Znáte to. Chcete se pustit do práce nebo do učení, ovšem každých několik minut přijde rozptýlení – notifikace z Facebooku, mailů, dalších zpráv a aplikací. Opravdové soustředění je čím dál tím těžší, lákadla žádající naši pozornost jsou všude, nemluvě o dalších externích vyrušeních jako třeba při práci v open space nebo o chuti prokrastinovat. Soustředění se tak stává vzácnou komoditou.
Podle statistik se průměrný člověk podívá na telefon každých 12 minut během dne, když je vzhůru. To znamená, že člověk v průměru 80krát denně nechá toho, co aktuálně dělá, a podívá se na telefon.
Zejména při snaze soustředit se to je velký problém, protože trvá až 23 minut a 15 sekund, kdy se člověk od vyrušení opět začne plně soustředit na úkol, který dělal předtím. Není proto překvapením, že někteří odborníci jmenují soustředění se jako nejcennější dovednost tohoto století.
Hluboká práce
„Dvě hlavní schopnosti pro dosažení úspěchu v nové ekonomice: Schopnost rychle se učit komplikovaným věcem a schopnost produkovat špičkové výkony, co se týče kvality i rychlosti,“ napsal ve své knize Hluboká práce: Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě Cal Newport, docent informatiky na Georgetown University a autor několika dalších bestsellerů. V knize přiblížil celý koncept takzvané hluboké práce, která je v dnešní době pořád vzácnější.
Hlubokou práci přitom definoval jako pracovní činnost ve stavu nerušeného soustředění, která člověka nutí využívat svůj kognitivní potenciál na maximum. Díky tomu je možné vytvářet nové hodnoty, zlepšovat své schopnosti a zároveň je tato činnost obtížně replikovatelná.
Naproti tomu existuje „mělká práce“ – tedy kognitivně nenáročné úkoly logistického charakteru, které lidé často vykonávají nesoustředěně. Tyto činnosti většinou nevytvářejí nové hodnoty a oproti hluboké práci jsou replikovatelné snadno.
4 pravidla hluboké práce
„Schopnost vykonávat hlubokou práci je stále ojedinělejší a zároveň je v naší ekonomice stále cennější. V důsledku toho se bude těm několika málo lidem, kteří si budou tuto schopnost pěstovat a poté z ní udělají základ svého pracovního života, výjimečně dařit,“ pokračoval Newport ve vysvětlování dále.
Základem hluboké práce tak není pracovat víc, ale chytřeji. Opírá se přitom o myšlenku, že vysoce kvalitní produkovaná práce = (strávený čas) x (intenzita soustředění), což přináší požadované výsledky. Jak se do však do hluboké práce pustit? Newport popsal čtyři základní pravidla, které by měl člověk dodržovat:
- Pracujte hluboce
- Nuďte se
- Opusťte sociální média
- Zbavte se mělkosti
Pravidlo 1: Pracujte hluboce
Na začátek byste si měli vytvořit chytré rutiny a rituály, které vám v pracovním životě budou pomáhat. Newport popisuje (opět) čtyři strategie pomáhající začlenit je do praxe:
- Mnišská filozofie: Izolujte se od okolního světa na delší čas bez jakýchkoliv rozptýlení, přičemž mělká práce není dovolena.
- Dvourežimová filozofie: Využijte mnišskou metodu na několik po sobě jdoucích dnů v týdnu – alespoň tedy na jeden.
- Rytmická filozofie: Věnujte hluboké práci tři nebo čtyři hodiny během jednoho dne (bez přestávky). Zbytek času se můžete věnovat mělké práci.
- Novinářská filozofie: Rozdělte si den na různé fáze hluboké a mělké práce podle toho, jak vám to denní režim dovoluje. Tato metoda je však nejnáročnější, a proto byste ji neměli zkoušet jako první.
Když různé metody otestujete a zjistíte, která z nich vám nejvíc vyhovuje, měli byste si v kalendáři na základě vašich zkušeností vytvořit jednotlivé mezery, kdy se budete hluboké práci plně věnovat – což v dlouhodobém měřítku vyžaduje silnou vůli.
Pravidlo 2: Nuďte se
I když se možná může zdát, že tohle pravidlo jde proti doporučení dosahování co nejvyšší produktivity, oddych a nudění se má na myšlení či soustředění pozitivní účinky. V tomhle případě Newport jmenuje několik důvodů:
- • Nečinnost pomáhá získat vhled
- • Nečinnost pomáhá načerpat energii pro hlubokou práci
- • Práce, kterou večer nečinnost nahradí, většinou není tak důležitá
Další důležitou myšlenkou pak je neodpočívat od rozptýlení, ale odpočívání od soustředění. „Spíš než si čas od času naplánovat pauzu od rozptylování, abyste se mohli soustředit, byste si čas od času měli naplánovat pauzu od soustředění, abyste se mohli oddat rozptýlení,“ popisuje Newport.
Strategie podle něj funguje, i když člověk musí v práci často používat internet nebo rychle odpovídat na emaily. Zároveň doporučuje, aby si člověk naplánoval internetové bloky a mimo ně dodržoval naprostý zákaz internetu – a to nejenom v práci, ale také doma. Tím pádem může trénink soustředění ještě zintenzivnit.
Pravidlo 3: Opusťte sociální média
Sociální sítě nemusí člověk rovnou opouštět, avšak měl by dbát na jejich používání. „Používat síťový nástroj je odůvodněné, pokud dokážete najít jakýkoliv možný přínos jeho používání nebo cokoli, o co byste mohli v případě jeho nepoužívání přijít,“ radí Newport.
Náš vlastní mozek přitom jednoduše najde mnoho různých důvodů, aby sociální sítě opouštět nemusel. Proto může být doporučením vyzkoušet experiment a na 30 dní jednotlivé sítě přestat používat (ne nutně všechny naráz). Po těchto 30 dnech byste měli odpovědět na dvě otázky:
- Bylo by uplynulých 30 dní výrazně lepších, kdybych sociální síť mohl používat?
- Vadilo lidem, že jsem ji nepoužíval?
A pokud si na obě otázky odpovíte ne, měli byste službu přestat používat trvale. Pokud jste odpověděli ano, k používání byste se měli vrátit. V případě, že odpovědi byly nejednoznačné, je na vás, zda se k jejich používání vrátíte – ovšem Newport doporučuje, abyste se přiklonili k odchodu.
Pravidlo 4: Zbavte se mělkosti
Posledním důležitým pravidlem je zbavit se mělkosti. „K mělké práci byste měli přistupovat s nedůvěrou, protože škoda, kterou může napáchat, se často velice podceňuje a její důležitost velice přeceňuje. Tento typ práce je nezbytný, ale nesmíte ji nechat překročit hranici, kdy už by stála v cestě vaší schopnosti vytěžit maximum z hlubokých činností, které v konečném důsledku rozhodují o vašem úspěchu,“ říká Newport.
Zbavit se mělkosti pomůže několik dalších kroků – třeba naplánovat si každou minutu dne pomocí „blokování času“, podobně jako s internetem či sociálními sítěmi. Spojovat do jednoho bloku můžete dohromady podobné činnosti jako třeba vyřizování e-mailů, tisk dokumentů či rezervace vstupenek.
Ovšem ani tenhle harmonogram nemusíte plně dodržovat. Vaším cílem by nemělo být držet se za každou cenu daného času, ale dodržení tohoto rozvrhu, aby vám pomohl posouvat se ve vašich projektech dále – i když si to vyžádá jeho změny. Na základě vlastních zkušeností pak zjistíte, jaký konkrétní způsob organizace vám bude nejvíc vyhovovat, a budete schopni lépe svoji práci plánovat.
Soustředěný život je nejlepší
„Hluboký život samozřejmě není pro každého. Chce to usilovnou práci a radikální změnu vašich zvyků. Mnohé těší strojená zaneprázdněnost rychlé výměny e-mailů a natřásání na sociálních sítích, zatímco pro hluboký život musíte mnohé z toho opustit. Snahu podat nejlepší výkon, jakého jste schopni, také vždy obestírá jistá úzkost, protože musíte čelit možnosti, že to nejlepší, čeho jste schopni, (zatím) není nic moc,“ píše Newport v závěru knihy.
A jak dodal: „Pokud jste ale ochotni odložit pohodlí a strach a využít naplno svou mentální kapacitu k vytváření něčeho, co má smysl, pak zjistíte, jako jiní před vámi, že hloubka vede k životu plnému produktivity a pocitu naplnění. V první části jsem citoval slova spisovatelky Winifred Gallagherové: ,Budu žít soustředěný život, protože to je ten nejlepší, co je.‘ Já souhlasím.“
Autor: Peter Brejčák
