Musely jsme se naučit, že ani dobro nejde dělat zadarmo, říkají zakladatelky projektu Indiánky

Musely jsme se naučit, že ani dobro nejde dělat zadarmo, říkají zakladatelky projektu Indiánky

29. bře 2021 Zuzana Hübnerová 5 min

S neplodností, syndromem polycystických ovárií či endometriózou se v Česku potýká údajně více než milion žen. Jelikož se o tomto tématu doposud ve společnosti nemluvilo a ženy tudíž musely svému traumatu čelit samy, rozhodly se Anna Sedláková a Karolína Krejčová založit projekt Indiánky. Ten od roku 2019 pomáhá ženy vzdělávat. Nabízí ale především podporu komunity a prostor pro sdílení. Kromě komunity vytvořily zakladatelky i vlastní čaj na podporu hormonální rovnováhy, který do své nabídky zařadila DM drogerie.

Indiánky jsou první nezisková organizace v Česku zabývající se neplodností. Když si totiž Anna Sedláková a Karolína Krejčová vyslechly diagnózu syndrom polycystických ovárií (zkráceně PCOS), neměly samy kam se obrátit. „Když si to člověk začne hledat na internetu, dočte se jen samé hrůzy a negativní zprávy,“ říká jedna ze spoluzakladatelek projektu Karolína Krejčová. Mladé ženy se navíc mnohdy cítí se svým problémem osamělé. „Může to v člověku vyvolat pocit, že vlastně není opravdu žena,“ dodává druhá spoluzakladatelka Anna Sedláková.

Protože nechtěly, aby tím samým musely procházet stovky mladých žen, které si každý rok vyslechnou některou z diagnóz, jako je PCOS, endometrióza či neplodnost, rozhodly se v roce 2019 založit projekt Indiánky.Indiánky proto, že jsme chtěly poukázat na spojení sám se sebou i s přírodou. Někdy to okolí vnímá trochu ezotericky. My ale nejsme nijak vyhraněné. Snažíme se pouze nabídnout holistický pohled na celou problematiku a ukazovat všechny možné cesty. Máme přednášky od odborníků jak z klasické západní medicíny, tak z alternativnějších východních směrů. Neříkáme ale ženám, že něco je dobře a něco špatně,“ upozorňuje Sedláková.

I za dobro je třeba platit

Kromě přednášek od odborníků nabízí například i jógu, komunitní setkání či sdílení.Právě sdílení hodně pomáhá. Téma neplodnosti bylo doposud ve společnosti tabu a ženy se s tím neměly kam obrátit, komu se svěřit. První měsíce byly hodně intenzivní, protože naše Indiánky sdílely mnohdy velmi smutné příběhy. Člověk si to ale nesmí úplně připouštět. Samozřejmě, že se ho to někdy velmi dotýká, ale postupně si zvykne,“ dodává Karolína Krejčová.

Zakladatelky projektu se shodují, že na začátku je hnal zápal a snaha něco změnit a zlepšit. „Až postupně jsme si začaly klást byznysové otázky, přemýšlet, jak udělat projekt dlouhodobě udržitelný,“ říká Anna Sedláková. Pro obě je projekt první setkání jak s podnikáním, tak s neziskovým sektorem. Ačkoliv se shodují, že začínat znovu, nic by zásadně nezměnily, připouští, že si musely poupravit řadu názorů. „Zpočátku jsme měly pocit, že když děláme dobrou věc a něco, co nás baví, tak bychom si za to neměly brát peníze,“ vysvětluje Sedláková.

Anna Sedláková (vlevo) a Karolína Krejčová (vpravo) se snaží detabuizovat téma neplodnosti

Až účast v nejrůznějších akceleračních a mentoringových programech je dovedla ke zjištění, že i nezisková organizace potřebuje k fungování finance.Zjistily jsme, že peníze jsou potřeba, jinak člověk vyhoří. Že to, že máme neziskovku, neznamená, že nesmíme mít žádný plat. Do té doby jsme měly trochu pocit, že peníze jsou v neziskovém sektoru sprosté slovo,“ dodává Karolína Krejčová s tím, že tyto názory mnohdy vnímají i ve většinové společnosti. „Někteří lidé mají představu, že neziskovky čerpají dotace za nic.

Projekt podporují i muži, rozšíření cílové skupiny ale není v plánu

Indiánky přitom v současnosti nejsou podporované žádnou dotací.Hodně lidí nás od toho zrazovalo. Údajně je to velmi náročné. Do budoucna bychom si ale o nějakou chtěly zažádat. Hlavně proto, že si chceme vyzkoušet samotný proces,“ podotýká Anna Sedláková.

Zatím obě dělají projekt při své práci v marketingu. „Do budoucna bychom se tomu ale rády věnovaly na sto procent. Jednak je to naše osobní téma, které je pro nás důležité. Zároveň v tom ale vidíme obrovský potenciál. A zpětná vazba od našich Indiánek nám ukazuje, jak je to, co děláme, potřebné,“ dodává Sedláková.

Komunita nyní podle zakladatelek čítá okolo deseti tisíc lidí jak na sociálních sítích, tak v rámci setkání. Potenciál je ale násobně větší. Podle Anny Sedlákové se některá z diagnóz, kterým se věnují, týká více než milionu českých žen. „A to jsou jen ty, o kterých víme, protože už to řeší u lékaře. Předpokládá se tedy, že je reálně toto číslo ještě mnohem vyšší,“ upozorňuje Karolína Krejčová. Projekt podle zakladatelek sledují i muži a někteří ho dokonce i pravidelně finančně podporují. Krejčová se Sedlákovou se ale shodují, že ho chtějí i do budoucna ponechat změřený pouze na ženy. Nebrání se však spojení s někým, kdo by se věnoval mužům. „Umíme si představit, že by se toho ujal nějaký Indián a my bychom to zastřešovaly,” potvrzují.

Čaj v drogeriích oslovil už přes milion lidí

S osvětou a propagací projektu jim pomáhá od loňského roku i čaj s názvem Rozkvět Indiánky. Ten vznikl v rámci projektu dmSTART. Vybraným startupům a začínajícím podnikatelům v něm DM drogerie nabízí uvedení produktu na trh. „Čaj nám s osvětou velmi pomáhá, protože se nám prostřednictvím drogerie podařilo oslovit už přes milion lidí. Zároveň je ale pro nás důležitý i samotný produkt, protože v českých drogeriích doposud chyběl čaj na podporu hormonální rovnováhy či podporu ženského zdraví. Na internetu se sehnat dají, ale v drogeriích chyběly,“ vysvětluje Anna Sedláková s tím, že se jim podařilo uspět mezi více než stem přihlášených projektů.

Právě další produkty by společně s placenými odbornými přednáškami měly do budoucna zajistit udržitelnost a financování Indiánek. „Další produkty už máme zadané do výroby, takže teď už to nestojí úplně na nás. Zároveň na to ale nějak netlačíme, protože věříme, že vše má svůj čas. Letos bychom taky chtěly předělat web, který není moc přehledný a uživatelsky přívětivý pro naši cílovou skupinu,“ vyjmenovává Sedláková. Karolína Krejčová pak dodává, že v plánu je například i příručka ve spolupráci s odborníky. Problém je, že nápadů a inspirace je moc. Musely jsme se naučit i to, že je třeba zaměřit se na jednu věc, té se věnovat a dotáhnout ji do konce. Obzvlášť v momentu, kdy je projekt náš a nemáme od nikoho pevné termíny, člověk se snadno rozptýlí novým nápadem,“ vysvětluje Krejčová.

A co by poradily lidem, kteří chtějí dělat osvětu či dobročinný projekt? „Že si nemusí zakládat neziskovku jen proto, že dělají dobro. I my jsme měly zpočátku tu mylnou představu, že s.r.o. je tvrdý byznys. Ale i s.r.o. se může věnovat sociálním projektům, nebo je aktivně podporovat,“ uzavírají praktickou radou Indiánky Anna Sedláková a Karolína Krejčová.

Foto: Filip Starý

Zuzana Hübnerová

Vystudovala žurnalistiku a HR v Česku i ve Švédsku. Působila v Deníku či v České televizi. Nyní se věnuje nastavování interní komunikace ve firmách a píše o tom, co se děje ve startupech i ve vědě.

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Kancelář, Startupy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články