V prosinci po osmi letech opustil pozici CEO úspěšného slevového vyhledávače Skrz.cz, ale dlouho nelenil. Petr Kováčik v rozhovoru pro StartupJobs promluvil o novém projektu, jehož zkušební verze by mohla být na světě už v dubnu. A půjde o zcela odlišný segment. Blabu, jak se novinka jmenuje, propojí zájemce o výuku cizích jazyků s rodilými mluvčími. Dozvíte se ale také, jaké to je opustit po letech piplání svůj životní projekt, nebo jak se rodí název nového podniku.
Ke kterému dni jsi skončil jako CEO Skrz.cz?
Oficiálně jsem skončil na Silvestra 2018, ale tím že jsem už delší dobu měl svého nástupce, tak jsme aktivně na předávání pracovali od září. V prosinci už jsem neměl moc co dělat, ale dohoda zněla zůstat a předat firmu do konce roku 2018.
Nejspíš už jsi na to odpovídal milionkrát, ale co tě vedlo k tomu skončit? Jaký byl průběh toho rozhodnutí?
Skrz.cz se prodal s podmínkou, že klíčoví lidé budou mít tzv. lock-up pro hladké předání firmy novému majiteli. Ten můj byl stanoven do konce roku 2018 a víceméně už v květnu jsem si uvědomil, že buď uděláme ještě něco úplně nového se Secret Escapes, kteří Skrz koupili, nebo budu hledat svou vlastní cestu. Následně jsem došel k tomu, že by bylo zdravé po osmi letech změnit obor.
Firmě se dařilo, necítil jsi, že je škoda opouštět rozjetý vlak?
Nebylo to jednoduché rozhodnutí, je to dítě… Ale pak jsem si zase říkal, že jsem se celou dobu snažil vychovat tým, tak abych mu to jednou mohl předat, a věděl jsem, že tým, kterému to v klidu můžu předat, tady mám. A kdy jindy udělat takové rozhodnutí než teď. Je to jako když ti to dítě vyroste a jednoho dne ho pošleš do světa.
Jaký to byl pocit, když jsi v prosinci - obrazně řečeno - předal klíče a odešel?
Je tam spousta sentimentu, je to zvláštní. Ale není to jen o klíčích, řešil jsem spoustu dalších praktických věcí - že najednou nemám telefon, notebook, nic. To si najednou uvědomíš, jak moc jsi s tou firmou prorostlý. Fakt to není, že zabouchneš dveře a jdeš.
Zároveň ale s tím, jak jsem vedení postupně předával novému CEO Matěji Dvorskému, jsem se sám začal vyautovávat například tak, že už jsem sám nechodil na meetingy. Potřeboval jsem, aby už se lidi přirozeně obraceli na Matěje, který jen ve chvíli, kdy nebude vědět nebo bude chtít poradit, přijde za mnou, my dva si to vyřešíme mezi sebou a on to předá do týmu.
Nebojíš se, že budeš mít pořád nutkání Matějovi do vedení společnosti mluvit?
Myslím si, že ne. Matěj mi už několikrát dal najevo, že ví, co má dělat - ne že by mě odseknul, ale někdy mi je schopný říct dopředu, co bych mu zrovna v té chvíli sám chtěl říct. V tu chvíli jsem si říkal: Hele, už mu do toho nemluv.
Před tím, než jste v roce 2017 prodali společnost britské skupině Secret Escapes, jste sháněli kupce, nebo to byla jejich iniciativa?
To byl řízený prodej, kdy se všichni investoři rozhodli, že teď je správný čas. Do trhu se poslala nabídka a hned první feedback byl dobrý, ozvalo se hodně firem, které měly zájem.
Jak jste nakonec dospěli právě k tomuto kupci?
Zajímavé je, že třeba Secret Escapes jsme hned v prvním kole chtěli vyřadit, protože jsme se domnívali, že o koupi reálně zájem nemají, ale chtějí jen vyzvědět informace, jak to funguje na českém trhu. Ve finále se z nich ale vyklubali opravdu nejvážnější zájemci.
Byla tam spousta kol, postupně jednotliví adepti vypadávali, v prvním kole vypadlo nějakých šest zájemců, potom další a následně už jsme dospěli k manažerským prezentacím, které už se, tuším, dělaly jen pro čtyři až pět zájemců, neboť je extrémně náročné se na ně připravit, prezentace pak běží skoro celý den. Je to masakr, všichni jsou z toho úplně vyšťavení, takže se to nedá dělat denně. I prezentace mají více kol, posílá se spousta otázek na jednu i druhou stranu. Někteří z toho pak odstoupili a ve finále zbyli tři zájemci, kteří už se bidovali částkou.
Ta částka je tedy jaká? V éteru lítá číslo 1,5 miliardy korun za skupinu Skrz.cz, Slevomat a jeho slovenskou verzi Zlavomat.
Oficiálně částku nekomentujeme. Ale není úplně mimo.
Jaká byla tehdy majetková struktura Skrzu?
To se také obecně nekomunikuje, prodávalo se to jako skupina a nikde se nekomunikovalo rozložení v rámci firem. Struktura investorů ve Skrzu byla velmi podobná jako ve Slevomatu, a právě proto se to prodávalo dohromady.
Za těch osm let pod tvým vedením skončil Skrz s ročním obratem necelé miliardy. V čem tkvěl váš úspěch?
Je důležité řešit firmu každý den, každý den tam být, dělat byznys dlouho. Dneska je moderní, že se každý rok nebo dva změní byznys, nebo že se postaví startup, který se za dva roky prodá. To se sice může stát, ale pravděpodobné to není. Ten byznys musíš dělat dlouho - říká se, že profesionálem se stáváš teprve až po třech letech. Takže jediný recept je neustále každý den dělat to samé a neustále se zlepšovat.
Jednotlivých klíčových věcí bylo strašně moc. Bylo to o tom ohlídat si cash-flow. To se hodně podceňuje, ale je třeba si ohlídat peníze, aby firma byla zdravá. Je to neustále o hlídání nákladů, dokud na to firma nemá, tak nerozhazovat, každou drobnost sekat, protože v součtu ti to dá strašně peněz. Když nemáš přehnané náklady, tak ani nemusíš tolik tlačit na ziskovost a můžeš se víc orientovat na produkt - nejdeš po nejlevnějších penězích, které ti sice krátkodobě vydělají, ale dlouhodobě tě můžou poslat do háje. Takže máš prostor dívat se spíš na dlouhodobější horizont a plánovat, abys dával trhu smysl.
Dá se říct, že ze všech segmentů na Skrz.cz se nejvíc dařilo cestování a dovoleným?
Dlouhodobě ano. Jeden čas jsme chtěli přepnout na e-shopy, ale v klíčový rok 2017, kdy jsme firmu prodávali, jsme byli na vážkách, jakým směrem se vydat víc. A vzhledem k tomu, že to koupili právě Secret Escapes, kteří dělají jenom cestování, tak nebylo o čem přemýšlet. A bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, která jsme za poslední roky učinili, protože najednou se obrovsky vyčistil focus všech lidí ve firmě. Protože každý trh je jiný a cestování funguje jinak než e-shopy. Tím, že se to osekalo a začali jsme se zaměřovat na travel, firma obrovsky rozkvetla uvnitř, zlepšila se nálada, celkově to začalo fungovat mnohem lépe.
Stávající tým Blabu: Eva Peterková, Petr Kováčik a Tomáš Strejček
Ty jsi už v prosinci oznámil, že chystáš zcela nový projekt, který bude mimo sféru e-commerce. Co to tedy bude?
Cílem je vytvořit platformu, kde si mohou běžní lidé zavolat online se zahraničními rodilými mluvčími a cvičit si s nimi své jazykové dovednosti. Pro native speakers to bude jistá forma přivýdělku a pro ty, co se chtějí procvičovat, je to alternativa k běžným jazykovým školám. Alternativa, která bude levnější, bude instantní, bude čistě on-line, bez závazků - kdykoli máš čas, tak si můžeš zavolat nebo si s dotyčným naplánovat hovor. Nebudeme tě omezovat, budeš si moci říct, že chceš konverzovat třeba jen na 15 minut, můžeš si vybrat jakákoli témata, můžeš se bavit s jedním native speakerem a vytvořit si s ním nějaký vztah, nebo můžeš mít klidně 15 takových lidí a s každým se bavit o něčem jiném.
Na druhé straně budou vždy stejní lidé, jako jsi ty, kteří mají nějaké zájmy, koníčky nebo nějakou odbornost, a podle toho si můžeš vybírat. Už to není ten univerzální učitel v jazykovce, s kterým si můžeš povídat o tom, co je doma, ale můžeš si třeba procvičit pracovní pohovor v angličtině. Můžeš si ho zkusit třeba s deseti různými lidmi. Na to dnes neexistuje žádný podobný prostředek, pokud nemáš nějakého kamaráda, který bude ochotný si s tebou takhle povídat.
Budete zpočátku cílit na Česko a cizince žijící v tuzemsku, nebo půjdete s platformou rovnou do světa?
V MVP, minimum viable product, to budeme napřed spouštět v Česku a na angličtině, ale cílem je rollovat celý svět, a to buď podle jazyka, nebo podle zemí. Angličtina zůstane jako hlavní jazyk, ale přibudou i další. Výuka bude probíhat prostřednictvím videohovorů, které budou integrované přímo v platformě, abychom dokázali zajistit kvalitu a bezpečí, tak aby například nedocházelo k tomu, že na druhé straně bude nějaký úchyl. Native speakeři budou také muset prokázat, že jsou skutečně rodilými mluvčími, aby se udržela kvalita platformy.
Budou si sami určovat částku za výuku, nebo jim nastavíte nějaký paušál?
Je to market place, to znamená, že si budou moci určit částku, ale samozřejmě také musejí nějakým způsobem prokázat, že na ni mají kvality - nejlépe prostřednictvím hodnocení a recenzí svých klientů. Ale zároveň bude platforma lidi vést a umravňovat, aby se třeba nestávalo, že si tam vysokou cenu nastaví někdo, kdo je neprověřený. V případě nespokojenosti bude existovat možnost vrácení peněz.
Vám budou mluvčí platit nějaké registrační poplatky, nebo provizi z vybrané částky?
Budou odvádět procentuální provizi z tržeb.
Jak jste daleko s vývojem?
Jsme úplně na začátku. Mám zakládající tým, kde je Eva Peterková na business development a Tomáš Strejček jako CTO - neuvěřitelná bedna se zkušenostmi z velkých i malých firem. Máme návrh systému, technologie, návrhy databáze a podobně. Teď se jen na tom musí začít dělat. Samozřejmě v první fázi hlavně hledáme lidi, kteří nám pomohou uspíšit vývoj. Jelikož je to dlouhodobě globální produkt a potřebujeme ho škálovatelný, tak ho budeme stavět na škálovatelných technologiích. Bude tam hodně zajímavých technologických věcí, které se jen tak neřeší. Bude to náročné, ale díky tomu, že mám CTO Tomáše Strejčka, tak věřím, že to dáme.
Jak je projekt zainvestovaný?
Jsem jediný investor, budu ho hradit ze svého. Teď jsem si vyčlenil 20 milionů, ale v dlouhodobém globálním horizontu bude potřeba víc peněz, takže už jednám s pár investory a mám první indikace, že je to docela zajímá. Rozhodování ale bude přicházet ve chvíli, kdy bude funkční tým a funkční produkt.
Kdy byste ho mohli spustit?
Doufám, že nějaké úplně osekané MVP by mohlo být v dubnu. Pak bude následovat zkušební provoz, v kterém budou neustále přibývat další a další funkce. Bude to ale hlavně o tom prověřit si všechny klíčové metriky, které jsme si odhadli a zanalyzovali do budgetu na celý projekt. Tam se uvidí, jestli jsme odhadovali správně, a podle toho se nastaví zbytek projektu.
Máte název?
Název je Blabu. Blabu.com - jsem nejvíc hrdý, že mám pětipísmennou .com doménu. Zároveň je skvělá v tom, že se skoro ve všech jazycích vyslovuje stejně.
Kdo ji vymyslel?
Myslím, že nakonec jsem ji vymyslel já, ale diskusi o jménu jsme vedli hlavně s Evou.
Jak vůbec takový název vzniká? Existuje na to nějaký lingvistický systém, nebo si prostě sedneš a přemýšlíš?
Už jsem si na to vypracoval systém, podle kterého je dobré se zaměřit na názvy, které nejsou snadno zaměnitelné, musí být dobře vyslovitelné - třeba pro budoucí účely rádiové reklamy - neměly by tam být nějaká zákeřná slova nebo písmena, která se budou muset vysvětlovat. Moje rada je omezit se na základní písmena, která se používají v latině.
Tohle bude teď tvůj primární a jediný záběr?
Nic dalšího nechystám, jsem člověk jednoho projektu, protože věřím, že člověk má mít focus na jednu věc, jinak fláká všechno. Když budeš mít tři čtyři rozjeté projekty, a ani jednomu nedáš sto procent, tak jaká je pravděpodobnost, že to uspěje? Měl jsem spoustu nabídek na nějaké investice, ale to jsem všechno odmítl, protože vím, že bych se jim nevěnoval dostatečně.
Začátkem každého roku hodně lidí přenastavuje své dosavadní směřování, dával sis i ty nějaké nové životní cíle?
Já si je snad i někam vypsal, ale asi si na všechny teď nevzpomenu. Hodně jsem bilancoval nad tím, jak chci postavit novou firmu, a že ji chci postavit jinak, než se stavěl Skrz. Není to nic špatného vůči Skrzu, ale jsem teď o osm let dál, mám jiné zkušenosti třeba z toho, jak vést tým, jaké lidi si do něj vybírat a podobně.
Celkově jsem si dal předsevzetí, že chci novou firmu vést jinak a nechci se na tom zbláznit. Například ve Skrzu jsem na začátku dělal úplně všechno, první roky jsem i programoval pro interní administrační rozhraní, designoval a ve finále se na tom brutálně sedřel, což ani nebylo kuprospěchu firmy. Svůj čas jsem mohl mnohem víc investovat do jejího řízení a přemýšlení o dlouhodobých horizontech. Takže není špatně, když třeba týden nebudu v kanceláři, vypnu a pojedu do přírody, přestanu řešit operativní záležitosti a budu víc přemýšlet nad dlouhodobým směřováním. Od toho tam jako CEO jsem.
Autor: Václav Lang
