Na den, kdy vláda loni v březnu nakázala restauracím v Česku zavřít provozovny, Lukáš Kovač nezapomene. Šéf startupu Qerko, jenž restauracím zprostředkovává QR kódy pro bezkontaktní platbu, si do té chvíle pochvaloval, že vsadil na správnou kartu, když se rozhodl po letech v Seznamu vrhnout do budování vlastního podniku. Pouhý rok od spuštění však stanul před největší výzvou kariéry. Se svým příběhem se nyní svěřil Newsroomu StartupJobs v nové sérii DO HLOUBKY.

„Bylo to hrozně rychlý. Jakmile zavřeli Wuhan, cítil jsem, že to bude průšvih. Říkal jsem si, že tohle jsem ještě nezažil, že to není dobrý,” vzpomíná 38letý podnikatel, absolvent informatického managementu na ČZU, který se živil jako konzultant SAPu, pak jako finanční konzultant a nakonec strávil bezmála 10 let v Seznamu jako produkťák, než se rozhodl - jak říká - vrhnout do startupové nejistoty.

„Pamatuju si na den, kdy vláda oznámila napřed zkracování otevírací doby do osmi hodin a pak řekli, že je úplný konec. Ten den máme poslední platbu v 19:59 a pak to přestalo. Graf objemu transakcí, který v Qerku neustále sledujeme, zůstal druhý den prakticky na nule, zůstal ležet,” říká s odstupem téměř jednoho roku. Když nedlouho předtím opustil práci pro zavedené firmy a vrhl se „prozkoumat, jak je ta králičí nora hluboká", patrně netušil, že na něj ve startupovém světě čeká až takhle divoká horská dráha.

Od obědů ke startupu

Nápad na Qerko se mu v hlavě urodil právě ještě v dobách, kdy chodil s kolegy ze Seznamu na obědy do thajské restaurace na Smíchově. Jídlo bylo skvělé, jen jedna věc ho štvala: zdlouhavé a složité placení na baru, kousek od dveří do kuchyně, kudy co chvíli kmitala obsluha s talíři. „Čekáš tam, jsi naštvanej, oni taky nejsou happy, že teď mají rozpočítávat bandičku pěti programátorů, a tak mě napadlo, že by to šlo udělat trochu jinak,” vypráví. Spolu s několika dalšími kolegy začali po večerech vyvíjet systém, jenž by pomohl s rozpočítáváním společné útraty.

Za rok byl systém hotový a 12. ledna roku 2019 jej nasadila první restaurace. Pak už šlo všechno rychle. „První rok předčil i některá má očekávání,” říká Lukáš. Napřed plánovali zkraje proniknout do menších pokladních systémů, místo toho je však hned zaintegrovali ti největší hráči: Storyous, Septim či Darwin. Tím byla cesta do velkých restaurací umetená. Křivka transakcí spokojeně rostla, už v únoru 2019 jim investiční skupina Miton projevila důvěru první investicí a na jejich popud také proběhl rebranding - z poněkud nepraktického názvu It Is Paid na Qerko.

Lukáš Kovač vzpomíná, že finální rozhodnutí o přejmenování přišlo ve spěchu, těsně před vydáním článku ve Forbesu. „Má jednu bolístku, že lidi často píšou Qerko s u po q, ale pokud jde o mluvenou podobu, tak dneska už i samotné QR kódy, které s námi nesouvisí, někde nazývají jako querko, což je pro byznys docela dobrý,” usmívá se.

I následující měsíce ověřily, že je Qerko životaschopné: „Ukázalo se, že to lidé chtějí používat, poněvadž jim to řeší problém. Dostali jsme další peníze, posílili tým a dnes jsme v 18 pokladních systémech. Řekl bych, že máme zaintegrované všechny hlavní pokladní systémy,” vypočítává a podotýká: „Pokladní systémy vlastně integrují nás, dnes už se nám samy hlásí." Z nástroje na rozpočítávání plateb se navíc stala plnohodnotná pomůcka pro bezkontaktní platby v restauracích vůbec.

Jenže koronavirus a s ním spojená opatření počáteční čisté jízdě ukázal stopku. Křivka, kterou se v Qerku do té doby kochali, přestala růst a zároveň je, obrazně řečeno, přerostla. „Bylo to, jako když vám vypnou elektriku,” popisuje Lukáš. Po poslední objednávce minutu před osmou hodinou následoval strmý pád na nulu. „Byl jsem z toho nervózní, bylo to rychlý, nebyla se mnou řeč,” uznává zpětně.

Cesta ze šlamastyky

Následovalo několik velmi intenzivních dní vyjednávání s co-foundery a investorem. „Normálním lidem se zdají sny, a já měl místo mozku kalkulačku,” vykresluje. Rozhodl se totiž vykročit jiným, riskantnějším krokem než některé jiné startupy, které se rozhodly osekat náklady, a prodloužit si tak dobu životnosti: „Asi jsem blázen, ale já jsem to udělal přesně naopak, než by se čekalo.”

Upnul se k myšlence, jež se mu v hlavě klubala od začátků Qerka, tedy že gastronomie je obor, jemuž zoufale chybí digitalizace: „Tenhle byznys je totálně off-line. Hospodští mimo svou provozovnu vůbec neumí pracovat s lidmi, neumí se podívat na to, kolik mají nových versus vracejících se hostů, neumí pracovat s feedbackem, neví, jestli to dělají dobře, nebo špatně, negativní odezva se k nim nikdy nedostane a podobně,” vypočítává.

Rozhodl se proto místo škrcení nákladů investovat do vývoje a pustil se do tvorby platformy, která by, až se opatření zase rozvolní, pomohla hospodským a restauratérům lépe pracovat s hosty a návštěvností. „Umožní restauraci zůstat se zákazníkem v kontaktu a pracovat s ním. Může jejím prostřednictvím dostat feedback a pracovat s ním, může sledovat hodnocení v čase, může se omluvit, když někdo pošle negativní feedback,” popisuje. Některé funkcionality jsou již nasazené, třeba možnost tzv. věrnostního programu, kdy restaurace dokáže motivovat zákazníky tím, že je například za určitý počet návštěv odmění dezertem či pivem navíc. V nejbližší době má přibýt také možnost omluvit se nespokojeným hostům (kteří přitom zůstanou v anonymitě).

Lukáš Kovač uznává, že výroba platformy ještě nějakou dobu potrvá, věří ale, že se vydal správným směrem. „Jsem přesvědčený, že pandemie urychlí digitalizaci gastra. Sázíme na to. I za cenu, že musí přijít další investiční kolo, a to dřív, než kdybychom šetřili peníze. Je to i za cenu, že se budeme s foundery ředit. Ale pořád si myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Vlastně jsem si tím jistý čím dál víc,” ubezpečuje.

Myšlenku, že by se jeho domněnky nepotvrdily, si téměř nepřipouští. „Jako že se gastro nebude potřebovat zdigitalizovat?” pozvedá při kacířské námitce obočí: „Tohle si jako variantu nepřipouštím. Celý svět se digitalizuje. Jsem přesvědčený, že tohle se stane, jen je otázka kdy a jak.”

Řekneme si za půl roku

O potřebnosti Qerka jej utvrdil i strmý nárůst poptávky v době, kdy loni s příchodem léta restaurace opět otevřely. „Když se oznámilo, že se poslední týden v květnu otevírá, poptávka po Qerku brutálně vylítla, dokonce nám došly QR kódy, křivka objemu transakcí vyrostla víc než kdy dřív, takže výsledek nebyl až tak špatný,” uznává s tím, že v černých číslech ještě firma není a ani to neplánuje - nyní je nejdůležitější vývoj platformy a nasazení do co nejvíce restaurací. „Naštěstí máme byznys model nastavený částečně jako saasový, čili na bázi měsíčních subscriptions, a tahle část je na tom dobře, ta našemu byznysu pomáhá a urychluje přiblížení se k černým číslům,” věří.

Nejistota ohledně otevírání restaurací jej trápí, ale doba, kdy s ním nebyla řeč a měl místo mozku kalkulačku, je zřejmě pryč. „Kvůli Qerku mě baví každý den vstávat, v kanceláři trávím většinou přes 12 hodin denně.”

Šéf Qerka koneckonců trvá na tom, že když se člověk pro něco rozhodne, jeho mysl si to převezme tak, že se rozhodl dobře, a za takovým rozhodnutím už si stojí. „Řekneme si třeba za půl roku, jestli jsem se sekl, nebo mám pravdu, ale věřím, že jakmile se znovu otevře, potřeba digitalizace bude mnohem vyšší. A taky jsem přesvědčený, že startup v téhle fázi si nemůže dovolit zpomalit, ale musí naopak zrychlit.”

A jak to nakonec bylo s tou králičí norou a skokem do nejistoty? „Určitě to bylo nejnáročnější pracovní období v mém životě,” ohlíží se za uplynulým rokem. „Jdeš stavět něco, co neexistuje, nejdeš jen tak něco okopírovat - není od koho, protože nic takového neexistuje - takže nejistota tam byla poměrně velká. Ale jsem za to rozhodnutí rád. A je to dobrá škola,” uzavírá.

Foto: Qerko