Technologie postavené na kvalitním výzkumu mají velkou šanci uspět, ale dostat je do praxe bývá mnohdy obtížné. Přispět ke změně chce nový fond, který vznikl vyústěním spolupráce inkubátoru i&i Prague a Evropského investičního fondu. Zaměří se na spin-off společnosti v oblasti přírodních věd, medicíny a biotechnologií, do nichž v následujících letech investuje více než miliardu korun. V kontextu zemí bývalého Východního bloku jde o zcela unikátní projekt. 

Cesta vědeckých poznatků na trh bude zase o něco snazší. V září 2021 zahájil svoji činnost nový biotechnologický fond i&i Biotech Fund (i&i Bio). Unikátní projekt je výsledkem spoluprací Evropského investičního fondu (EIF) a i&i Prague při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) a zaměří se na investice do primárně českých akademických spin-off společností v oblasti vývoje léčiv, diagnostiky a lékařských přístrojů a dalších biotechnologií. V rámci střední a východní Evropy žádný podobný fond doposud nevznikl.

„Fond by měl přispět k tomu, aby transfer běžel efektivně, aby se ze zárodků nových produktů, nápadů a vynálezů nakonec staly technologie, které budou pomáhat lidem. Měl by se stát pomocnou rukou pro všechny nadějné projekty, které pomůžou zlepšit péči o pacienty a vyřešit některé závažné choroby,“ říká ředitel i&i Bio Jaromír Zahrádka. Dodává, že jedním z nástrojů transferu, tedy šíření výsledků vědeckého výzkumu a urychlení jejich využití v praxi, je právě tzv. spin-off. Společnost určená k rozvoji a komercializaci nových poznatků z akademického prostředí. „Je to efektivní, ale velmi náročná možnost a dosud u nás nebyla využívána tolik, jako se to děje ve Spojených státech, Izraeli nebo v jiných západních zemích. Pomalu se tato oblast ale stává zajímavou a funkční také v Česku.“  

Fond plánuje financovat objevy, které jsou již ověřeny v rámci laboratorních testů a nacházejí se ve stádiu, kdy hledají, kam se dále posunout. Aktuálně i&i Bio disponuje více než 45 miliony eur (1,1 miliardy korun), přičemž do jednotlivých projektů se chystá investovat kolem dvou milionu eur (50 milionů korun), u těch nejslibnějších se však může jednat až o dvojnásobek. Celková částka bude v následujících letech rozdělena mezi přibližně 20 projektů 

Do fondu hodlají během příštích měsíců vstoupit i další soukromí investoři. Ke vstupu se například jako první škola v Česku připravuje Univerzita Karlova skrze dceřinou společnost Charles University Innovations Prague (CUIP), která vznikla v roce 2018, aby urychlila komunikaci s komerční sférou, zprostředkovala investory či finančně podpořila univerzitní spin-offy. „Věříme, že k fondu budou přistupovat i další společnosti, které zde uvidí potenciál nápadů, které na českých univerzitách vznikají. Vidíme v tom možný zdroj rychlejšího transferu technologií, nalezení finančního zdroje, který je jasný, transparentní, zřetelný. Spolupráce institucí budou pomáhat, aby nápady a znalosti, které zde vznikají, co nejdříve sloužily společnosti,“ vyjádřil se k unikátní příležitosti rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. 

PŘEČTĚTE SI: „Startupy založené na kvalitním výzkumu mají větší šanci uspět,“ říká proděkan ČVUT Pavel Kordík. Nápadům z univerzit pomáhá najít uplatnění

První investice se uskuteční ještě letos

Příkladem v oblasti komerčního využití základního výzkumu jde již delší dobu Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, který stále významně čerpá z odkazu profesora Antonína Holého, o jehož lécích proti hepatitidě B a AIDS slyšel asi každý. Díky každoročním licenčním poplatkům od americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences, která odkoupila Holého patenty, disponuje ÚOCHB nemalými finančními prostředky, které reinvestuje do výzkumu, ale také do vzniku firem nebo dceřiných společností, které usnadňují i ostatním ústavům dovést výzkum ke konkrétnímu použití.

„Transfer technologií a znalostí je věc, která je naprosto přirozenou součástí vědeckého výzkumu, a není dobré to z celého systému jakkoliv vydělovat,“ říká předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. „Dlouhodobě se orientujeme na vytváření podmínek, které by umožňovaly propojovat základní výzkum s aplikační sférou. Vznik startupů a spin-offů je u nás zatím v začátcích a pár případů, které na Akademii věd máme, existuje právě díky aktivitám ÚOCHB,“ dodává.

Významnou roli v přenosu nových technologií do praxe hraje mimo jiné i&i Prague, biotechnologický inkubátor, který podpořil již 15 spin-off společností z pěti zemí a má majetkový podíl v deseti z nich. Na jeho úspěšné působení nově vzniklý fond i&i Bio navazuje. „Díky tomu, že fungujeme už čtyři roky, máme nyní připraveno zhruba patnáct projektů, ze kterých vybereme ty, které podpoříme ještě letos,“ uvádí Zahrádka, který společnost i&i Prague v roce 2017 spoluzakládal. Dodává, že logicky komunikují primárně s projekty, které znají a stáli u jejich vzniku. 

PŘEČTĚTE SI: Jak se podniká na akademické půdě? „700 let stará zakládací listina v latině způsobila na Steamu zmatek,“ vzpomíná Lukáš Kolek z Charles Games

Konkrétně uvádí třeba spin-off CasInvent Pharma, který se zformoval na Masarykově univerzitě. V rámci výzkumné skupiny Vítězslava Bryji a Kamila Parucha pracuje na vývoji nových sloučenin, které by se mohly uplatnit jako léčiva na některé typy leukémií, lymfomů a solidních nádorů. „Z Univerzity Karlovy tady máme třeba projekt LAM-X, který se zaměřuje na vývoj velmi chytrých nanomateriálů, které se samy čistí na běžném světle. Opět je to projekt, který jsme pomáhali stavět a uvidíme, jestli se dostaneme do fáze, kdy ho budeme schopni investovat také z fondu,“ popisuje Zahrádka. 

Přestože je výběr konkrétních projektů, které i&i Bio finančně podpoří, náročný, Zahrádka upozorňuje na to, že má k dispozici expertní tým, který je profesionálně nastaven, aby byl schopen provést hloubkovou analýzu potenciálu projektu a jeho světové unikátnosti. „V týmu i&i Prague jsou lidé, kteří přicházejí ze zahraničních stáží, nebo jsou to bývalí vědci, kteří jsou schopni dohlédnout až do vědeckých publikací a zjistit, jak unikátní konkrétní výzkum je a kam se může posunout,“ popisuje. „Už teď máme systém scoutování projektů a spolupracujeme s Akademií věd, univerzitami a dalšími institucemi, které nám je přinášejí. Mluvíme o velmi specifické oblasti, spin-offy vycházející z akademických institucí, kde se nad těmi technologiemi bádalo i desítky let. Není to něco, co by běžně vznikalo v garážových firmách,“ uzavírá Jaromír Zahrádka.  

Foto: Unsplash