Pandemie sice výrazně omezila dovolené v cizině, vytvořila tak ale nečekaný prostor pro objevování koutů České republiky. Pokud hledáte inspiraci, kam se po skončení karantény vydat na výlet, pomůže vám „stroj času“ Živé hory nebo sběratel nevšední architektury Rare Places.

Dříve nejosídlenější hory světa, po odsunu Němců vylidněný kraj. Tak trochu zapomenuté Krušné hory skýtají řadu neznámých příběhů i malebnou přírodu. Znovu probudit turistický ruch na severozápadě Čech, ale i zaniklé obce, zbořenou architekturu nebo historické zajímavosti chce projekt Znovuoživené Krušnohoří prostřednictvím aplikace Živé hory. Ta obsahuje celkem čtyřicet vizualizací, které jsou rozděleny do sedmi okruhů na území sedmi obcí a přibližují dějiny tohoto regionu.

„Myšlenka vznikla v roce 2015, ale teprve o tři roky později byl projekt po úpravách schválen. Na aplikaci jsme pracovali několik let a loni nás překvapil covid-19, tudíž se podmínky pro výrobu obsahu, zejména na německé straně, zásadně ztížily. Zároveň je však toto jaro pro spuštění příhodné, protože lidé nemohou tolik do zahraničí. Naše aplikace je taková přidaná hodnota k výletům, díky níž člověk může objevovat nové věci,“ říká iniciátor Petr Mikšíček, který se od roku 2000 zabývá česko-německým pohraničím a o tomto tématu vydal řadu publikací.

Kino do kapsy

Drtivá většina interaktivního vzdělávacího materiálu odhaluje výjevy z různých historických epoch, na své si přijdou ale i ti, kteří dějepisu neholdují. Například vizualizace Červená jáma umožňuje výletníkům zažít zemětřesení a výbuch supernovy, o nichž byl nalezen záznam v kronice z roku 1591. Velkým tématem jsou zaniklé obce, kterých je v Krušnohoří celá řada. Živé hory rekonstruují třeba vesnice Popov, Hřebečná nebo Königsmühle. Kromě podoby obcí vdechují život i dávným řemeslům, z nichž zmiňuje Mikšíček například ptáčníky. „Chovali ptáky třeba pro pracovníky v dolech,” vysvětluje. “Ti ptáci totiž byli citliví na různé jedovaté plyny, začali pískat ve chvíli, kdy je cítili. Zachytili je dřív než člověk, takže horníci měli šanci utéct.“

S postavami z vizualizací se mohou výletníci vyfotografovat.

Kromě pestrosti samotného obsahu je zajímavé také množství využitých technologií. Aplikace nabízí hranou rozšířenou realitu, 3D rozšířenou realitu, 360° videosféru, klasické video a virtuální realitu. „Jednou ze zásadních věcí v Krušných horách jsou hornické památky. Na české straně je asi 90 % všech štol a šachet nepřístupných, protože jsou nebezpečné a nikdy otevřené nebudou. Díky virtuální realitě můžeme tyto šachty a štoly zpřístupnit. Spolupracujeme s místními montanisty, kteří mají štoly zmapované, změřené, vyfotografované, a my na základě těchto dat vytváříme průchozí 3D modely s konkrétními texturami. Návštěvníci si mohou pomocí tabletu nebo mobilu tyto štoly projít i se zvukovým vjemem,“ říká Mikšíček. „Tahle část mě fascinuje asi ze všeho nejvíc,“ dodává. Veškerý materiál je nadabovaný do němčiny.

Dalším krokem bude VR herna

Zhruba desetimilionový projekt, který zastřešuje nezisková organizace Antikomplex, byl financován z dotací Evropské unie, českého státního rozpočtu (10 %) a zapojenými obcemi (5 %). Iniciativa Znovuoživené Krušnohoří je první, které se takový nápad na podporu turistického ruchu podařilo realizovat. „V roce 2018 vyhodnotilo Ministerstvo pro místní rozvoj naši aktivitu jako velice inovativní a zároveň pilotní projekt, který když se osvědčí, tak otevře cestu podobným pokusům v dalších regionech České republiky a jejich financování. Měli jsme na krku velkou odpovědnost, snažili jsme se ukázat, že podporovat podobné aktivity z prostředků Evropské unie má smysl. Teď doufáme, že poskytovatelé dotací po spuštění vyhodnotí aplikaci jako dobrou investici,“ podotýká Mikšíček.

Konkrétní představu rozšíření do dalších regionů organizace zatím nemá, v rámci Krušnohoří jsou však už nyní na stole další plány. Do budoucna zvažuje obohatit aplikaci o možnost zapojení brýlí pro virtuální realitu a vytvoření pracovních listů pro studenty základních a středních škol, kterým budou okruhy sloužit jako součást výuky regionální historie. „V současné době také chystáme společně s krajským městem Annaberg-Buchholz architektonický projekt v Kovářské v Krušných horách, kde by mělo být AR hřiště a VR herna, kde si lidé budou moct vybraná témata z krušnohorských dějin zkusit sami. Bude to vyšší level toho, co člověk zažije v aplikaci Živé hory. Počítám, že někdy v letech 2023-2024 by se to mohlo otevírat,“ uvádí Petr Mikšíček.

V provozu jsou již trasy v Abertamech a Ostrově, ačkoliv kvůli vládním opatřením fungují Živé hory zatím pouze na lokální úrovni. Přestože oficiální spuštění je naplánováno na konec května, aplikace je přístupná ke stažení zdarma od začátku února a za tu dobu si ji stáhlo už 500 uživatelů. Na žádost zapojených obcí se vizualizace dají promítnout pouze na konkrétních místech po načtení QR kódu. Aplikaci je možné si stáhnout na vlastní smartphone nebo si zapůjčit tablet na infocentru. Na jednodenní výlet doporučuje Petr Mikšíček okruh v Loučné pod Klínovcem, který má 14 kilometrů. „Najdete na něm sedm vizualizací, s tím, že jsou během cesty k vidění všechny druhy, které jsme využili. Poslechnete si příběh malíře Gustava Zindela, pak se projdete kolem hranice, která byla dějištěm bitky mezi henleinovci a pohraničníky, a nakonec dojdete pěknou starou úvozovou cestou skrz neporušenou horskou krajinu až do údolí zaniklého Königsmühle,“ popisuje.

Průvodce netradiční architekturou

Pokud jde o inspiraci na výlety po Česku (a Slovensku), za zmínku stojí také webová stránka Rare Places. Projekt, který shromažďuje tipy na místa s unikátní architekturou, vyrostl z instagramového účtu Rare Towns, který před více než rokem založil Ondřej Filgas. „Rozbíhalo se to postupně, vytrval jsem a postoval pravidelně každý den. Někdy v červnu jsme začali společně s Jakubem Janošíkem přemýšlet nad změnou názvu a osobitější filozofií projektu. Začali jsme pracovat na webu, přidal se ke mně ještě můj kamarád Šimon Švirák. Tyto změny jsme představili v září 2020 a od té doby jsme na web přidali přes 80 míst,“ popisuje teprve patnáctiletý zakladatel.

Pozorovatelna Durch ve valašské krajině.

Nejčastěji zde najdete rozhledny, lávky a sakrální stavby, ale také třeba sauny nebo toalety, většinou zasazené do krajiny. Kritéria pro zařazení do průvodce nejsou nijak stanovena. Zakladatel přiznává, že všechna místa zdaleka nenavštívil a sdílí zkrátka ta, která se mu líbí. Zároveň mu prostřednictvím e-mailu chodí tipy od lidí. „Mezi mé favority patří architekti Mjölk, kteří nedávno postavili na Tanvaldu rozhlednu, která je ve tvaru lžíce,“ říká Filgas. Dodává, že až to půjde, tak by také rád navštívil Lesnou saunu sdružení Woven nedaleko Popradu. Do budoucna plánuje vydat knihu s výběrem nejkrásnějších míst.

Foto: Archiv Petra Mikšíčka a Ondřeje Filgase