V čem se liší aplikace pro zrakově postižené? „Každý element je pojmenovaný, musí správně fungovat odečítač,” říká tvůrce

V čem se liší aplikace pro zrakově postižené? „Každý element je pojmenovaný, musí správně fungovat odečítač,” říká tvůrce

30. říj 2019 Redakce 2 min

Digitální prostředky a s nimi související aplikace všeho druhu jsou stále více součástí našich životů. Jak to udělat, aby zrakově postižení lidé nebyli v tomto ohledu znevýhodněni. Své zkušenosti a rady sepsal pro Newsroom StartupJobs Martin Douděra, který stojí za celosvětově úspěšnou aplikací Cash Reader.

O Martinu Douděrovi a jeho Cash Readeru jsme nedávno psali zde. Aplikace, která pomáhá slabozrakým nebo nevidomým rozeznat bankovky, funguje již v 33 jazycích a zná přes sedmdesát měn.

Tvorba aplikací pro takto postižené má ovšem svá specifika, která si ostatní tvůrci či uživatelé možná ani neuvědomují. Pojďme se na ně podívat tak, jak je sepsal Martin:

  • Obecně se musí dávat při vývoji pozor na to, aby správně fungoval odečítač obrazovky. Pokud to rozdělím do pár bodů:

  • Každý element je pojmenovaný. Například tlačítko s ikonou bez textové reprezentace se přečte jako “Tlačítko”, ale uživatel už netuší, co tlačítko dělá.

  • Popis aktuálního stavu. Obecně aplikace mohou zobrazovat konkrétní stav pouze graficky. Pro nevidomé uživatele je důležité, aby aktuální stav mohl přečíst odečítačem.

  • Smysluplná navigace. Odečítač obrazovky lineárně prochází obrazovku element po elementu. Vývojář může změnit pořadí tak, aby ve složitých obrazovkách byla lineární navigace lépe uspořádaná.

  • Nedůležité elementy jsou přeskakovány. Například obrázek, který slouží jako grafický oddělovač, není potřeba pojmenovávat, ale raději přeskakovat.

  • Kontrast elementu. Pro slabozraké je velmi důležité, aby prvky (hlavně text) nesplýval s pozadím.

  • Možnost změny velikosti písma. Velmi důležité pro slabozraké. Například v Androidu jdou použít různé jednotky velikosti písma. Tzv. density-independent pixel (dp), které garantují stejnou velikost na různých rozlišeních a velikostí displeje. Nicméně je to statická hodnota z pohledu nastavení přístupnosti a nereflektuje změnu velikosti písma v nastavení. Pak existuje scale-independent pixel (sp), která uživatelovo nastavení již respektuje. Vývojář ale musí počítat s možným zvětšením textu, tímpádem i nadřazených elementů a to v extrémním zvětšení může dělat problém a přidává to pak více komplexity při vývoji.

Martin Douděra (vpravo) a jeho společník Tomáš Jelínek

Jak je vidět, tvorba takovýchto aplikací vyžaduje zcela jiný přístup a chápání, tak aby dobře posloužila těm, pro které je určená. A je dobře, že si někteří vývojáři tu práci dají.

Foto: Unplash, Cash Reader

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Aplikace, Kancelář
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články