Množství duševních poruch v české populaci vzrostlo podle údajů Národního ústavu duševního zdraví od listopadu 2017 do loňského listopadu z 20 na téměř 33 procent. A pandemie koronaviru spolu s přísnými protiepidemickými opatřeními na tom nesou značný podíl. Situace se navíc zejména v prvních měsících letošního roku podle psychoterapeuta Milana Pavlíčka ze společnosti Soulmio ještě více zhoršila. Mezi lidmi se objevuje beznaděj, apatie, vyčerpání a ztráta smyslu. Zejména pracujícím lidem, kteří jsou již několik měsíců zavřeni na home officech, radí narušit rutinu.
„Listopad na tom byl ještě poměrně v pohodě, od té doby se to výrazně zhoršilo,” varuje Milan Pavlíček pro StartupJobs Newsroom. Data Národního ústavu duševního zdraví ve svých měřeních zaznamenala loni oproti poslednímu šetření v roce 2017 až trojnásobně vyšší výskyt depresí a rizika sebevražd. Úzkosti vzrostly zhruba dvojnásobně. „Zvýšení z 20 na 30 procent nezní tak strašně, ale když si to převedeme na celkovou populaci, tak je to milion lidí, kteří najednou zjistili, že potřebují pomoc,” dodává.
Situace se navíc s přelomem roku podle něj výrazně zhoršila. „Když jsem se o tom bavil s kolegy, tak jsme poměrně všichni zaznamenali, že se psychický stav lidí začal někdy v polovině ledna rapidně zhoršovat,” říká. Jakmile po vánočním rozvolnění začaly stoupat covidové statistiky a bylo jasné, že Českou republiku nečekají veselé týdny, začala se prý u lidí objevovat beznaděj, vyčerpání, únava či ztráta smyslu. „Velmi to kulminovalo v době, kdy nastal tvrdý lockdown. Lidé už jsou vyčerpaní, apatičtí, chybí jim energie. K tomu se objevují psychosomatické obtíže.”
Milan Pavlíček bude jedním z řečníků nadcházející konference Mental Wellness Days. (Foto: archiv MP)
Pavlíček upozorňuje také na to, že zhruba u 20 procent lidí, kteří prodělali nemoc covid-19 v její těžší formě, se objevují v nějaké podobě i psychické obtíže, například úzkosti či nespavost. Je to podle něj částečně dáno strachem z toho, že by si podobnou zkušeností museli projít znovu. U jiných lidí se zase vyskytují obavy ze socioekonomických dopadů, například obava o ztrátu zaměstnání.
PŘEČTĚTE SI: Práce z domu může vést až k vyhoření. Umíte si efektivně zorganizovat home office?
Příliš dlouhý home office
Problematický se ale u některých lidí jeví i dlouhotrvající home office. Lidé totiž kvůli němu mimo jiné ztratili možnost "přechodu" mezi prací a domovem, kdy měli příležitost vyčistit si hlavu, urovnat si myšlenky a obrazně řečeno nechat pracovní starosti za sebou. „Tím, že do práce necestují, začali někteří lidé pracovat paradoxně víc. A začal se stírat rozdíl mezi prací a osobním životem. I to lidi vyčerpává, navíc chybí sociální kontakty, vzniká deprivace, a jakmile se zavřela fitka a sportoviště, zmizela i možnost, jak tu frustraci vybít. Tohle vše se násobí, a proto jsou poslední týdny dost náročné,” poznamenává Pavlíček.
Co by zejména této skupině, tedy pracovně produktivním lidem, poradil? „Nejsem příznivcem motivačních citátů jako To dáš! To zvládneš!” odmítá. „Pokud se lidé uzavřeli v nějaké izolaci, tak je důležité, aby zase začali navazovat kontakty, i když to bude jen telefonicky nebo půjdou na procházku s kamarády. Je důležité, aby nějakým způsobem narušili rutinu, kterou mají na home office. Pokud dělali sporty, které vyžadují fitko, měli by si najít takové aktivity, jež mohou dělat bez ohledu na okolnosti. Fyzický pohyb je důležitý už tím, že jsme ráno vstali a šli do práce, takže jsme nějaký pohyb měli, ale u spousty lidí se teď omezil,” radí.
Podle něj i nadále platí potřeba udržet si jakýsi pevný denní rytmus, jak doporučovali odborníci loni při počátku protiepidemických opatření. „Jakmile je ale ten řád příliš pevný, tak je potřeba ho narušovat. A pokud jsem si ten řád nařídil špatně, třeba že si ráno udělám kafe, sednu k počítači a pracuju, pracuju a pracuju, tak si držím řád, ale chybí v něm prostor pro péči o sebe - třeba že se jdu večer projít, zaběhat nebo zavolám kamarádovi,” upozorňuje.
Z duševní hygieny doporučuje také vyhýbat se věcem, které nám nedělají dobře, tedy třeba omezit sledování zpráv, a naopak si udělat čas na věci, které nám jsou příjemné, ale jindy na ně nemáme čas, tedy třeba čtení nebo dívání se na filmy. Při zanedbání duševní hygieny mohou právě přijít deprese, úzkosti, nespavost, demotivace, ztráta smyslu, odevzdanost a u někoho i větší míra agrese. „Lidé už jsou fakt rezignovaní. S kolegy psychoterapeuty ze Soulmio se shodujeme, že mezi našimi klienty napříč cílovkami se slovo apatie nebo vyhoření objevovalo velmi často,” uzavírá.
Duševní zdraví v dnešní komplikované době, zvládání stresu či zvládání home office, stejně jako třeba mindufulness či well-being ve firmách, bude tématem blížící se online konference Mental Wellness Days, kterou pořádá poradenská společnost Soulmio. Uskuteční se od středy 7.4. do čtvrtka 8. 4. StartupJobs Newsroom je mediálním partnerem akce.
Foto: Unsplash
