Čtyřdenní pracovní týden může firmě prospět, potvrzuje český startup Cognito. Stane se prodloužený víkend standardem?

Čtyřdenní pracovní týden může firmě prospět, potvrzuje český startup Cognito. Stane se prodloužený víkend standardem?

1. srp 2019 Petr Woff 5 min

Digitální agentura Cognito.cz má za sebou několik měsíců, kdy testovala zkrácený pracovní týden. Svůj provozní plán mezitím buďto splnila, nebo dokonce překonala, takže svým zaměstnancům nyní nechává pátky volné. I představitelé dalších malých firem věří, že díky robotizaci, inovacím a sdíleným pracovním místům může být prodloužený víkend v budoucnosti normální, ačkoli v současnosti jde o výjimku.

Podle Bible máme povinně relaxovat vždycky „sedmého dne”, což starověcí Židé pochopili jako volnou sobotu, zatímco většina křesťanů preferovala odpočinek v neděli. Teprve ve 20. století inovativní vizionáři vycítili, že nastal vhodný čas, abychom tyto hezké tradice propojili. Mezi průkopníky dvoudenního víkendu patřil průmyslník Henry Ford, přičemž uváděl několik argumentů:

  • Moderní podniky jsou tak produktivní, že lidé potřebují více volného času, aby mohli využívat více produktů a služeb. Jinak bude obchod skomírat kvůli nedostatečné poptávce.
  • Pokud mají zaměstnanci dostávat stejné, nebo vyšší platy za kratší pracovní dobu, budou motivováni, aby vyvíjeli efektivnější pracovní metody.
  • Henry Ford spoléhal také na prohibici (oficiální zákaz alkoholu), která měla zaručovat, že se dělníci nebudou celou sobotu i neděli opíjet.

Spokojení zaměstnanci na prvním místě

Dvoudenní víkend nakonec lidské společnosti prospívá, přestože hospody jsou otevřené. 21. století ovšem přináší nové výzvy, a tak některé firmy opatrně testují, kolik volnosti ještě lidé snesou. „Zkoušeli jsme něco podobného, co Google – zaměstnanci mohli 20 % pracovního času věnovat novým inovativním projektům. Zkoušeli jsme také ROWE (results-only working environment, česky pracovní prostředí zaměřené pouze na výsledky, pozn. red.),” řekl Newsroomu Jiří Halousek, CEO brněnského startupu Iresoft, který vyvíjí například IT systémy pro sociální ústavy. Prodloužený víkend tam (zatím) zavedený nebyl, 70 zaměstnanců musí nadále pracovat i v každý běžný pátek. Nicméně manažeři letos dostali za úkol, aby měli v diáři naplánováno maximálně 30 hodin týdně. Zbylý pracovní čas budou věnovat úvahám, „jak vylepšit svoje hřiště”.

Jiří Halousek přitom polemizuje s názorem, že podnikatel musí především uspokojovat platícího zákazníka. Tvrdí, že v terciárním sektoru jsou prioritní spokojení zaměstnanci, protože právě oni „dodávají zážitek” – službu, na které závisí tržní úspěch, nebo neúspěch celé firmy.

Právě kvůli zaměstnancům zavedla čtyřdenní pracovní týden pražsko-třinecká firma Point FM, která mimo jiného zprostředkovává pojištění vozidel nebo hypotéky. „Tímto benefitem sledujeme vlastně jenom jeden cíl – aby naši kolegové byli šťastnější, když během léta tráví více času s rodinami,” vysvětlil Newsroomu CEO Marek Kříž. Hovoří celkem o 25 lidech, kteří však mívají prodloužené víkendy jenom v červenci, což využívali vloni i letos. Jinak pracují normálně od pondělí do pátku. „Máme velké ambice, které pořád vyžadují minimálně 10, spíše 11 měsíců v roce standardní pracovní dobu,” vysvětluje Marek Kříž, proč tento červencový benefit (prozatím) neplatí déle. Nicméně z „různých studií” usuzuje, že kratší pracovní doba teoreticky může zlepšit firemní ekonomiku. A my jsme příklad tohoto pozoruhodného jevu našli v praxi.

Marek Kříž, CEO společnosti Point FM. Zdroj: Point FM

Svoboda pro zodpovědné týmové hráče

Na začátku letošního jara zavedla čtyřdenní pracovní týden brněnská digitální agentura Cognito.cz, která aktuálně zaměstnává 24 lidí. V tomto případě jde o celoroční, bezpodmínečnou „změnu v organizaci práce”. Výjimkami jsou pouze týdny, které jsou zkráceny státním svátkem nebo dovolenou – v takovém případě další úleva neplatí. „Kolegové pouze dopředu nahlásí, zdali v pátek přijdou do práce, nebo zůstanou doma, abychom podle toho připravili program. Nemusí čekat na schválení,” uvedl pro Newsroom Jan Janča, CEO společnosti Cognito.cz.

Každý pátek probíhá jinak. Někdo volno jednou využije, podruhé dodělává svoje pracovní resty, potřetí přijde do kanceláře, protože tam má klimatizaci a venku panuje vedro… „Čtyřdenní pracovní týden nemilosrdně odhalí, kdo je týmový hráč a má svoji práci rád – a kdo se jenom veze, čeká na výplatu a hledá cesty, jak (a tady bych použil pěkný český výraz) vyčurávat. Kdo není zodpovědný vůči svým kolegům, nemůže pracovat v Cognito.cz,” shrnuje Jan Janča.

Výsledek? „Zatím za sebou máme nějaké 4 měsíce a zdá se, že čtyřdenní pracovní týden se osvědčil jak lidsky, tak ekonomicky. Plán za druhý kvartál jsme splnili, květnový dokonce překonali,” shrnuje Jan Janča.

Zástupci společnosti Cognito.cz, zleva obchodní ředitel Marek Bosák, copywriterka Eliška Saktorová a CEO Jan Janča. Zdroj: Cognito.cz

Stejnou praxi chce vyzkoušet další brněnský startup: Know How Klub, neboli lektoři digitálních schopností DigiSkills.cz. „O čtyřdenním pracovním týdnu uvažujeme už dlouho. Obecně nemáme ve firmě téměř žádná pravidla týkající se povinné docházky – každý pracuje tak, jak potřebuje. Stejně tak umožňujeme neomezený home office,” napsal Newsroomu Filip Dřímalka, CEO společnosti Know How Klub, která má 15 pracovníků.

Jinak však čtyřdenní pracovní týden zůstává výjimečným benefitem. „Lidé chybějí ve výrobě, administrativě i odbornějších profesích. Mzdy navíc za poslední dva roky narostly průměrně o 20 %, zatímco ceny výrobků navýšeny prakticky nebyly. Firmy si proto ve většině oborů nemohou dovolit další výpadek výkonu,” řekla pro Newsroom Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Nicméně si umí představit, že čtyřdenní pracovní týden může fungovat, pokud budou splněny tři podmínky:

  • plošná robotizace firem
  • „markantně vyšší přidaná hodnota našich produktů”
  • více volných schopných lidí na trhu práce, aby některé pozice mohly být sdílené

Ještě optimističtější jsou odboráři, čtyřdenní pracovní týden chápou jako „jednoznačnou” součást budoucí, digitalizované ekonomiky. „Časová vzdálenost záleží na hospodářské politice České republiky – zda bude zachována politika nízkých mezd, subdodavatelské ekonomiky, nízkých sociálních standardů, nebo půjdeme kupředu rychleji, efektivněji zapojíme vědu a výzkum atd.,” podotkla pro Newsroom Jana Kašparová, tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). A dodává, že současná tuzemská ekonomika se zaměřuje na výrobu především ve zpracovatelském průmyslu, a proto snahy o kratší pracovní dobu zpravidla narážejí na akutní nedostatek pracovních sil.

Autor: Petr Woff
Grafika: Pavel Matějovský

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata:
Další články