Smlouva o dílo z pohledu programátora a grafika

Smlouva o dílo z pohledu programátora a grafika

27. říj 2015 Redakce 7 min

Jelikož se řada zákonů neustále mění, rozhodli jsme se pomoci programátorům a grafikům, aby při přípravě smluv, měli z čeho vycházet. Pohled na smlouvu o dílu z pohledu programátora a grafika pro nás připravila advokátní kancelář Kropáček Legal, provozující portál Právo pro Podnikatele.

 

Smlouva o dílo patří mezi jednu z nejžádanějších smluv v oblasti IT byznysu. Důvod je nasnadě – zákonodárce jí, na rozdíl od jiných typových smluv, ponechal velmi širokou použitelnost a flexibilitu, a tudíž patří právě tento typ smlouvy mezi častou volbu mezi programátory či grafiky.

Co vlastně smlouva o dílo je? Jedná se o takovou smlouvu, kdy se zhotovitel (což bude v případech, ke které upravuje tento článek, programátor či grafik) zavazuje provést určité dílo na své vlastní náklady a nebezpečí, a objednatel se zavazuje toto dílo převzít a zaplatit za něj.

Smlouvu o dílo pro vztahy mezi podnikateli již upravoval obchodní zákoník, který byl nahrazen od 1. 1. 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, v platném znění („dále jen občanský zákoník“). Ačkoliv tak nyní úpravu smlouvy o dílo naleznete v občanském zákoníku, na internetu je stále k nalezení spousta dnes již neaktuálních článků či vzorů vázajících se k zákoníku obchodnímu.

V případě, že uzavřete smlouvu vycházející z neplatného právního předpisu, vystavujete se velkému riziku neplatnosti či právní nesprávnosti konkrétních ustanovení či dokonce celé smlouvy.

Abyste se podobných chyb mohli vyvarovat, sestavili jsme pro Vás 6 základních bodů, které by měla každá smlouva o dílo, kde je alespoň jednou ze stran programátor či grafik, obsahovat. Jedná se o body vyžadované přímo zákonem či vycházející z ověřené praxe.


1) Věnujte pozornost předmětu smlouvy

Předmět smlouvy nám u smlouvy o dílo vymezuje, co vlastně má být grafikem či programátorem zhotoveno. Abyste se vyhnuli případným sporům spojených s tím, že Vám bylo dodáno něco, co se jen zdánlivě blíží Vaší prvotní představě, je třeba co nejpřesněji a nejpodrobněji ve smlouvě stanovit, co si přejete nechat zhotovit.

V případě, že se jedná o zhotovení rozsáhlejšího projektu, doporučujeme ho dále blíže vymezit v přílohách ke smlouvě, které budou součástí smlouvy, a na které budete ve smlouvě, konkrétně pak především v části Předmět smlouvy, odkazovat.


2) Upravte dodání podkladů a součinnost stran

Ve smlouvě o dílo je dále vhodné specifikovat práva a povinnosti obou stran, především dodání podkladů a součinnost objednatele. Oblast smlouvy toto upravující se obvykle nazývá Práva a povinnosti stran. V praxi se ukázalo jako vhodný způsob rozepsání jednotlivých úkonů stran do jednotlivých bodů (např. dodání průvodních textů, překladů, barevných zadání, technické dokumentace, atd.). V určitých případech (především u rozsáhlejších projektů) můžete práva a povinnosti dále rozepsat samostatně do přílohy smlouvy. Upravení součinnosti stran je poté vhodné jak pro zhotovitele, tak i objednatele, neboť například korekce webdesignu, logotypů či chování aplikace bývají často nezbytné a mnohdy pak předání díla předchází také testování.

Mějte ale na paměti, že samotné stanovení povinnosti nestačí. Je totiž dále nutné stanovit sankce za porušení ve smlouvě stanovených povinností (např. institut smluvní pokuty, apod.)

U uvádění doby, do kdy se má úkon provést, pak nedoporučujeme v zájmu předejití možných sporů užívání termínu „neprodleně“, ale spíše uvést konkrétní termín jako například: do 5 pracovních dnů od vyzvání.


3) Ujednání o ceně

Cenu za zhotovení díla lze stanovit pevnou částkou (např. 50.000,- Kč), odkazem na rozpočet (přičemž rozpočet by měl být součástí smlouvy, např. formou přílohy) či odhadem (což je používáno zejména ve stavebnictví, pro programátory, grafiky či online podnikatele obecně nedoporučujeme).

Co však naopak doporučit můžeme, to je stanovení termínu platby. V praxi se často využívá zálohová platba, tedy kdy část platby proběhne před započetím práce a zbývající část až po samotném předání díla. Při větších projektech může být také část platby odsunuta, například až na určitou dobu po testování aplikace, kdy je již zřejmé, že netrpí žádnou vadou.

Je důležité uvést, že pokud je cena sjednána pevnou částkou či odkazem na rozpočet, nelze již cenu následně měnit z důvodů, že dílo například vyžaduje více úsilí, vznikly nepředpokládané náklady, atd.

Výjimku z tohoto pravidla dává situace, kdy se vlivem mimořádně nepředvídatelných okolností podstatně ztížilo dokončení díla, a tudíž by bylo spravedlivé cenu za dílo zvýšit či jinak uspořádat smluvní vztahy. O této výjimce však musí rozhodnout soud. Bývá používána především v oblasti staveb, například v případě povodní či jiných živelných událostí, ve světě IT se jedná spíše o ojedinělou záležitost.


4) Odpovědnost za vady díla, záruka a smluvní pokuta

Další oblastí, kterou byste ve smlouvě o dílo rozhodně neměli vynechat, je odpovědnost za vady. Zákon Vám dovoluje benevolentně stanovit, co nastane v případě, kdy předané dílo bude mít nějaké vady, respektive když nebude odpovídat a plnit funkce dané předmětem smlouvy či dalším souvisejícím popisem, například přílohou smlouvy.

Dle zákona je dílo dokončeno okamžikem, kdy je předvedena jeho způsobilost sloužit svému plánovanému účelu. O provedení díla poté hovoříme ve chvíli, kdy je již dokončené dílo předáno objednateli. Pokud jste zhotovitel, máte právo žádat předvedení funkcí.

Práva z vadného plnění můžete jako objednatel uplatnit obdobně jako u běžné kupní smlouvy. Jinými slovy pokud se na díle objeví nějaká vada, což znamená, že dílo nebude odpovídat účelu, vlastnostem a charakteristikám sjednaným ve smlouvě, může objednatel uplatnit ve lhůtě 6 měsíců svá práva z vadného plnění. Tyto vady však musí být zhotoviteli oznámeny bezodkladně od doby, kdy objednatel vadu zjistil, nejpozději poté do 2 let, jinak případný soud právo z vadného plnění nepřizná. Nad rámec těchto šesti měsíců si poté ve smlouvě můžete sjednat libovolně dlouhou záruční dobu.

 

A jaká konkrétně práva z vadného plnění lze uplatnit?

V případě, že jde o vady, které lze odstranit, máte jako objednatel právo na bezplatné odstranění těchto vad.

V případě, že vady odstranit nelze a jedná se o vady podstatné, tedy například, které vyloženě brání v užívání díla dle ujednání ve smlouvě, můžete od smlouvy odstoupit.

V případě nepodstatných vad poté můžete požadovat slevu.

Od smlouvy může objednatel odstoupit i tehdy, kdy je zřejmé, že dílo nebude včas hotové, či nebude provedeno řádně, a zhotovitel neprovede ani v poskytnuté přiměřené lhůtě nápravu.

Ve smlouvě o dílo lze stanovit i smluvní pokutu, která bývá nejčastěji stanovována jako například pokuta za nedodržení termínu dodání díla či platby. Je však třeba mít na paměti, že smluvní pokuta musí být vůči škodě, která tím vznikla, přiměřená.

 

5) Kdo je vlastníkem díla a úprava autorského práva a licencí

Problematiku vlastnického práva k dílu lze ve smlouvě libovolně upravit, obecně však platí, že vlastníkem díla je až do okamžiku předání díla zhotovitel.

Rozlišujeme poté dva možné převody vlastnického práva. Buď se může jednat o čistý převod vlastnického práva k zhotovenému dílu, kdy objednatel získává neomezené vlastnické právo včetně všech autorských práv, anebo půjde pouze o poskytnutí licence.

V praxi se můžete často setkat s tím, že řada programátorů nabízí k prodeji právě pouze licenci k užívání softwaru či aplikace, kterou následně individuálně upraví na míru objednateli. V případě, že je udělena pouze licence, je nakládání s dílem omezeno. Projevuje se to poté například tím, že objednatel může dílo upravovat, monetarizovat, nesmí jej však dále prodávat, ledaže si obě strany, tedy vlastník licence a objednatel, ujednají v licenční smlouvě, že může objednatel poskytovat tzv. „podlicence“, tedy prodávat licenci třetím stranám.

V případě, že uzavíráte smlouvu s grafiky, nezapomeňte na implementaci ustanovení, které dává povinnost zhotoviteli využívat pouze ty grafické podklady, pro které vlastní příslušnou licenci.


6) Pokud se rozhodnete pracovat se vzory smluv, nestahujte smlouvy o dílo, které odkazují na obchodní zákoník

V případě, že na internetu naleznete volně stažitelné vzory smluv o dílo, které hned v úvodu odkazují na § 536 obchodního zákoníku, tedy na zákon, který dnes již neplatí, raději se jim vyhněte. Vystavujete se tím totiž riziku neplatnosti celé smlouvy či jejich jednotlivých ustanovení. Přestože by totiž smlouva měla uvedeno v závěrečných ustanoveních, že v případě neplatnosti určitých ustanovení se použijí ustanovení obdobná, byla by stále znatelně narušena Vaše právní jistota.

V případě, že budete vycházet ze vzorové smlouvy, přesvědčte se o tom, že tato smlouva neobsahuje v záhlaví text jako například: „Smlouva o dílo uzavřena dle § 563 a násl. zákona č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník“, což by evokovalo, že vychází právě z obchodního zákoníku. 

V případě, že je smlouva uvozena následujícím textem: Smlouva o dílo uzavřena dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je šance na její použitelnost vyšší, přesto Vám však vysoce doporučujeme si před užitím vzorové smlouvy nechat provést kontrolu této smlouvy od advokáta.

Na místo využívání vzorů si můžete přímo nechat od advokáta vytvořit určitý mustr smlouvy o dílo, který poté budete moci využít i pro více zakázek. Tento způsob je v praxi velmi oblíbeným právě u programátorů či grafiků, jelikož vykonávají často podobnou činnost (programování softwaru, vytváření grafických návrhů, atd.), a jsou tedy schopni profesionálně vytvořený mustr přizpůsobit pro každou jednotlivou zakázku zvlášť, neboť samotné úpravy smlouvy jsou poté minimální.


Obecná doporučení ke smlouvě o dílo

  • Smlouvu o dílo vytiskněte ve stejnopisech v tolika vyhotoveních, aby každá strana obdržela po jednom.
  • Smlouvu uzavřete písemně a připojte vlastnoruční podpis.
  • Písemně rovněž uzavírejte případné změny a dodatky.
  • Nezapomeňte, že písemná forma je dle zákona také e-mail. Smlouva s naskenovaným podpisem zaslaná e-mailem však není pro větší projekty ideální, neboť zde nemáte 100% právní jistotu. V těchto případech doporučujeme zvolit formu klasické smlouvy podepsané vlastnoručním podpisem.
  • Pokud je vám předložena smlouva, která obsahuje rozhodčí doložku, pečlivě se seznamte s pravidly konkrétního rozhodčího soudu.
Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata:
Další články