Čidla od brněnských Senzoor lze integrovat do jakéhokoli výrobku. Nově mají chránit seniory

Čidla od brněnských Senzoor lze integrovat do jakéhokoli výrobku. Nově mají chránit seniory

6. zář 2020 Zuzana Hübnerová 5 min

Čidla pro domácnosti, korporace, ale například i pro osamělé seniory vyvíjí a nabízí brněnský startup Senzoor. Pod vedením Pavla Plachkého, zkušeného vrcholového manažera s dlouholetou praxí například v PPF, se snaží prosadit ve světě internetu věcí. Podle Plachkého ale předběhli dobu a na velkého partnera zatím stále čekají.

Před čtyřmi lety si Pavel Plachký, vzděláním technik, přečetl článek o internetu věcí (zkráceně IoT – z anglického Internet of Things- pozn.redakce). „Do té doby to byl pojem, který jsem neznal. Při čtení článku jsem si ale uvědomil, jaký ohromný potenciál taková technologie má,“ říká pro Newsroom Startupjobs Pavel Plachký, který se rozhodl potenciál proměnit v byznys.

Původní plán byl vytvořit funkční produkt, sehnat silného partnera a technologii prodat. „Úplně na začátku jsem chtěl vytvořit trackovací senzor pro psy. Na trhu sice nějaké jsou, ale musí se často nabíjet. Domluvil jsem se s velkoobchodem s chovatelskými potřebami i s externím vývojářským týmem. Ukázalo se ale, že ta technologie je natolik nová, že s ní vývojáři neumějí pracovat. Pořád mě tlačili do řešení, která znali, ale která nesplňovala požadavky. Stálo to plno peněz, ale nikam to nevedlo,“ popisuje začátky Plachký.

Nakonec se rozhodl vyměnit externí vývojářskou společnost za interní zaměstnance, založil startup Senzoor a poprvé v životě vede dlouhodobě čistě vlastní projekt. „Nořil jsem se do toho stále hlouběji, až jsem nakonec do toho takto spadl naplno. Ale kdybych tušil, co mě čeká, tak bych se do toho nepouštěl,“ podotýká s úsměvem Plachký. Vzápětí ale dodává, že i přes množství překážek ho celý proces stále baví.

Podle Plachkého si výrobci zatím plně neuvědomují možnosti IoT

Zaměření na psy Senzoor dávno opustil. Dnes se technologický startup orientuje na vývoj senzorů, které využívají IoT sítě NB-IoT a LoRa, a zkouší s čidly prorazit v mnoha odlišných oblastech. „Jsme poměrně široce rozkročeni a zaměřujeme se jak na korporace a byznysová partnerství, tak na koncové zákazníky. Věřím, že právě šíře uplatnění nám může přinést úspěch,“ říká Plachký.

Byznys založený na službách a podpoře

Podle něj se dají zařízení od Senzoor rozdělit do dvou hlavních skupin: „Jedna velká skupina jsou senzory měřící fyzikální veličiny. Umíme měřit teplotu, vlhkost, kvalitu ovzduší a řadu dalších věcí. Druhou velkou skupinu pak tvoří čidla detekující události. Například pohyb, zaplavení, zatížení. Čidlo tak například pozná, zda člověk sedí, nebo nesedí na židli,“ vyjmenovává Plachký.

Podle něj právě schopnost integrovat senzory do jakéhokoliv výrobku skýtá na straně výrobců ohromné možnosti. „Dají se díky tomu sbírat informace, optimalizovat výroba i používání výrobku. Bude to ale ještě trvat, než si to výrobci uvědomí a začnou toho využívat. Zatím chybí edukace trhu a lidé nevědí, k čemu je internet věcí dobrý,“ myslí si Plachký.

Senzor Aqua vás upozorní na prasklé potrubí či vytékající pračku dřív, než vytopíte sousedy

Koncové zákazníky pak podle Pavla Plachkého může odrazovat to, že za provozování senzorů a služby platí průběžně, nikoliv jednorázově. „Český spotřebitel je komplikovaný v tom, že nerad platí za služby. Ale ta doba přijde. Mladá generace je už zvyklá kupovat spíše služby než zařízení,“ dodává Plachký.

Na kreditový systém fungují i dva hlavní senzory určené pro domácnosti - Senzoor Aqua a Senzoor Move. Zatímco první umí upozornit například na prasklé potrubí či přetékající umyvadlo, druhý zaznamenává pohyb. Zabudovaný do oken by podle Plachkého dokázal nejen upozornit na případné vniknutí, ale sbírat informace třeba o opotřebení pro výrobce oken.

Senzor pro seniory přivolá pomoc a nemusí se nabíjet

Úplnou novinkou je pak Senzoor Push určený pro seniory. Ti by ho měli nosit na ruce jako hodinky. V případě pádu či nebezpečí upozorní všechny navolené kontakty. Rodina či přátelé tak okamžitě vědí, že se seniorovi něco stalo. „V Česku žije asi šest set tisíc seniorů samo. Nežijí ani s rodinou, ani v nějakém zařízení. Mobilní telefony často nejsou zvyklí nosit u sebe, nabíjet a ovládat. Proto jsme vyvinuli senzor, který vydrží na jedno nabití až rok a funguje i tam, kde mobilní síť ne. Stačí v případě ohrožení zmáčknout tlačítko a čidlo už se postará o zalarmování nejbližších,“ vysvětluje Pavel Plachký s tím, že se nyní pokouší vyjednat například s obcemi, zda by o zařízení, jehož pořízení vyjde na přibližně devět set korun, měly zájem pro starší osamělé obyvatele.

SOS tlačítkopro seniory podle Plachkého ještě projde redesignem. Princip ale zůstane stejný

Aby Senzoor dosáhl na stabilní zisk, muselo by se čidel prodat desítky tisíc za rok. „A od toho jsme zatím daleko,“ podotýká Plachký. Na podporu investičních fondů či soukromých investorů Senzoor příliš vsázet nemůže. „Do hardwaru investovat nikdo nechce. Investoři mají rádi software, mobilní aplikace, protože investovat do hardwaru je mnohonásobně dražší. A vysvětlení je jednoduché. Když se něco pokazí v mobilní aplikaci, vývojář to během noci opraví. Když něco nefunguje v senzoru, musíme ho znovu navrhnout, nechat vyrobit, otestovat. Je to proces na týdny,“ říká Plachký. Dlouhodobým cílem je proto najít velké partnery, zejména z řad zahraničních korporací, které pro senzory najdou uplatnění ve svých výrobcích či službách.

Potřebnou finanční stabilitu zatím nepřinese ani expanze do Ruska, ze kterého má Pavel Plachký bohaté zkušenosti ještě z doby působení v Home Creditu a kde plánoval české senzory nabízet také. „Je to velmi zajímavý trh. Má dravé obchodní prostřední, není tak svázaný normami jako Evropa a zároveň má velkou kupní sílu. Co se ale týče internetu věcí, má Rusko zpoždění a sítě IoT se tam teprve rozvíjí,“ vysvětluje Plachký, proč se zatím rozhodl své obchodní kontakty v této zemi nevyužít.

Podle něj svým zaměřením Senzoor předběhl dobu a zcela připravení na masové používání senzorů ještě nejsou na žádném zahraničním trhu. Plánuje proto především dál vysvětlovat výhody, které technologie nabízí ve srovnání se zařízeními fungujícími na WiFi či GSM, a hledat nejrůznější uplatnění čidel. „To, zda startup ve finále uspěje, je vždy velmi složitá kombinace řady faktorů. Určitě musí mít určité předpoklady, ale ve finále je to vlastně náhoda. Ve správný čas potkat ty správné lidi či partnery. Hlavně vás to ale musí bavit. Bez toho to dělat nejde,“ uzavírá Plachký.

Foto: archiv společnosti Senzoor

Zuzana Hübnerová

Vystudovala žurnalistiku a HR v Česku i ve Švédsku. Působila v Deníku či v České televizi. Nyní se věnuje nastavování interní komunikace ve firmách a píše o tom, co se děje ve startupech i ve vědě.

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Osobnosti, Startupy, Technologie
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články