Donio se v krizi osvědčilo. Získalo další miliony od Mitonu a chystá se otevřít neziskovkám

Donio se v krizi osvědčilo. Získalo další miliony od Mitonu a chystá se otevřít neziskovkám

2. úno 2021 Václav Lang 4 min

Mladičké Donio se loni jen pár měsíců po svém založení stalo hybatelem dárcovské scény, když se přes něj během jediného dne vybralo přes 14 milionů na plicní ventilátory. Zakladatel a CEO David Procházka tvrdí, že Češi jsou nadále štědří, jen jen potřeba naučit je darovat klidně méně, zato častěji. Proto nyní Donio přichází s novými nápady, k jejichž realizaci dopomůže i nová investice od Mitonu.

„Je to pár týdnů zpátky, co jsme obdrželi od Mitonu druhé kolo investice, která už nemá za cíl jen to, abychom přežili, ale počítáme s nějakým rozvojem a expanzí,” vypráví David Procházka pro StartupJobs Newsroom.

Donio loni po úspěšném jaře získalo od Mitonu pět milionů korun, nyní se podle Procházky jedná o nižší částku v řádech milionů.

Přečtěte si: „I malou částkou můžeš změnit někomu život.” Lada Brůnová o perných chvilkách v Donio i plánech do budoucna

David Procházka založil Donio v roce 2019 a už po pár měsících sklízel úspěchy.

Firma si na rok 2021 pohrávala s myšlenkou expanze do zahraničí, nakonec se ale rozhodli zaměřit na posílení své pozice v ČR. „Chceme náš produkt vyladit zatím na našem trhu, stále ještě není dostatečně komplexní a připravený pro expanzi. Chceme se naučit pomáhat ještě lépe a efektivněji. Jakmile si tím budeme jisti, zahraničí pro nás bude téma,” říká David Procházka s tím, že v úvahu by připadaly zejména východní trhy, kde darování nemá tak velkou tradici.

Do konce roku v černých číslech

Pro tento rok také plánují spustit na své platformě profil organizací, „tak abychom fungovali jako CRMko neziskovek a nadací, jež mohou používat naši platformu jako nástroj pro komunikaci s dárci a fundraising”. Vedle dárcovských programů Dobro a Donio Plus to má být třetí služba od Donia. „Pro velké organizace to nedává smysl, ale jsou tady tisíce menších nadačních fondů či nadací, což jsou takové one man show, a pro ně bývá problém udělat si fundraising. Pro ně to může být zajímavý nástroj,” nastiňuje novinku.

Vedle investice si Procházka letos pochvaluje také příliv dobrovolných dýšek, kterými dárci přispívají na provoz společnosti. Ta si jinak nebere ze sbírek žádnou provizi a 100 procent vybrané částky putuje na slíbený účel. Aktuálně nechává dýško skoro polovina všech dárců (44 procent), a to nejčastěji 5-6 procent z darované částky. „Průměrná darovaná částka je 300 korun, takže průměrné dýško činí kolem 15 korun. Ještě je tam prostor, kam růst, ale model se zdá být udržitelný a za předpokladu, že budeme dál růst, se provoz zaplatí z dýšek. Do konce roku bychom se měli dostat do černých čísel a být soběstační, vypočítává Procházka.

Podle počítadla ne webu Donio je nyní vybráno přes 92 milionů korun ve zhruba 850 sbírkách. Přitom společnost, která vznikla v srpnu 2019, si původně na loňský rok plánovala vybrat 20 milionů korun, jenže když na počátku covidové pandemie uspořádala sbírku na 500 plicních ventilátorů, nastřádali lidé přes Donio téměř 15 milionů za 19 hodin, čímž se tato sbírka stala vůbec nejúspěšnější v historii tuzemského crowdfundingu. Před začátkem léta překonala společnost milník 50 milionů korun a zároveň přišla první injekce od Mitonu.

Na vlnách solidarity

Mohlo by se zdát, že zájem o darování následně upadal, David Procházka to tak ale nevnímá: „Po extrémních třech měsících následoval velký sešup, který jsme ale čekali, a i tak jsme byli na desetinásobku toho, co bylo v únoru. Zájem korespondoval s celkovou aktivitou českých uživatelů na internetu, kdy léto bylo slabší jak z pohledu zakládání sbírek, tak dárců. Ve chvíli, kdy v říjnu začala druhá vlna, zájem byl zase enormní. Spustilo to druhé kolo kampaně Energie lékařům, kterou pořádal Honza Lukačevič a v níž se vybralo šest a půl milionu, což je ještě o milion a půl více než v jarním kole,” upřesňuje.

Obě dvě vlny tak podle něj byly srovnatelné. „Číselně vybranou částkou pořád rosteme, i počet dárců je slušný. Pouze tam teď není ta velká kampaň, jako byly ventilátory, takže to navenek může působit dojmem, že darování usnulo. Ale to si nemyslím. Spíš se přesunulo z kvality do kvantity, už nemáme dvě sbírky na 10 milionů, ale máme jich více na 100 tisíc, dodává s tím, že vedle zdravotnictví se nejvíce peněz daří vybírat na podporu kulturních projektů.

Češi velmi dobří jednorázoví dárci, ale dlouhodobé darování nám nejde, říká David Procházka.

Loňský rok zároveň odkryl trendy v chování Čechů na poli dárcovském: „Ve chvíli, kdy šlo do tuhého, měli lidi opět potřebu pomáhat, vypráví zakladatel platformy. Čím se zdála situace horší, tím víc se lidé snažili zapojit do pomoci.”

I proto vznikl před Vánoci projekt Dobrozvyk, v rámci něhož se snaží lidi nasměrovat tak, aby darovali kontinuálně. „Třeba ve Velké Británii 70 procent lidí pravidelně přispívá na nějakou dobročinnost a v Česku je to asi 21 procent. Češi jsou velmi dobří jednorázoví dárci, v tom jsme skoro na špici Evropy, ale dlouhodobé darování nám nejde.” Během Vánoc se podařilo prodat kolem 600 tzn. dobrozvyků, teď je zájem „slabší”.

Vedle toho společnost nabízí v rámci Donio Plus možnost klasického crowdfundingu, kde se dá vybírat finance na jakýkoli projekt. Tato „odnož” vznikla v polovině loňského roku v reakci na poptávku uživatelů. Její vznik označuje David Procházka za „procesně největší milník”.

Foto: Donio

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Osobnosti, Investice, Startupy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články