Radim Krejčí začínal svou kariéru před 17 lety ve společnosti Patria, kterou nakonec opouštěl z pozice předsedy představenstva. Po převzetí společnosti bankou ČSOB přešel do Roklenu, kde se podílel na vzniku crowdinvestiční platformy Fundlift a online směnárny RoklenFx. Před dvěma lety pak přešel do WOOD & Company, kde se pustil do budování prvního českého robo advisory – Portu.
Úvodní otázka – co je Portu?
Portu je místo, kde lidé mohou jednoduše a inteligentně zhodnocovat své volné peníze. Místo pro zkušenější investory i začátečníky, které v oblasti investování na českém trhu nabídne zdaleka nejlepší poměr cena výkon. Pokud bychom chtěli být přesní, tak Portu je online investiční platforma na bázi asset managementu, což je služba normálně dostupná lidem nad deset milionů korun v rámci privátního bankovnictví. My tuto službu demokratizujeme, děláme dostupnou i pro drobné investory, avšak stále aplikujeme podobné přístupy.
Jaké to jsou?
Každému klientovi na míru namícháme jeho investiční portfolio – tedy navrhneme, kam a v jakém poměru má investovat. Vše probíhá automatizovaně, ale portfolia jsou individuální, podle rizikového apetitu a rizikové kapacity klienta. V první řadě klienta poznáme, zjistíme, jaké má cíle, toleranci rizika a očekávání výnosu. Podle toho sestavíme portfolio na míru, které by mělo v dlouhém období přinášet vyšší čisté výnosy než kterákoliv jiná běžně dostupná investice.
Takže jako klient na začátku vyplním dotazník a na jeho základě systém vyhodnotí mé preference?
Ano, vše zvládne klient během pár minut odkudkoliv a díky automatizaci se ihned dozví výsledek. Obdobný proces předchází de facto každému druhu investování, akorát u konkurence je většinou offline. Postrádá tak například interaktivní nápovědy, a navíc může docházet k manipulaci a ovlivňování odpovědí finančním poradcem, což bývá bohužel běžná praxe. Online vyplňování je transparentnější, využíváme v něm unikátní mechanismus vyhodnocení a kontrolní prvky, abychom opravdu zjistili, jestli nám klient třeba nelže nebo nechce zbytečně větší riziko, než by měl nést. Po vyplnění dotazníku teprve zjistíme, co klientovi můžeme, a především máme nabídnout.
Jakým způsobem do investičního procesu zasahují lidé?
Zaměstnanci do všeho vstupují velmi málo. Cílem bylo maximum možného automatizovat a nevynakládat žádné zbytečné náklady. To umožňuje nabízet službu levně a dosahovat tak vyššího čistého výnosu pro klienta. Role člověka je především v nastavení globální investiční strategie. Tým portfolio manažerů připravil soubor investičních instrumentů, jejich neutrální zastoupení v akciové a dluhopisové složce a také pravidla, jak se individuální portfolia pro klienty mají skládat. Stanovil, že v akciové složce má být Amerika zastoupena například z 50 %, Evropa z 30 % a Asie z 20 %. Stejně tak postupoval tým i u dluhopisů. Dle pravidel pak investiční algoritmus automatizovaně skládá portfolia tak, aby odpovídala rizikovému profilu každého klienta.
Takže to není umělá inteligence.
Umělá inteligence tam zatím úplně není. Pracujeme na vývoji a testujeme ji na to, aby uměla sama vybírat cenné papíry a instrumenty, do čeho by se mělo investovat. Zatím ji implementovat ale ještě nebudeme. Role člověka zůstane v přípravě modelových investičních strategií, které pak algoritmus přizpůsobí klientovi.
Hlavní slovo má zatím člověk?
Hlavní slovo v investiční strategii má člověk – tým portfolio manažerů. Ten se ale nesnaží strategii aktivně řídit. Stanoví ji na začátku a pak se sice pravidelně schází, kontroluje a vyhodnocuje, ale pokud se něco dramaticky nezmění, není třeba válka nebo jiný globální problém, tak se strategie nemění.
Takže od doby, co jste vznikli, jste tu strategii neměnili?
Ne, zatím nebylo třeba přistupovat ke změnám.
Teď jsme například na pokraji globální obchodní války. To nejsou zprávy, které by investiční strategii změnily?
Ne, není tak zásadní. O obchodní válce se mluví minimálně rok, už probíhá a nějak gradovala. A přes to byly před měsícem americké akciové indexy na historických maximech. Kapitál a investoři nevnímají obchodní války nějak drasticky, protože potřebují, aby ekonomiky fungovaly. A ty zatím fungují.
Máte definované momenty, jak závažná musí situace být, abyste investiční strategii změnili?
Vzhledem k nepředvídatelnosti budoucích událostí se přesné momenty definují těžko. O změně by vždy rozhodovala celá investiční komise, která těží ze svých desetiletých zkušeností s chováním investičních trhů. Ta by závažnost posuzovala vždy individuálně.
Radim Krejčí, šéf Portu
Vraťme se ještě k rozbíhání Portu. Jak jste věděl, že to má smysl? Byly to vaše pocity, nebo jste dělal průzkum trhu a měl jste k tomu data?
Prvotní myšlenka byla pochopitelně pocitová, subjektivní – v oboru se pohybuji mnoho let a znám, jak se trh a lidé chovají a co požadují. Ve výzkumu jsme vycházeli především ze sekundárních dat. Dle statistik ČNB mají například lidé v bankách přes 3 biliony korun v hotovosti a krátkodobých vkladech. Myslím, že je nesmysl, aby se biliony korun „válely“ na běžných účtech, kde kvůli inflaci tratí na hodnotě. Ale s tím bojují i ostatní investiční produkty a nedaří se jim přesvědčit lidi, aby peníze přesunuli do prostředků, které by dávaly větší smysl.
Je tenhle trh nějakým způsobem narušen?
Ano, v Česku hlavně přístupem, jak se fondy a jiné investiční produkty prodávají. Když byste jako klient chtěl investovat a moc byste tomu nerozuměl, kam byste šel? Já sám v oblasti dělám už nějakou dobu a pokud bych neznal osobně portfolio manažery fondů, vůbec nevím, proč bych se měl pro některý z fondů rozhodnout. Mnoho lidí tak dá na radu privátních bankéřů nebo všemožných finančních poradců, jejichž osobní zájmy rozhodně nejsou v souladu se zájmy klientů. Kvůli své finanční motivaci poradci často nabízejí produkty, které nejsou výhodné, nebo neodpovídají potřebám a cílům lidí. Ty jsou pak pochopitelně naštvaní, což podlamuje důvěru v celé odvětví.
Narážíte i na to, že jsou Češi konzervativní a nemají zájem o tenhle druh služeb?
Je to tak, investiční produkty bývají často nabízeny osobně a širší veřejnost se o ně sama aktivně moc nezajímá a často jim ani nedůvěřuje. Trh by si zasloužil projít osvětou, řádnou edukací. Částečně trhu pomohlo Zonky, ukázalo investování v jednoduchém a pozitivním světle. Stále ale lidé nevnímají racionální aspekty investování a nedokážou služby pořádně porovnat. U Portu věřím, že je jako produkt perfektní. Jako startup bychom ale potřebovali větší budget na propagaci.
Kolik máte aktuálně klientů?
V současné době čtyři tisíce registrací, někteří jsou více aktivní, někteří více pasivní. Naším cílem je spravovat více než miliardu korun pro několik desítek tisíc klientů.
Jednali jste s nějakými partnery o spolupráci?
Jednáme s různými partnery. Jak s velkými investory, bankovními domy, tak například s finančními poradci. Ti ale za distribuci chtěli tři čtyři procenta. Takovou odměnu jim jednak nechceme, ale ani nemáme z čeho dát, protože si za investování jako Portu bereme pouze procento ročně a z něj musíme pokrýt veškeré náklady na obchodování a provoz. Když za poradci přijde třeba Conseq, tak jim ta procenta dá. V konečném důsledku odměnu pro poradce ale samozřejmě zaplatí klient. Proto mají fondy výkonnost dvě nebo tři procenta. A mě štve, že to lidem nevadí. Řeknou si, že tomu nerozumí, ale věří jim.
Koho vnímáte jako konkurenci? Jsou to spíše tradeři, banky nebo právě Zonky a podobné fintech služby?
Naší největší konkurencí jsou asi podílové fondy. Je tam nainvestováno hodně peněz a lidé si na ně zvykli, banky je prodávají na přepážkách. To je naše největší cílová skupina. Segment aktivních traderů moc oslovovat nechceme, protože ti si budou vždy chtít hrát bez ohledu na to, jestli vydělají nebo prodělají. Spekulanty nepotřebujeme už vůbec. Pak je velkou konkurencí „nespotřeba“ – tedy fakt, že lidem leží peníze na běžných účtech a nikam neinvestují. Takových jsou v Česku statisíce a s problémem bojují i banky.
Takže teď je to pro vás o přetahování klientů?
Částečně ano, ale daří se nám přivést k investování i nové. Naši službu dobře vnímají mladí lidé, nejsou konzervativní a nemají problém, že je online. Posílají sice méně peněz, ale dělají to dobře, třeba pár tisíc korun měsíčně. Pravidelné investování je nejvýhodnější, protože se tím diverzifikuje načasování vstupu do trhu. Přesvědčit padesátiletého, šedesátiletého člověka, ať vybere peníze z fondu a dá je k nám, je daleko složitější.
Jaká je průměrná částka, kterou u vás klienti mají nainvestováno?
Šedesát tisíc.
A mediánová?
Ta bude níž. Průměrná částka roste, protože sedmdesát, osmdesát procent klientů investuje pravidelně každý měsíc. Někteří i každý týden, protože máme týdenní obchodní cyklus.
Když se podíváte na dosavadní vývoj Portu, na trh jste vstupovali během loňského srpna, vývoj jste začali ještě rok předtím.
Vývoj samotného Portu šel dobře, ale měli jsme velké zdržení kvůli regulacím. Mateřská společnosti Portu (WOOD & Company – pozn. redakce) připravovala přechod na nový systém MIFID II, a to nám trošku zablokovalo spuštění Portu. V loňském březnu jsme byli v beta verzi, od srpna 2018 je to ostrá verze.
Co bylo v této fázi nejtěžší překonat?
Nebyly to ani tak technologie, na IT máme šikovné lidi. Spíše to bylo konzervativní prostředí WOOD & Company. Představte si, že sem přijdete se super projektem, nízkomaržovým a nízkonákladovým, s rozpočtem v řádu jednotek milionů korun. A musíte ho „prodat“ lidem, kteří na burze obchodují s miliardami korun denně.
Jak se vám je tedy nakonec podařilo přesvědčit? Dokázal by to například absolvent z vysoké školy?
Myslím, že ne. Znali jsme se dlouhodobě, protože na trhu brokerů a investičních bankéřů se lidé navzájem znají, je to konkurence a boj o místo na pražské burze. Pravděpodobně tak dali na zkušenosti, člověk po škole by to asi nedal. Druhá věc je, že mám zkušenosti s budováním věcí od úplného začátku. Vedl jsem tým, který postavil stránky v Patrii a udělal placený obsah, který jsem sám prodával. Pochopil jsem, že není jednoduché prodat to, co vyrobíte. A pak musíte mít podnikatelského ducha. Mně se podnikavost líbí, jsem stará škola, která vzhlížela k Wall Street, kde se pracovalo bez dovolené.
Pro WOOD & Company to dávalo smysl, aby si zároveň obsadili novou část trhu?
Pro WOOD je to diverzifikace byznysu. Každý byznys, i investiční bankovnictví, se musí postavit na více příjmových a výnosových nohou. Obvykle to bývá institucionální trading, korporátní bankovnictví a retail, který neměli. Měli dvě nohy a já s Portu týmem stavíme tu třetí. Jsem proto pod obrovským tlakem, aby Portu dávalo ekonomický smysl. Jak je to nastavené teď, tak návratnost je ještě vzdálená.
Kdy očekáváte, že se dostanete na break even?
Pro break even potřebujeme mít pod správou miliardu korun. Aktuální čísla nezveřejňujeme, ale dosažení naší mety ještě chvíli potrvá.
Co se změní po dosažení break even? WOOD & Company bude spokojená?
Celý projekt začne dávat smysl i po ekonomické stránce. Nebude to o tom, že děláme jen něco pro lidi. Majitelé budou spokojení a já taky.
Nedávno jste spouštěli nový produkt, tematické investování. Proč jste se do něj pustili?
Jdeme dopředu, nezadrhli jsme se u jednoho produktu, vylepšujeme a spouštíme další věci. Teď to byly tematické strategie umožňující investovat dle osobních motivů a hodnot, do sektorů a oblastí, kterým lidé věří. Mají smysl v tom, že když chce klient podpořit životní prostředí nebo třeba společnosti se silnou sociálně-odpovědnou politikou, my mu vytvoříme portfolio na danou oblast zaměřené. Kromě toho si může klient portfolia sestavit i úplně sám, když mu naše doporučení nebo modelové strategie nevyhovují.
Inspiraci na podobné produkty hledáte v zahraničí?
Ano, na zahraničních platformách mám i své peníze a testujeme je. Musím říct, že v porovnání například s německými platformami je Portu opravdu napřed. Přestože fungují déle a mají hodně klientů.
Jaké další produkty chystáte spustit?
Máme teď žhavou novinku, vytváříme online investiční galerii zaměřenou na alternativní investice do sběratelských předmětů, například veteránů, obrazů, houslí nebo archivního vína. Je to trošku podobné jako crowdfunding, ale místo projektů tam bude třeba Maserati Sebring z roku 1964 a vedle toho obraz od Čapka. Lidé do toho budou moct investovat třeba od tisícovky. K investicím se tak dostanou i ti, kteří si třeba to auto za miliony nekoupí sami. Určitě tam nebudou dávat všechny uspořené peníze, ale je to taková perlička, která dává investování zase jiný zajímavý smysl.
Kdy tohle plánujete spouštět?
My už to skoro máme, v současné době vybíráme sběratelské předměty, které následně na platformě nabídneme, a domlouváme výhodnou koupi. Je to více o dobrých specialistech na výběr konkrétního sběratelského kousku. Musíme ho někde sehnat a koupit za velmi dobrou cenu. Když koupíte něco předraženého, tak na tom nevyděláte.
Jaký je vlastně celkový cíl, idea Portu?
Celý systém mám naplánovaný do detailů. Původně to vzniklo tak, že Portu bude prostě lepší místo pro peníze. Takové, kde budete mít všechno, co by měl mít každý člověk vydělávající peníze – spoření jako bezpečné peníze, běžný účet na běžné výdaje a pak nadstavbu pro zhodnocování volných peněz.
Chceme vybudovat celý systém nástrojů na zhodnocování volných peněz. Jedno místo, ze kterého budete moci dát část prostředků do dluhopisů, akcií, nemovitostí, ale třeba i alternativních investic a zlata. Chceme obsáhnout celé spektrum. Současně klademe důraz na to, aby bylo vše digitální, online, transparentní a jednoduché, s minimem různých závazků. Musí to být prostě naprosto flexibilní a dávat investiční smysl.
Kdy očekáváte, že se vám to podaří?
To souvisí s tím, jak se nám bude dařit a s jakým úspěchem se produkty setkají. Když poroste základní Portu, které je spektrální pro všechny, pak můžeme rozvíjet další segmenty produktů.
Na základě čeho jste rozhodovali o pořadí těch dalších produktů?
Začali jsme od těch produktů, u kterých věříme, že mají největší potenciál oslovit velké spektrum klientů. Proto bylo jako první investování do akcií a dluhopisů. V této oblasti máme také největší know-how. U investiční galerie vidíme příležitost na trhu, jelikož tady nic takového neexistuje. Spojili jsme se s experty, kteří rozumí trhu veteránů, umění a jiným sběratelským předmětům. My zase umíme vymyslet technickou stránku a digitální systém okolo. Společné know-how umožňuje vzít to, co se na trhu dělá pro bohaté, a aplikovat to v digitálním světě, aby z toho profitovali i ostatní.
Někteří i ve WOOD & Company říkají, že jim tady budu kanibalizovat jejich marže a že s tím mají akorát práci, že tam člověk pošle jen tisícovku, a že co z toho mají. Takto ale nelze přemýšlet. V digitálu, jednoduchosti a transparentnosti vidím budoucnost, kterou můžeme sami vytvářet. Říkají mi, že jsem filozof a vizionář.
Když zmiňujete, že jste vizionář – Portu je robo advisor třetí generace. Kdy se dočkáme čtvrté, fungující na bázi umělé inteligence?
Čtvrtá generace je už o hodně sofistikované umělé inteligenci. Je to směr, který rozvíjíme s externími firmami zaměřenými na AI, které nám pomáhají s testováním. Jde o to, že bude trvat měsíce až roky, než si nějakým testem ověříme, že systém funguje lépe než člověk, a že to můžeme pustit na trh. Rozhodně však jde o věc, která tady jednou bude. Nevím, proč by měl člověk pocitově dělat lepší investiční rozhodnutí než dobře nastavený algoritmus, když máte správné vstupy.
Mně to zajímá hlavně z toho hlediska, že si neumím představit, jak to bude fungovat. Všichni budeme mít část volných prostředků ve fondech, které bude spravovat umělá inteligence a všichni budeme kolektivně bohatnout? Bez toho, aby někdo něco dělal?
Já si budoucnost investování s využitím umělé inteligence představuji tak, že běžní lidé budou své peníze umisťovat tam, kde je to dlouhodobě výhodné. Umělá inteligence jednak eliminuje lidské chyby ve výběru investičních příležitostí, přehnanou sebejistotu portfolio manažerů a současně dramaticky sníží náklady na celý investiční proces. Investování se tak stane mnohem efektivnější, což se projeví nárůstem čistých výnosů pro klienty. Neznamená to však, že navždy již začnou trhy pouze růst. Ekonomické cykly zde budou pravděpodobně vždy. Stejně tak zde vždy budou i velcí institucionální investoři, kteří se budou nadále aktivně snažit předhánět trh a tím se starat o cenotvorbu. Pro širokou veřejnost však bude využití umělé inteligence v robo-advisorech nejlepší investiční volbou.
Rostoucí efektivita retailového investování navíc přivede na kapitálové trhy více lidí a větší objemy disponibilních prostředků. Ty budou moci společnosti využít ke svým investicím, dalšímu rozvoji – od kterého se pak dále odvíjí celková hodnota společností a investoři bohatnou. Historie ukazuje, že společnosti dokáží peníze zhodnotit lépe, než pokud prostředky leží třeba na účtech v bankách. Příliv prostředků tak může nastartovat další dlouhodobý růst, na kterém můžeme společně profitovat všichni.
Autor: Peter Brejčák
