Thomas Friedschröder je Chief Happiness Officer v největším inovačním hubu střední a východní Evropy, vídeňském weXelerate. Ze své pozice pečuje o spokojenost všech souvisejících partnerů hubu – od majitele (tedy města) přes ředitele a desítky zapojených startupů po partnerské korporace. V uvolněném rozhovoru pro Startupjobs mluví o to náplni své práce, co je na ní nejtěžší a nabízí rady, jak spojenost a štěstí zaměstnanců zlepšit.
Jak se někdo stane Chief Happiness Officerem (CHO)?
Jednoduše, napíše si to na vizitku [smích]. To je ta jednoduchá odpověď.
Jaká je ta složitější?
Do weXelerate jsem přišel v dubnu 2017. Byl jsem tady jedním z prvních lidí, skládal jsem i nábytek. Všechny ty velké stoly, které tady vidíte, jsem pomáhal skládat, což znamená, že jsem také specialistou na skládání nábytku z Ikei [smích].
Pak jsem dostal za úkol zorganizovat vánoční party, která se opravdu povedla. Přemýšlel jsem tedy nad tím, jaká může být moje oficiální pozice. Znáte Walta Disneyho?
Samozřejmě.
Jeho heslem bylo „přinášet radost milionům“. A tak vznikla i moje pozice.
Takže přinášíte radost?
Na čtyřech úrovních. První úrovní jsou pochopitelně zakladatelé a majitelé. Co jim přináší štěstí?
Peníze?
Ano, to bylo jednoduché [úsměv]. Musím pečovat o pozitivní cashflow, sales development a celý ekosystém. Další úroveň jsou dva výkonní ředitelé. Dále se pochopitelně starám o ostatní kolegy a jejich další rozvoj, osobní rozvoj, řízení týmů, organizování team buildingů.
Poslední a nejdůležitější úrovní je komunita. Máme tady přes 400 lidí, takže pomáhám s managementem a budováním celé komunity. Nejde ovšem jen o party. Ročně tady máme kolem 400 eventů a party jsou jen možná 200 z nich [smích].
Jak vypadá vaše denní agenda?
Práce, práce, práce. Většinou to začíná v neděli večer, když něco peču – muffiny pro tým, protože cukr je štěstí [úsměv]. Ve všeobecnosti to ale je mix pečování o komunitu, rozvoj ekosystému s podporou našich korporátních partnerů. S nimi budujeme a nastavujeme nové strategie nebo modely spolupráce. A samozřejmě podporuju všechny kolegy.
Jaký je rozdíl mezi CHO ve startupovém či inovačním prostředí a v klasické firmě?
Řekl bych, že v normální firmě by CHO přežil dva týdny, pak by ho někdo zabil [smích]. Pracoval jsem pro velké firmy jako Siemens, IBM, PwC a upřímně si nedokážu představit, že by tam CHO působil.
V některých korporátech tyto pozice vznikají.
Opravdu? Kde? V Googlu a podobně možná. Ne však v Rakousku.
Takže jste jediným CHO v zemi?
Ne. Mám jednoho konkurenta – Christoph Shnedlitz, který o sobě tvrdí, že je CHO. Ale nemá to na vizitce, takže to znamená, že není formálním a oficiálním CHO [smích]. Christoph je zakladatelem a ředitelem ve firmě vyvíjející aplikaci hiMoment, která vás udělá šťastným. Je to tedy happiness guru a proto říká, že je Chief Happiness Officer.
Co je na vaši pozici nejnáročnější?
Náš ekosystém má velmi, velmi velkou komplexitu. Social, content, procesy, organizace a tak dále. Zároveň má velkou dynamiku. Celkově tak management a další rozvoj toho všeho není jednoduchý.
Jste ve svoji práci šťastný? Jste šťastný člověk?
Ano. Myslím si, že šťastný nejsem možná jeden den v roce.
[Do rozhovoru vstupuje Sonja Murczek, PR koordinátorka] Ano, je to nejšťastnější člověk, kterého znám.
[Thomas] Vše je to o drogách [smích].
Je to – být šťastným – hlavní předpoklad na to, aby někdo mohl být CHO?
Ne, musíte dělat šťastnými jiných.
Takže na tuto pozici šťastným být nemusíte?
Ne, ale já jsem [úsměv]. Pomáhá, když jste.
Máte nějaké tipy nebo rady pro ostatní firmy, aby se jejich zaměstnanci v práci cítili šťastněji?
Znáte Bhútán? Mají národní index štěstí a ministerstvo štěstí. Víte, proč to mají?
Pokud si správně pamatuju, oficiální verze je, že hrubý domácí produkt není dostatečným ukazatelem pokroku země.
Co ale pohání efektivitu, výkon a motivaci lidí?
Předpokládám, že pocit štěstí.
Přesně tak. Existuje mnoho psychologických studii, které něco podobné dokazují. šťastní lidé pracují jednodušeji a lépe.
Moje otázka však byla, jestli máte nějaké rady pro ostatní firmy, aby byli jejich zaměstnanci v práci šťastnější.
Pro nás a pro startupy je to náročná otázka. Nemůžete srovnávat velké korpotáry se startupy nebo něčím, jako je weXelerate.
A máte třeba radu pro zakladatele startupu, aby byl v práci šťastný on nebo ona a jejich zaměstnanci?
Je to jednoduché – milujte to, co děláte a dělejte to, co milujete. Je to skutečně jednoduché, ale tenhle přístup vyžaduje určitý mindset a povědomí.
Když jako zakladatel startupu zaměstnávám první lidi, jak poznám, že jsou to ti praví a že tohle budou splňovat?
Pokud si nejste jisti, prostě se zeptejte. Nemyslím si, že by existoval náborový proces, který by se lidí ptal: „Co vás udělá šťastným?“ Proč to tak však je? Je to tak jednoduché. A tohle není vtip.
Vy se usmíváte a smějete pořád, takže je někdy těžké poznat, jestli vtipkujete, nebo to myslíte vážně.
Ano, to je jedna z mých charakteristik [smích].
Takže tohle je jediná rada, kterou pro startupy máte?
Tipů existuje celá řada jako „poznejte svůj byznys“ a podobný bullshit. Dělejte dobré věci, které milujete. Tak je jednodušší. Pokud děláte něco, co nemilujete, otázkou je, proč to vůbec děláte? A pro koho? A co to dělá vám? To jsou ty nejdůležitější otázky.
Ve weXelerate máme ročně stovku startupů a je relativně zajímavé srovnat lidi ze startupů se stejnými lidi sedícími ve vedlejší kanceláři z korporátů. Jen se tam podívejte. A pak máte všechny tyto otázky zodpovězeny.
Zajímavá by byla analýza, jestli jsou šťastní lidé ve startupech více úspěšní než ti tvrdě pracující. Já nerad pracuju tvrdě, to je hloupé. Musíte pracovat inteligentně. Jeden z mých předcházejících šéfů vždy říkal, že kdo pracuje po páté, dělá špatnou práci.
Někteří začínají svoji práci později.
Ok, pokud začínáte v jednu, tak by to mohl být problém [smích]. Já vstávám brzy.
Jak brzy?
Kolem páté, půl šesté.
To je opravdu brzo.
Ano, je to nejlepší čas. Sednu si na balkon, piju espresso, přemýšlím nad prací. Moje emaily o 5:45 všichni kolegové milují [smích]. Již přes dvacet let ale bydlím ve vzdáleném městě, takže abych byl ve Vídni ráno, musím vstávat takhle brzy. Můj mozek je už tak nastaven a změnit to nedokážu. Nedokážu spát déle než do šesti nebo půl sedmé, a to ani o víkendech.
Pane bože!
Ano, je to problém [smích]. Nedávno jsem spal až do sedmi… celý den jsem pak měl narušen.
Máte ještě nějakou myšlenku na závěr, kterou byste chtěl dodat?
Je jedna věc, kterou jsem si uvědomil. Pokud startupy pracují s velkými korporáty jako u nás ve weXelerate, na konci dne je tady jedna otázka – jaký je pro všechny z nich výsledek? Inovace jsou buzzwordem, jsou v agendě všech firem po celém světě. Co myslíte, jaký je účel inovací?
Nevím… peníze?
Samozřejmě, peníze. To je tvrdý fakt, na konci dne z inovací musí plynout peníze, nebo se musejí snížit jiné náklady. Pak je spolupráce výhodná pro startup, korporát i celý ekosystém. Dvacet let jsem pracoval jako management konzultant, kde je všechno jen o KPI a jiných ukazatelích. Vždy však jde jen o peníze. Neřekl bych, že vás udělají šťastným, ale pokud byznys běží, spokojeni jsou všichni. Zamyslete se nad value creation – jak vytvářet skutečnou hodnotu. Tak, tohle byla moje závěrečná přednáška [smích].
Autor: Peter Brejčák
