Každá druhá zpráva na internetu je lež. Dost možná jste při posledních volebních kampaních podlehli dojmu, že Sobotkova ČSSD zaprodala naši zemi Australanům a připravila nás o pohádkové bohatství z těžby lithia. Nebo jste možná uvěřili, že pan Drahoš i přes 40 let manželství je kdesi hluboko uvnitř homosexuálem. Tyto lživé zprávy, známé jako fake news, využívají informačního nadbytku a neschopnosti lidí ověřovat si pravdivost každého titulku, který se na jejich facebookové zdi objeví. Zneužívá se toho hojně a koncepční řešení není úplně na dosah ruky. Můžete věřit třeba tomuto článku? A jak startupy s Fake news bojují?
Svět lží a manipulací
Češi v tom rozhodně nejsou sami. Jasně, máme tu dezinformace a propagandistické weby, které zaplevelují veřejnou diskuzi pochybnými teoriemi a odkazují se na ještě pochybnější média kdesi na východě. Stačí se podívat, kam to zašlo ve světě, a zježí se nám všechny chloupky na krku.
Po volbách v roce 2016 Facebook přiznal, že manipulativní či lživá reklamní sdělení z pochybných účtů mohla zasáhnout až 124 milionů uživatelů v USA (zhruba polovinu voličů). Společnost odstranila po obsáhlém vyšetřování stovky stránek a instagramových profilů. Nejprve ale veřejné orgány musely vedení společnost důrazně připomenout ochranu demokratických hodnot jako jednoho ze základních pilířů Spojených států. Vyhrál by Trump bez této pomoci shůry?
V USA v roce 2018 proběhl výzkum, který ukázal, že:
- ⬛ 83% lidí se domnívá, že fake news jsou problém;
- ⬛ 86% lidí se setkává s případy fake news;
- ⬛ 69% lidí začalo číst zprávu, aby si v průběhu uvědomili, že jde o fake news.
V Indii bylo na základě nepodložených zpráv, upravených fotografií nebo drbů šířených přes WhatsApp zahájeno v několika případech veřejné lynčování.
Indonésie se v současné době potýká s aktivitou skupiny lidí s kriminální minulostí a i tam Facebook musel zakročit a smazat před volbami 200 stránek, 800 uživatelů, 546 skupin a 208 účtů na Instragramu.
Vážnost tohoto problému zde nekončí, ale nechceme vytvářet žádnou hysterii. Prostě se shodněme, že tato otázka si zaslouží naši pozornost.
Za co se Fake news převléká?
Fake news může být prostě vymyšlené sdělení - text, projev, post. Stačí trocha uvěřitelnosti, ožehavé téma a taková zpráva se bude šířit sama. Nemusí být ani vymyšlená, stačí změněný úhel pohledu, nepřesná parafráze, vytržení z kontextu.
Pokročilejší formou jsou lži šířené upravenými obrázky. Na fotce, kde syrští muži v zástupu stojí u korby nákladního vozu, stačí mezi jejich zápěstí dokreslit provázek a začít hlásat, že syrská vláda odvádí rekruty na frontu násilím.
Zdroj: bellingcat.com
V budoucnu se pak musíme připravit na DeepFakes. Už nyní lze díky výpočetnímu výkonu vytvořit komplet falešné video. Vezmete pár hodin projevů prezidenta, naučíte stroj do puntíku přesně imitovat jeho hlas, mrkání, pohyby tváře, posunky a vložíte mu do úst jakýkoliv text. Nikdo nebude hledat originální projev a snažit se potvrdit, jestli Obama opravdu řekl, že „Trump je naprostý k***t”. Ověřovat autentičnost videí je obrovskou výzvou budoucnosti, protože by tento nástroj mohl být snadno zneužit ke strašným věcem.
Vyrážíme do boje za pravdu
Facebook kromě mazání pochybných uživatelů zavedl i nová pravidla pro inzerci. Politické reklamy může zveřejňovat jen osoba s ověřenou identitou i polohou a u sdělení se objeví vždy informace, kdo za reklamu zaplatil. Firma také chtěla použít k filtraci nevhodných příspěvků AI, ale odstranění lidského faktoru vedlo prakticky instatně k záplavě fake news na předních pozicích kategorie Trending. Mezery v algoritmu nadále brání člověk.
Google vyrazil do boje proti lžím pomocí “Fact Check” políčka u výsledků vyhledávání, tedy hodnocení důvěryhodnosti zpráv nezávislými weby. Funkční hlavně pro anglické zprávy, ale byla to spíš taková blbůstka bez velké přidané hodnoty.
Nejlepší týmy z prestižních amerických univerzit se shodují, že mohou dosáhnout strojovým učením až 65% úspěšnosti odhalování fake news. Pěkné, ale v reálu zatím nepoužitelné.
Jak tedy udělat ze světa bitů pravdivější místo? Musíme se spolehnout na mladé inovativní startupy, které nám ukážou cestu. Pár příkladů už je na světě, i když ne všechny končí happy endem:
- ⬛ Asi nejslibnějším pokusem je projekt Metafact, který používá umělou inteligenci a metody NLP (Natural Language Processing) k odhalení typického slohu používaného fake news. Stroj, vycvičený na balíku dat, dokáže najít sarkasmus či styl typický pro pochybné zprávy, ale algoritmus nemá pravomoci pravdivost hodnotit. Metafacts věří, že novinářská práce musí být vykonávána lidmi a člověk vždy bude nejvyšším rozhodcem. Zatím zde pro podtrhnutí symetrie fungují tři technologie a tři novináři.
- ⬛ FactCzech je projekt, který se snaží reagovat na situaci, kdy více než 25% Čechů dezinformacím věří. Nejde o žádné AI, machine learning či jiné chytré řešení, jde prostě o web, který vychází z toho, že úspěch fake news je umožněn nedostatkem kritického myšlení mezi lidmi. Zaměřuje se tak na osvětu mezi novináři a studenty žurnalistiky, učí je vycházet z ověřených zdrojů a nepodléhat bludům.
- ⬛ Do boje proti fake news se letos ve spolupráci s Člověkem v tísni pouští i youtuber Kovy. Pro mládež mezi 12-21 lety je zdarma ke zhlédnutí zatím pět lekcí pod názvem Kovyho mediální ring. Edutainment v nejčistší podobě.
- ⬛ Studenti z Masarykovy univerzity získali 2. místo v mezinárodní soutěži Peer-to-Peer Digital Challenge s projektem FakeScape, tedy únikové hry, která učí mladší hráče na příkladu prezidentských voleb roku 2028 poznat padoucha zneužívajícího fake news ke svému prospěchu.
- ⬛ V ČR v lednu 2018 proběhl Hackathon za podpory mnoha velkých jmen internetového světa v čele s Ackee. šlo o 24hodinový závod, kde se týmy snažily přijít na co nejlepší řešení problému fake news. Vítězný projekt MindBrella si odnesl 30 tisíc korun - jde o extension pro prohlížeč Google Chrome, který vyhodnocuje důvěryhodnost FB skupin podle počtu nasdílených dezinformací. Stáhlo si ho zatím 450 uživatelů. Ročníku 2019 se bohužel nedočkáme.
- ⬛ Digital Shadows se nebojí posvítit do stinných zákoutí internetu, aby odhalil zárodky fake news. Podle jejich teorie většina lživých zpráv vzniká v podhoubí tzv. darknetu, tedy nepřístupné části internetu. Tam se dá koupit útok pomocí fake news již od 7 dolarů! Skenují tento prostor a porovnávají ho se zveřejněnými zprávami.
- ⬛ Polský startup UserFeeds vybral od investorů skoro 20 milionů korun na projekt ověřování pravdivosti zpráv postavený na blockchain technologii. Chtěl nahradit současný model hodnocení obsahu na základě likes a backlinků systémem založeným na blockchainu a ratingu ověřenými uživateli. Psalo se o tom hodně, ale nenašel se nejspíš způsob, jak motivovat experty k hodnocení všech zpráv na světě, ačkoliv byly ve hře tokeny nové měny či gamifikace. V červenci 2018 potvrdil zakladatel Maciej Olpinkski konec startupových nadějí.
- ⬛ Existuje mnoho webů jako Demagog.cz, Kremlin Watch nebo The Perspective, které hodnotí aktuálně zveřejněné zprávy, kauzy či projevy různých osobností. Pomáhají čtenářům s navigací v komplikovaných tématech a snaží se o objektivní rozdělení informací do tří kategorií: Podložené informace, Lži a Neprokazatelné spekulace.
Věděli jste, že Trumpovi podobný tým z The Washington Post napočítal ve veřejných projevech už 7645 nepravd?
Zavírat oči už nemůžeme
Nemůžeme mávnout rukou nad situací, kdy lživé zprávy slouží k nekalým zájmům různých mocností, ke konkurenčnímu boji nebo k osobnímu prospěchu. Půjdeme cestou algoritmu, který bude hodnotit důvěryhodnost zpráv, nebo tu nadále bude lidský recenzent? Budeme sami natolik pečliví, že u každé informaci budeme vyžadovat zdroje? Budeme konzumovat méně zpráv, ale dohledávat si dle referencí jejich přesnost? Pokud máte jakýkoliv nápad, tohle odvětví nabízí nekonečné možnosti a slušný potenciál.
PS.: Nevíme, jestli je opravdu jedna ze dvou zpráv na internetu lež, žádný takový výzkum neproběhl ¯\_(ツ)_/¯
Zní to ale uvěřitelně a nám to hned v úvodu pomohlo demonstrovat fakt, že pravda se dá ohýbat mnoha způsoby. Buďte ostražití!
Autor: Matyáš Vejskal
