Olda Hlaváček z ERPIO: “Pracovat bez “musím“, to považuji za luxus, kterého se nehodlám vzdát“


Tentokrát nahlédneme do ERPIA, kde jsme vyzpovídali konzultanta Oldu Hlaváčka. Jaká je jeho práce? A jak se mu pracuje v ERPIU? Odpovědi na tyto, ale i další otázky, naleznete v rozhovoru níže. 

 

V ERPIO jste konzultantem. Co se skrývá za touto prací, co je vaší náplní?

Ano, jsem konzultantem. Principiální náplní mé práce je vyvolávat blažený, sotva patrný úsměv na tvářích zákazníků a kolegů. Podle naší společné firemní vize k tomu mají sloužit řešení a aplikace IT technologií, kterými se zabýváme. Jedno takové řešení, univerzální, inspirující a překvapující, má mezi nimi zvláštní postavení - sami jej tvoříme a na něj se soustředíme nejvíce. Konkrétní náplní mé práce je testování, občasné návrhy drobných změn, jazyková lokalizace, správa a údržba technologického prostředí pro provoz. Dále v oblasti správy firemních informací pracuji na analýzách řešení pro naše zákazníky, realizaci navržených řešení, školení správců a uživatelů. Občas o něčem z toho všeho napíšu nějaký článek na náš portál Svět firemních aplikací. Mimo to jsem také jedním z přednášejících na workshopech.

 

 

Jaké byly vaše začátky? A jak jste se dopracoval na konzultanta?

Začátky? Pro začátky práce v IT oblasti bych se musel vrátil do doby sametové revoluce. V souvislosti se současnou firmou: nedávno, před rokem a půl. Otázka: chceš s námi zkusit založit firmu a vytvořit něco z IT oblasti, co tu možná ještě nebylo? Odpověď: ano, rád zkusím, budu-li na to stačit. V ten okamžik jsem se stal konzultantem, testerem, pisatelem, dočasným ekonomickým minimanažerem. Ten konzultant je na prvním místě oprávněně.

 

Co se vám na vaší práci líbí?

Líbí se mi na ní nejvíce to, že ji dělám proto, že chci. Pracovat bez MUSÍM, to považuji za luxus, kterého se nehodlám vzdát. Líbí se mi setkávání s novinkami. Líbí se mi pozorovat, jak je někdy rychle chápu a ovládnu, jindy otvírám další a další dveře a znovu a znovu žasnu, co se za nimi skrývá za možnosti, souvislosti. Líbí se mi charakter práce. Líbí se mi pracovní režim. Velmi se mi líbí, že naše firma podporuje neziskové organizace, hledá pro ně cesty řešení potřeb, kontaktuje s potenciálními sponzory. Podle kolegy-vizionáře jsme v naší zemi pozadu za světem, kde má každá úspěšná firma aktivity v neziskovém sektoru. My tedy pozadu nejsme, jsme připraveni být úspěšnou firmou po všech stránkách :-)

 

Jak se vám v ERPIO pracuje?

"V ERPIO se mi pracuje výtečně." Tak by asi měla znít očekávaná odpověď. Ano, jsem spokojený, občas nadšený, občas skleslý návalem odpovědnosti. ERPIO je svým charakterem firma, do které musí člověk dozrát. Někdy se cítím příjemně červený, někdy alespoň nažloutlý, někdy si připadám značně zelený. Firma je postavená na principu důvěry. Přicházíme do kontaktu s mnohými myšlenkami, vizemi, řešeními, některé z nich mají tajemný nádech budoucnosti IT a reakce partnerských firem potvrzují, že může jít o ten správný směr, který je potřeba držet při budování firmy s nadnárodním působením. O mnoho kroků před formálními nástroji, různými smlouvami, dohodami a opatřeními, je právě důvěra. Ta dokáže nejen ošetřit mnohonásobně víc ve více rozměrech, ale navíc je sama inspirací, pobídkou vkládat do firmy to nejlepší ze svých schopností a možností. V mém osobním vztahu k ERPIO pak zůstává zakotveno důležité pravidlo: jsem jedním ze spolutvůrců myšlenky, tedy spoluodpovědný za to, zda se podaří vizi transformovat do podoby pro praktické využití. Ve chvíli, kdy ucítím, že nejsem přínosem, ale brzdou, jsem připraven uvolnit své místo. Kdybych zůstal, stejně už bych nemohl říct: V ERPIO se mi pracuje výtečně, mám ze své práce dobrý pocit.

 

 

Čemu se věnujete ve volném čase?

V nepracovním čase jsem manželem a rodičem, pisatelem pohádek, esejí, básníkem, divadelníkem a loutkohercem, podporovatelem místního rodinného centra, masérem, sportovcem.

 

Máte nějaký vzkaz pro naše čtenáře, kteří třeba hledají své první zaměstnání?

Řiďte se pocitem. Naše doba ještě doznívá ve fázi, kdy finanční podoba energie vládne světu. Je to klam, kterému můžeme, ale nemusíme věřit. Osloví-li vás nějaká nabídka s nízkým platovým hodnocením, přijměte ji. I když neumíte vysvětlit proč. Nemáte-li dobrý pocit z luxusně placené pozice, odmítněte ji. I když neumíte vysvětlit proč. Přesněji řečeno, "pocit" jen ztratil váhu v žebříku hodnocení, logických vysvětlení a finančních konstrukcí, ale patří na první místo. Někdo používá "srdce", "intuice", "vyšší vedení". Stále jde o totéž. A neplatí to jen pro první zaměstnání, platí to pro každý krok v našem životě.