Představte si útroby jaderné elektrárny. Servisní prohlídky a revize v jejích chráněných prostorách obvykle řeší jeden pracovník, který musí být zabezpečen a ochráněn proti případné radiaci. Co když ale potřebuje aktuální situaci diskutovat s expertem, který se právě nachází stovky kilometrů daleko, nebo se zkrátka nemůže dostavit? Řešení nabízí aplikace pražské firmy Pocket Virtuality a.s. prostřednictvím jejího software Fata Morgana, který kombinuje rozšířenou (AR) a virtuální (VR) realitu a ve kterém mohou lidé na dálku komunikovat podobně, jako kdyby stáli vedle sebe v jednom prostoru.
Základní myšlenkou projektu je tzv. vzdálená přítomnost či vzdálené asistence. V terénu se pro ni používají Hololens brýle, které mohou být vestavěné do bezpečnostní helmy. Fungují jako autonomní zařízení, jehož uživatel se pohybuje v terénu, zatímco brýle automaticky skenují okolí.
„Fata Morgana je univerzální systém pro vzdálenou přítomnost či spolupráci. Dá se nasadit v jakékoli oblasti, kde by z toho mohl být nějaký užitek. Typickými aplikacemi jsou vzdálená asistence při údržbě nebo servisu, výuka (zaškolování) nových pracovníků nebo studentů, podpůrné 3D scénáře pro pracovníky ve výrobě nebo servisu," přiblížil pro Newsroom StartupJobs Josef Pelikán, počítačový grafik, hlavní architekt jádra systému a v neposlední řadě člen Computer Graphics Group při Matematicko-fyzikální fakultě UK, jejíž studenti se na vývoji software pro Pocket Virtuality rovněž podílejí.
Ostatně v následujícím videu se můžete podívat názorně, jak Fata Morgana funguje:
V České republice se kombinované AR/VR pro komunikaci používá omezeně. Výhodou Fata Morgany je však mimo jiné transparentní sdílení dat mezi jednotlivými klienty. Takže pracovník v terénu může aktuální situaci přímo probírat se svými kolegy vzdálenými stovky kilometrů daleko, dokonce i z jiného kontinentu.
Dejvická firma vytváří custom-made řešení přímo pro konečné průmyslové zákazníky. Její aplikace pomáhají velkým průmyslovým firmám řešit revizní, servisní nebo tréninkové úkoly. Mezi zákazníky patří například Škoda Auto, Škoda JS nebo Aero Vodochody.
„Hlavní věc je transparentní kombinace VR a AR. V podstatě jakékoli AR/VR brýle, vyhovující některému ze standardů, např. OpenXR, lze do systému zapojit. A pokud v těch brýlích budete mít naši aplikaci, můžete se do probíhající nebo archivované ‚session‛ připojit. Vy uvidíte v reálném čase a prostoru kolem sebe cílové prostředí a ostatní členy týmu, oni naopak mohou vidět vás. Můžete si předávat obrázky, přidávat 3D modely, zprávy, náhledy," popsal Pelikán.
Fata morgana nalezne využití v mnoha oborech.
„Další typ interaktivního zobrazovacího hardware, který podporujeme, je dotykový stůl, tzv. ‚holografický stůl‛. Ten spolu s AR brýlemi nabízí ještě lepší interaktivitu se do sdílené seance zapojit. Je to kombinace široké dotykové obrazovky a holografické technologie. Model se promítá nad dotykovou obrazovku a uživatelé v jejím rámci mohou hned pracovat."
Pocket Virtuality je relativně mladou společností, již tvoří deset vývojářů a podpůrný tým. Využívají různé technologie od C++ a C# na pokročilé úrovni, 3D grafiky a programování grafických karet až po počítačové vidění nebo umělou inteligenci.
Zeptali jsme se Josefa Pelikána na bližší detaily produktu:
Jak Fata Morgana funguje?
V systému se používá dvojího přenosu dat. Zaprvé se posílají data od klientů směrem k serveru - technik v terénu nejenom snímá terén, ale může fotit nebo natáčet video a spolu s dalšími daty záznam zasílat na server, který seanci spravuje. Data se pak ze serveru distribuují ostatním spolupracovníkům. Všechny zapojené AR helmy mohou přispět svým skenem 3D okolí - zdi, podlaha, stroje, potrubí, překážky, atd. Lidé "zvenku" tak mohou kontrolovat situaci, přidávat pokyny, úkoly, kontrolovat postup prací, apod.
Celá akce může být díky tomu finančně, časově a organizačně méně náročná a současně nevyžaduje stoprocentní kvalifikaci terénních pracovníků. Výhodou je, že se dá pracovat jak v reálném čase - jakási "telekonference ve 3D", tak i asynchronně v režimu "off-line" - procházení dříve uložených seancí za účelem zpětné analýzy nebo vyhodnocení.
Spíše jste tedy reagovali na potřebu z terénu, než že byste si vyvinuli vlastní software a ten nabízeli k možnému využití?
Snažíme se vyvíjet řešení podle potřeby svých zákazníků. První poptávky vyšly z oblasti servisu a tréninku pracovníků. Nejde jen o elektrárny. Třeba trénink servisních pracovníků Aera Vodochody je velmi náročný. Servisní proceduru si pomocí našeho systému mohou budoucí technici prohlédnout a naučit "na sucho" a i potom, u skutečného stroje, bude možné si v případě potřeby vyvolat 3D pokyny.
Ve kterých dalších oblastech technologii využíváte?
Třeba v medicíně mají speciální figurínu s fyzickými parametry podobnými lidskému tělu. Lékaři chtějí, abychom na figuríně zvládli segmentaci - abychom uměli rozpoznat jednotlivé části těla. Když zvednete ruku reálné figuríně, náš systém v brýlích Hololens musí poznat, že jste ruku zvedli. A skrz tyto brýle pak můžeme některé věci dokreslit, např. výraz tváře, barvu kůže nebo vnitřní strukturu těla. Figurína je tedy v reálném světě, dodatečné informace jsou virtuální. To je právě ta rozšířená realita, augmented reality. Brýle Hololens tak mohou přidávat informace důležité při výuce mediků nebo záchranářů.
Fata morgana užívaná ke školení zdravotníků.
Vaše šíře záběru vyžaduje dost náročné prolínání znalostí. Jak se s tím popasováváte?
Vývoj softwaru je velmi komplexní disciplína. Musíte hlavně vědět, jak co efektivně implementovat - naprogramovat. Často nemáte pro svoje algoritmy vzor a musíte je vymýšlet od začátku. Kromě toho je třeba, abyste si uměli práci zorganizovat, časově odhadnout a přiměřené množství času věnovat testům a ladění. Šéf musí řídit tým lidí, aby pracoval efektivně a stíhaly se termíny. Třeba odstávka jaderného reaktoru nepočká.
Vývojáři musí znát mnoho odborných znalostí z matematiky a informatiky, jako jsou algoritmy a datové struktury, matice, kvaterniony, křivky, plochy, technologie programování, různé knihovny, testovací postupy, apod. Ve firmě, jako je naše, se vše spojuje dohromady. Třeba jeden člen týmu pracuje na komponentě propojující všechny klienty a servery, které mohou být rozmístěny na různých místech v budově, městě nebo kontinentu. Síťová vrstva musí být spolehlivá a schopná pracovat po sítích různých kvalit a kapacit. Přenášejí se rozsáhlá 3D data, real-time události i streamované video. A to je jenom jedna součást našeho komplexního softwarového systému.
Jací lidé jsou pro vás do týmu zajímaví?
Musí je práce bavit a chtít se učit nové věci, pokud to bude potřeba. Měli by samozřejmě umět dobře programovat, ale nejlepší je, když ovládají i jiné obory, například 3D grafiku, umělou inteligenci nebo již zmíněné počítačové sítě. Někdo má zase talent pro navrhování grafiky, což je obor, ve kterém třeba vynikají ženy. Všeobecně řečeno, zájem o práci, ochota se zdokonalovat, přátelská povaha a komunikační schopnosti jsou asi to hlavní, co u nových uchazečů a uchazeček posuzujeme.
Autor: Karolina Houžvičková Šolcová, Careermarket
Foto: Pocket Virtuality
