Pomocí zvuků hledají poruchy u Airbusu, BMW či Škody. „Máme terabyty nahrávek. Chceme expandovat do Asie,“ říká Martin Kubáň

Pomocí zvuků hledají poruchy u Airbusu, BMW či Škody. „Máme terabyty nahrávek. Chceme expandovat do Asie,“ říká Martin Kubáň

29. čvc 2019 Václav Lang 7 min

Poslední týdny je o nich hodně slyšet, zejména v souvislosti se 150milionovou investicí od ČEZu a spol. Pražšký Neuron soundware se zabývá detekcí poruch na základě zvukových anomálií. Fungují sice jen tři roky, ale už mají mezi zákazníky taková jména jako Airbus, Škoda, Mercedes, BMW nebo Siemens. Projektový a marketingový manažer Martin Kubáň v rozhovoru pro Newsroom StartupJobs popsal, jak zvuková diagnostika funguje a kam chce firma po finanční injekci směřovat.

Co je Neuron soundware a jak funguje?

Neuron soundware je firma, která vznikla zhruba před třemi lety, aktuálně má kolem dvaceti lidí a zaměřuje se na zpracování zvuků umělou inteligencí. Stručně řečeno je naší hlavní náplní poslouchání strojů za účelem detekce různých anomálií, odchylek, které často pomohou předejít nějakým větším a závažnějším poruchám. Naše řešení se skládá z hardwaru - kdy sami sbíráme data pomocí audiosenzorů - a softwaru - kdy trénujeme algoritmy a vyvíjíme zákaznický portál pro vizualizaci stavu strojů.

Mobilní nahrávací zařízení nCard (Foto: Neuron soundware)

Mohl byste detailněji popsat samotný proces detekce poruch v praxi?

Zákazník za námi zpravidla přijde, když má nějaký problém, nejčastěji s nějakým kritickým strojem ve výrobě (naši zákazníci jsou často právě ze sektoru výroby). Má třeba nějaký stroj, na který hodně spoléhá a který se mu třeba jednou za rok znenadání zastaví a pro něj to znamená třeba přerušení výroby, odstávku, prostě provozní problém. A nemá jiné metody (nebo nejsou dostatečně funkční), jak by tuto poruchu dokázal včas odhalit, případně si naplánoval servis a té odstávce zamezil.

Přitom právě zvuk je unikátní v tom, že je velice bohatým zdrojem dat; frekvenční spektrum, které analyzujeme, je velmi široké. Lidé ve výrobě často dokážou díky zkušenosti pomocí zvuku identifikovat nějaké odchylky a my tohle v podstatě automatizujeme a vylepšujeme. Samozřejmě to znamená umělou inteligenci, která anomálie rozpozná a interpretuje, budovat postupně. V první fázi proto začínáme sběrem nahrávek pomocí našich audiosenzorů.

Když to řeknu laicky, tak vytváříte databázi zvuků, která říká, jak by ten který stroj měl správně znít, a to potom porovnáte s tím, jak v danou chvíli v reálu zní?

Ano, máme databázi zvuků různých strojů, jíž si pomáháme. Můžeme zrychlit vývoj nějakými předtrénovanými algoritmy, ale v konečném důsledku si stejně potřebujeme nahrát alespoň týden toho stroje, pro který chceme vyvinout řešení. Pak můžeme začít spouštět monitorovací službu.

Samozřejmě během času, tak jak se systém učí, se přesnost detekce vylepšuje. Takže se posouváme od nějaké základní detekce anomálií třeba až k rozpoznání konkrétních poruch. Pokud se stroj rozbije a my víme, co přesně se na něm rozbilo, tak si to zase můžeme uložit do databáze a příště cílit přímo na tuhle konkrétní poruchu, a odhalit ji tak mnohem lépe.

Desítky strojů a terabyty nahrávek

Jaký hardware používáte na nahrávání zvuků?

Vyvíjíme si ho sami. Jsou to takové mikropočítače, které v sobě mají audio kartu, takže dokážou zpracovat zvuk a zároveň mají dostatečný výpočetní výkon pro běh algoritmů. Mají samozřejmě I konektivitu, jsou to, jak se dnes říká, IoT zařízení.

K nejnovějšímu nBoxu umíme připojit až 12 senzorů, čili jeden mikropočítač může monitorovat dvanácti kanály - třeba když máme nějaký velký stroj, tak se můžeme zaměřovat na jednotlivé jeho komponenty.

Kolik takových zvukových stop v té databázi máte?

Co si pamatuji, dívali jsme se na to zhruba před půl rokem a je to mnoho terabytů. Přesné číslo vám teď neřeknu, ale jsou to obrovské datasety a dynamicky rostou. V současnosti monitorujeme desítky strojů a u každého máme několik čidel, takže se dostáváme na stovky jednotlivých datových audio toků. Protože jsme startup, tak samozřejmě nemáme vlastní datové centrum, ale využíváme cloudové úložiště.

Takováto zvuková diagnostika, o které se bavíme, je přímo vaším patentem, originálním nápadem, nebo už něco takového funguje třeba v zahraničí?

Naším nápadem je to, že se specializujeme na zvuk v průmyslu, což dřív nebylo úplně možné. Zpracování velkých audio datasetů pomocí umělé inteligence nám umožňuje i snížení cen za jednotku výpočetního výkonu, takže jsme se dostali do bodu, kdy je možné nabízet službu za rozumných finančních podmínek.

Audio diagnostika jako taková je tady ale dlouhodobě - vlastně od doby, co fungují stroje. Lidé ji provádějí svými zkušenostmi, svýma ušima… My tohle vlastně jenom nějakým způsobem přenášíme do počítače a automatizujeme. Nemáme v plánu člověka úplně nahradit, ale minimálně mu náš systém pomůže v tom, že poslouchá neustále a napovídá mu, kde může být nějaký zdroj problému.

Jak často se stává, že se porucha odrazí ve změně zvuku stroje?

Stává se to velice často, jsou to mechanické poruchy, a ty se zpravidla vždy projevují zvukem. Třeba když je to nějaké zadřené ložisko, tak začne hučet, pískat a podobně. Naším cílem je co nejdřív, ještě než porucha nastane, ty anomálie odchytit, správně vyhodnotit a s určitým předstihem je nahlásit.

Audiosenzor nBox (Foto: Neuron soundware)

Dá se takhle odchytit všechny takové anomálie?

Ne každá anomálie znamená poruchu. Pracujeme tedy s nějakou množinou falešných alarmů, a to je zase naším úkolem spolu se zákazníkem tyhlety falešné alarmy během času minimalizovat.

Proto vždy před spuštěním naší služby u zákazníka začínáme testovacím obdobím, kdy jsme s ním v úzkém kontaktu a získáváme zpětnou vazbu na to, jak se systém chová, systém tedy kalibrujeme. Snažíme se, aby co nejdřív začal sloužit tak, že bude hlásit ty anomálie, které zákazník chce nahlásit, a ne ty, které nechce.

Pracujete tedy zejména pro velké výrobní závody?

Ano, přesně tak. A to v podstatě po celé Evropě. V tenhle moment to jsou velké automobilky - Škoda, BMW, Mercedes - jinak třeba Siemens nebo Airbus. Zájem o naší technologii je, firmy ji chtějí testovat a chtějí ji s námi dál rozvíjet, takže na tomto rozvoji teď pracujeme s různými zákazníky z různých odvětví.

Jak potom ta spolupráce probíhá? Pronajmete či prodáte jim potřebné nástroje, nebo pro ně sami diagnostiku provádíte?

Teď už jsme v pokročilejší fázi, kdy sice můžeme přímo do těch fabrik jezdit a pomoci zařízení nainstalovat, ale on ten systém instalačně není příliš náročný, takže ne vždycky je potřeba jezdit k zákazníkovi, můžeme to prostě jenom poslat poštou s instrukcemi. Jinak většinou během pár týdnů rozjíždíme i monitorovací službu, takže ideální je, když od nás zákazník za nějaký aktivační poplatek získá hardware, nainstaluje ho a potom platí nějaký měsíční poplatek za monitoring.

Do tří let v Asii

Počítáte do budoucna i s tím, že by vaše technologie sloužila i pro běžné jednotlivce a například diagnostiku spotřebičů v domácnosti?

Teoreticky je to možné, mohli bychom to dělat i teď, ale zatím tam není ten benefit takový, aby nám za to zákazník zaplatil. Přece jen se jedná o mikropočítač, který stojí kolem tisíce euro. Během pár let se cena hardwaru zase sníží, takže se případy použití budou rozšiřovat, tím jsme si jistí.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Před pár týdny jste získali 150milionovou investici, tak jak se bude i s ohledem na ni firma vyvíjet?

Ano, uzavřeli jsme investici, kterou jsme aktuálně dotáhli zhruba po roce vyjednávání. Máme tedy dva hlavní investory a od nich dohromady 150 milionů korun (Investici vedl maďarský fond Lead Ventures a fond ČEZ Inven Capital. - pozn. red.). Samozřejmě ty peníze nejsou zadarmo, takže jsme sestavili roční růstový plán a teď musíme ty peníze dobře investovat a snažit se naplnit nějaké technické milníky a obchodní cíle.

Jednak tedy rozšiřujeme tým, abychom se lépe dostali mezi nové typy zákazníků a uměli technologii škálovat, tedy přejít z jednotek strojů na desítky či stovky na zakázku, potom také dál vyvíjíme nový hardware, dál testujeme nové a lepší senzory, zlepšujeme infrastrukturu a celý software. V interním vývoji jsme pořád maličká firma, je tam práce dost a dost a musíme se tento rok opravdu hodně snažit, ukázat, že si tu investici zasloužíme a že pro průmysl budeme zajímavým řešením.

Tým Neuron soundware

Dá se počítat i s nějakou expanzí dál do zahraničí? Říkal jste, že už máte Evropu, tak co třeba Spojené státy?

Spojené státy v současné době nejsou prioritou, spíš bychom se vydali na druhou stranu do Asie. Byli jsme již v některých startupových programech na Blízkém a Středním východě - i tam je poptávka, takže tam máme partnery.

Zatím nepřemýšlíme o tom, že bychom v těchto vzdálených oblastech rovnou zakládali pobočky s vlastními lidmi, spíš půjdeme právě cestou partnerů, kteří budou umět naši technologii přeprodat. Výhledově je to pak Asie, velká poptávka je z Číny, což je pro nás specifický trh a nějakou dobu to určitě bude trvat, než se tam etablujeme.

Bavíme se třeba o horizontu nejbližších tří let?

Myslím si, že to určitě ano. Teď se budeme ještě soustředit na rozvoj partnerů, školení, nalezení hlavních kanálů, testování trhů a pak si nějakým způsobem stanovíme konkrétní strategii a cíle ohledně expanze na vzdálenější trhy.

Jaké jsou vaše finanční výsledky za uplynulý rok? Obrat, zisk?

Nechceme přesná čísla veřejně uvádět. Ziskoví zatím samozřejmě nejsme. Ale obrat nám roste rychle a veškeré projekty realizované pro klienty jsou samozřejmě placené. Hlavní prioritou do budoucna je generovat tzv. recurring revenue.

Autor: Václav Lang

Foto: Neuron soundware, Martin Kubáň

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata:
Další články