Mysl je jako sněžící těžítko. Když jí přestaneme třást, zklidní se a je výkonnější, říkají expertky na mindfulness

Mysl je jako sněžící těžítko. Když jí přestaneme třást, zklidní se a je výkonnější, říkají expertky na mindfulness

11. lis 2021 Zuzana Keményová 14 min

Zastavit se. Soustředit se. Být myslí jen u toho, co právě děláme. Základem mindfulness je nenechat myšlenky pobíhat jako rozdováděná koťata, ale zaměřit je a využít jejich sílu pro to, čeho chceme dosáhnout. S mindfulness přístupem už pracuje i řada firem v Česku. „Je prokázané, že mindfulness v práci zmírňuje stres, předchází syndromu vyhoření, snižuje nemocnost i fluktuaci,“ říká v rozhovoru pro StartupJobs Newsroom Marcela Roflíková (na fotce), zakladatelka, Českého mindfulness institutu. Ona i další řečníci vystoupí na konferenci Happiness@Work Live!, která se uskuteční ve čtvrtek 25. listopadu a jíž je StartupJobs Newsroom mediálním partnerem. Konferenci v rozhovoru přibližuje koučka a lektorka Jana Jandová, která s Marcelou Roflíkovou povede navazující workshop o den později, 26. listopadu.  

Pojem mindfulness je poslední dobou slyšet ze všech stran. Co to konkrétně znamená?

M. R.: Česky je to všímavost nebo bdělá pozornost. Schopnost záměrně věnovat pozornost přítomnému okamžiku, a to bez hodnocení a posuzování. V současném světě je nikoli hezké tuto dovednost mít, ale je to nutné. Ve světě, který pandemie posunula k ještě větší nejistotě, neurčitosti a komplexitě je třeba s pozorností pracovat záměrně, abychom se tak snadno nenechali vnějšími okolnostmi strhávat k znepokojujícím scénářům. Dobrá zpráva je, že se jedná o dovednost, kterou si může osvojit každý. 

Proč je důležité být si vědom toho, co se odehrává v mém těle a mysli?

M. R.: Znáte stav, kdy potřebujete zastavit proud zahlcujících myšlenek? Stává se vám, že čtete knihu, ale po chvíli zjistíte, že vlastně netušíte, o čem je? Dostáváte se do situací, kdy na vás mluví vaše děti a vy si po chvíli uvědomíte, že nevíte, co vám říkají? Proto je důležité mít schopnost si uvědomovat, co se v mysli i těle děje. Protože v přítomnosti a jenom v přítomnosti se naše životy skutečně odehrávají, jenom v přítomnosti se můžeme moudře rozhodovat. Pokud jsme v takzvaném narativním stavu, což je opak přímého stavu, kdy jsme ve spojení se svými smysly, můžeme se mnohem snadněji dostat do stresu a pocitů nespokojenosti. Žijeme v zahlcení informacemi a informační přetlak zkracuje dobu, po kterou jsme schopni se soustředit. Klesající schopnost se soustředit na to, co děláme, snižuje naši úspěšnost, schopnost učit se a být tvořiví. A co víc, mindfulness vede k větší životní spokojenosti, což prokázala i studie harvardských psychologů.  

Mindfulness přístup se cvičí například krátkou meditací. Jak může to, že čtvrt hodiny sedím v meditaci a držím mindfulness přístup, následně ovlivnit můj pracovní výkon?

M. R.: Představte si vánoční sněžítko. Ten výše zmíněný narativní stav naší mysli je, jako když sněžítkem třeseme. Takhle zahlcená je naše mysl, pokud od probuzení kontrolujeme zprávy, plánujeme, obáváme se, jak to všechno stihneme, a tak dále. Abychom vířící sníh uklidnili, je třeba na chvíli přestat s ním třást. To se děje v meditaci. Na myšlenky a podněty, které k nám přicházejí, nereagujeme. Nerozvíjíme myšlenky, ale vztahujeme se k nim, byť třeba na čtvrt hodiny, jako pozorovatelé. To může do naší mysli přinést klid. Odpočatá mysl je výkonnější a bystřejší. Podobně si lze vztah mezi meditací a pracovním výkonem představit u fyzického cvičení a jeho vlivu na naši celkovou kondici.

Jeden z workshopů o štěstí v práci. (Foto: Happiness@work)

Sedíme třeba na poradě v práci - co se odehrává v hlavě běžného nemindful člověka a jak přemýšlí ten, kdo má mindfulness průpravu?

M. R.: Ze studie s více než dvěma tisíci účastníky v USA vyplynulo, že pouze 53 procent času lidé mysleli na to, co dělali. Takže na poradě to může vypadat tak, že někdo vzpomíná na báječný víkend, někdo plánuje večerní rande, někdo přemýšlí o tom, co právě dělají a kde jsou jeho děti, někdo se obává setkání se šéfem, které ho čeká po skončení meetingu. Ten nemindful člověk, jak jste ho nazvala, může mimo téma porady strávit poměrně hodně času, zatímco ten mindful si pravděpodobně toho, že jeho pozornost je jinde než na poradě, všimne mnohem dříve. Může se pak rozhodnout, že se vrátí pozorností na poradu, a tím například přispěje k vyšší efektivitě takového setkání. 

Většina lidí není v běžném životě mindful?

M. R.: Nedá se říci, že většina lidí není nebo je. Jedná se o schopnost, kterou můžeme všichni rozvíjet. Jak bylo řečeno, kolem poloviny času myslíme na něco jiného, než co děláme. Když se ptáme účastníků našich programů, kolik takového přítomného času u sebe pozorují, jsou odhady zpravidla pět až dvacet procent. No a když se zamyslíme nad tím, že tím vlastně žijeme plnohodnotně svůj život jenom v tomto malém procentu a to ostatní nám jaksi utíká mezi prsty a je to spíš naše nějaká představa o životě, tak s darem života nezacházíme úplně nejlíp.

Co konkrétního nám může mindful přístup přinést? 

M. R.: Od 80. let minulého století, kdy profesor Jon Kabat-Zinn vytvořil a v USA vyučuje program MBSR (Mindfulness Based Stress Reduction, pozn. red.) se mindfulness stala předmětem zájmu velké řady vědeckých výzkumů. V tisícovkách studií jsou potvrzené mnohé přínosy pro fyzické i duševní zdraví. Příkladem mohou být například přínosy pro snížení krevního tlaku, posilování imunity, zvýšení kvality spánku, dokonce i zpomalování procesů stárnutí. Prokázané benefity mindfulness v pracovním prostředí jsou především zmírnění stresu, prevence syndromu vyhoření, snižování nemocnosti a menší fluktuace. Hlavně je to ale schopnost soustředění se a permanentní růst osobní i organizační výkonnosti, stejně jako zlepšení týmové spolupráce a schopnosti lépe se rozhodovat. Lidé s touto průpravou jsou také tvořivější a více inovativní. 

Jak si osvojit mindfulness dovednosti? Mám jít osobně na workshop, nebo to stačí studovat na dálku?

M. R.: Mechanismus, jak si mindfulness osvojujeme, má stejný princip jako posilování fyzických dovedností. Vyžaduje tedy určitý čas a nácvik. Ten nejznámější formát, ve kterém si lidé efektivně osvojují mindfulness ve světě, je osmitýdenní. Jednoduše by se dalo říci, že na budování návyku potřebujeme tři až čtyři týdny, tady máme ještě čtyři týdny rezervu. Lektor vám pomůže zodpovědět a rozptýlit pochybnosti a předsudky, se kterými k objevování své mysli často přistupujeme. 

V knize Mindfulness pro každého jsem se jako její spoluautorka snažila čtenářům co nejvíce takových otázek odpovědět, aby osmitýdenním programem mohli projít sami. Přesto je velmi typické, že si přečtou úvod, získají motivaci a pak, když se pustí do osmitýdenního programu, zavolají a chtějí se přidat ke skupině dalších lidí. Je to podobné jako s jakoukoliv jinou dovedností nebo návykem, který si chceme osvojit. Ať už se jedná o cizí jazyk nebo pravidelné cvičení, lektor či trenér je osoba, která nás může provést úskalími, jež nás na cestě mohou potkat a podpořit v motivaci nevzdat se. K tomu přispívá také synergie skupiny ostatních účastníků programu. Je velmi podpůrné slyšet, že v tom nejsme sami, a zkušenosti ostatních mohou být zároveň další inspirací pro nás samotné. 

O mindfulness se zajímá i Ondřej Vlček, spoluzakladatel Avastu. Bude jedním z řečníků na listopadové konferenci. (Foto: Happiness@work) 

Jak takové školení mindfulness vypadá? 

M. R.: V pracovním prostředí mindfulness učíme trochu jiným způsobem než v programech pro veřejnost. Liší se například doporučenou délkou meditačních cvičení. Princip je však stejný. Učíme se poznávat mysl a její zvyklosti a automatické návyky prostřednictvím uvědomování si toho, co se děje v přítomnosti. Například si za pracovním stolem sedneme a pár minut se věnujeme otázce: Co vidím, slyším, cítím? Rozvíjíme schopnost pozorovat myšlenky, tedy uvědomovat si, co se v mysli objevuje, ale nereagovat na to. Kultivujeme laskavost k sobě i druhým a učíme se do komunikací s lidmi vstupovat s otevřeným a laskavým postojem a předpokladem, že se setkáváme proto, abychom společně něco posunuli dál, vyřešili. Často používáme nějaké symboly jako pomůcky, které nám pomáhají si uvědomit, co naše mysl právě dělá. Příkladem může být dopravní značka STOP a cvičení ve čtyřech krocích. 

Cvičení mindfulness přístupu se zastavením se a uvědoměním si, co se děje v mysli. (Foto: Happiness@work) 

Kolik takový mindfulness kurz stojí? 

M.R. Cena programu se pohybuje okolo pěti šesti tisíc korun. Součástí většiny programů je audio podpora pro domácí práci a možnost individuální konzultace s lektorem v případě potřeby. 

Jak si může mindful přístup trénovat každý sám individuálně? 

M. R.: Zkuste pít svou kávu všímavě. To znamená, nečtěte u ní noviny, neposílejte zprávy, zapojte více smyslů, vezměte si hrneček do dlaní, uvědomte si jeho teplotu, tvar, barvu, přivoňte, vychutnejte si ji. A pak se zase pusťte do běžné agendy. Každý uděláme údajně 22 tisíc nádechů denně. Zkuste si několikrát za den, svůj dech, tedy nádech a výdech, uvědomit. Třeba po každém odeslaném e-mailu, nebo po každé ukončené konverzaci. Jednoduše myslete na to, co děláte. Bez ohledu na to, jestli vás to baví nebo ne. Studie to říkají jasně: budete mít méně stresu a budete spokojenější. Pokud byste nyní chtěli nechat svoji mysl odpočinout, například než se pustíte do dalšího úkolu, můžete si pustit toto cvičení pro zklidnění mysli v délce osmi minut.

Na konci listopadu pořádáte konferenci Happiness@Work Live! Co se na ní lidé dozvědí?  

J. J.: Konference se věnuje štěstí v práci. Letošním ústředním tématem je otázka: Co bude dál? Zeptáme se leaderů, jak pro další měsíce a roky připravují své firmy a týmy z pohledu firemní kultury. Budeme zjišťovat, jaké změny a ponaučení přinesl poslední rok a co si z toho vzít dále. A to z pohledu celé organizace, týmové úrovně i z pohledu jednotlivce. Ať už vedete vlastní firmu, jste manažerem týmu, působíte v HR, nebo jste v roli zaměstnance, podílíte se na tom, jaká bude firemní kultura u vás v organizaci. Na konferenci se dozvíte, co ze své pozice můžete udělat pro to, abyste byli v práci šťastnější. 

Program konference je postavený tak, aby účastníkům ukázal konkrétní příklady z praxe firem, kde se podařilo vybudovat skvělou firemní kulturu či úspěšně zavést změny k lepšímu. Řeč bude také o kompetencích budoucnosti klíčových pro zvládnutí výzev, které nás v proměnlivém světě čekají, a jak se na ně připravit. Účastníci se budou moci řečníků sami na cokoliv zeptat, debatovat s ostatními účastníky a rovnou si získané poznatky osvojit na praktických workshopech následující den, 26. listopadu. 

Jana Jandová jako řečnice na workshopu v pražském prostoru Opero. Jandová již několik let v týmu Happiness@Work spolupořádá stejnojmennou evropskou konferenci na téma štěstí v práci. Foto: (Foto: Happiness@work) 

Představte, prosím, krátce jednotlivé řečníky, především mě zaujal Iceman Wim Hof. 

J. J.: Letošní konference je plná jmen světového formátu. O důležitosti firemní kultury, ponaučení z období pandemie i o přípravě na změny v budoucnu promluví Garry Ridge, CEO společnosti WD-40 Company, nebo CEO Avastu Ondřej Vlček. Protože o budoucnosti firem se už nyní rozhoduje na školách, pozvali jsme Libora Pospíšila, manažera programu Ředitel naživo, a Marii Gottfriedovou, ředitelku roku 2020, od kterých se dozvíme, co mají společného některé školy s prostředím svobodných firem a jaké činnosti leadera mají největší dopad na učení dětí i zaměstnanců. 

O tom, co můžeme pro větší spokojenost lidí udělat na týmové úrovni, pohovoří novinářka a autorka bestsellerů Helen Russellová. Vystoupí i Sara Polak, vystudovaná archeoložka a propagátorka umělé inteligence, od níž zjistíme, jak udržet krok s vývojem technologií a jak se díky nim promění svět práce. No a konečně slavný Wim Hof, Ledový muž z Holandska, proslulý svým výstupem na Kilimandžáro v šortkách, uběhnutím půlmaratonu naboso za polárním kruhem a řadou dalších rekordů dosažených v extrémních podmínkách. Jeho metodu založenou na dýchacích a meditačních technikách kombinovaných s postupným otužováním následují tisíce lidí po celém světě. V rámci rozhovoru si s Wimem popovídám o umění vystoupit z komfortní zóny a současně respektování vlastních limitů. Své otázky budou Wimovi moci položit i účastníci konference.

Konference se odehraje v interaktivním 3D virtuálním světě Confer-O-Matic. Jak to bude vypadat? Potřebuje k tomu účastník nějaké speciální vybavení?

J.J.: Do 3D světa se zvládne dostat každý, kdo má internetové připojení a počítač s myší, který zvládne plynule přehrát online video. Žádné další speciální vybavení není třeba. Pro všechny, kteří z toho mají obavu, je připravena možnost vyzkoušet si 3D svět nanečisto - třeba na předtočné s Garrym Ridgem 11. listopadu, kterému budou zároveň moci položit své otázky, nebo v den konference přijít dříve a v klidu se zorientovat. Připravený je i snadný ovládací tutorial. Kromě toho, že v 3D prostředí mohou účastníci běhat i létat, čeká na ně bohaté expo s virtuálními stánky, kde si budou moci prohlédnout zajímavé produkty a pobavit se s vystavovateli. Zároveň bude možné dát se jednoduše do řeči s ostatními účastníky nebo se zúčastnit debaty na vybrané téma.  

Foto: Archiv Marcela Roflíková

Zuzana Keményová

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Kancelář, Startupy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články