nebo skandinávské firmy, do Ikey nebo do Hewlett-Packard či Microsoftu, kde si všichni tykají, tak když tam přijdete a oni vám začnou tykat, přijmete to a nebudete čekat na žádné obřadnosti,” uzavírá špaček.
Václav Lang
