Jestli se na pandemii koronaviru dá najít něco dobrého, je to otevření zdravotnictví automatizaci a novým technologiím. To říká pro StartupJobs Newsroom Daniel Kvak, který společně s Matějem Misařem vede mladou firmu Carebot. Systém, který zaujal i technologické a farmaceutické giganty, pomáhá lékařům odhalovat nálezy nejen na rentgenových snímcích. 

Vše začalo snahou propojit práci s rodinou. Daniel Kvak, který se na Masarykově univerzitě v Brně věnuje umělé inteligenci a strojovému učení, hledal, jak užitečně spojit specializace se svou manželkou Karolínou. Ta až do narození dcery studovala antropologii. „Zkoušeli jsme to už předtím, například jsme zjišťovali stáří kostí pomocí neuronových sítí. Když přišla pandemie koronaviru, řekli jsme si, že bychom mohli vyzkoušet algoritmy aplikovat na rentgeny hrudníku. Byla to hurá akce, kterou jsme zveřejnili na LinkedInu, a hned další den se nám začali ozývat lékaři,“ vypráví Kvak pro StartupJobs Newsroom.

Právě po příspěvku na sociální síti se s tím, že přiloží ruku k dílu, přihlásil i Matěj Misař. Bývalý moderátor zpráv na TV Prima se už během novinářské kariéry zabýval tématy kolem zdravotnictví. „Několik měsíců jsme se scházeli s lékaři, radiology, všemi lidmi, kteří by s modelem mohli pracovat,“ popisuje začátky cesty. 

Model, který dostal název Carebot, se na stovkách tisících snímků naučil, jak z rentgenu plic rozpoznat jednotlivé nálezy. „Počítačové vidění, které používáme, si můžeme představit jako to, které používají samořídící auta. Dokáží rozeznat, jaká je na semaforu barva, jestli je tam přechod, na kterém zrovna někdo jde, a tak podobně. My jsme místo toho ukázali naší neuronové síti snímky plic a řekli: Tady je pneumonie, tady jsou edémy, a tak dál,“ vysvětluje Kvak.

Carebot odhalí nález a pomocí heatmapy určí jeho umístění a pravděpodobnost. Zdroj: Carebot.

 

„Víme, že lékaři v nemocnicích jsou zahlceni různými programy, každý klik navíc vyrušuje lékaře od práce, při které je potřeba se neustále soustředit. Jsme výjimeční v tom, že náš program umíme implementovat do stávajících systémů a prohlížečů. Lékař má software, ve kterém sleduje snímek, přibude tam jen tlačítko navíc, klikne na Carebot a ten mu doporučí, co se na snímku nachází,” vysvětluje Misař. Carebot v samém počátku zvládl najít, zda pacientovy plíce byly zasaženy koronavirem, teď lékaři doporučí až čtrnáct různých druhů nálezů. Pomocí teplotní mapy rovnou ukáže, kde se nález nachází a určí i jeho pravděpodobnost.

„Lékař je a bude vždy ten, kdo určuje diagnózu. Náš systém zlepšuje přesnost diagnóz,“ ujišťuje Misař. „Každým rokem vidí radiolog výrazně více a více rentgenových snímků. Je rozdíl, pokud se na snímek dívá zkušený radiolog nebo méně zkušený a také rozhoduje čas a únava. Carebot je lékařův nejlepší přítel, díky kterému mu nic neunikne.“

Nová otevřenost ve zdravotnictví

S doktory po celou dobu Kvak s Misařem vše probírají. „Musíme si uvědomit, že jsme v segmentu, kde jde o lidské životy. Přistupujeme k tomu s pokorou, celý systém jsme tvořili s lékaři a pro lékaře. Jestli existuje nějaký radiolog, přednosta nebo ředitel nemocnice, který tento článek bude číst, rádi přijdeme Carebot ukázat a zkonzultovat další vývoj,“ vyzývá Misař.

„Kdybychom s něčím podobným přišli dva tři roky zpátky, otevřenost lékařů by asi nebyla taková. Covid spustil stavidla automatizace a digitalizace ve zdravotnictví, takže jestli se na pandemii našlo něco aspoň trochu dobrého, je to tahle otevřenost pro zavedení nových technologií,“ kvituje Kvak.

Zakladatelé Carebotu Daniel Kvak (vpravo) a Matěj Misař. Zdroj: Carebot

 

V blízké budoucnosti chce Carebot výrazně rozšířit svoji působnost. „Nesoustředíme se jen na statická vyšetření, jako je rentgen plic. Nebojíme se i 3D modelování nebo endoskopie či kolonoskopie, kde se pracuje s videosoubory. Moje vize na to, kde bychom chtěli být za pět let, je umět v co nejvyšší možné míře automatizovat jakékoli screeningové řešení,“ říká Kvak.

Carebot začal fungovat v úzkém týmu, nyní se rozrostl přes první desítku zaměstnanců. Náklady na provoz se pohybují v desítkách milionů korun. Náročnou cestu českého startupu už od raných chvil podporují klíčoví investoři. „Měli jsme za sebou první výsledky a jeden publikovaný článek, když nám napsal investor Karel Bastl e-mail se slovy: Chci do vás investovat,“ odhaluje Misař překvapivě prostý začátek úvodní finanční injekce od ředitele firmy Klimatex. „První investice byla absolutně nezbytná, abychom vybudovali aplikaci, kterou můžeme ukázat lékařům. Jsme vděční, že nám Karel věřil, věříme, že se to vyplatilo. Je to aktivní investor, zkušený, dodnes s ním konzultujeme naše kroky,“ doplňuje.

Klíčová certifikace

První investice byla důležitá, ne však zcela dostačující. „Rozmlouvali jsme snad se všemi venture kapitálovými společnostmi, co v zemi existují. Měsíce jsme řešili, kudy se vydáme dále. Věděli jsme, že potřebujeme sehnat peníze na vývoj, projít certifikací, teprve pak může Carebot být rentabilní – byť hlavním cílem je pomáhat a přinést do zdravotnictví něco prospěšného,“ říká Misař. „V listopadu jsme pak podepsali s Pilulka Lab, novým akcelerátorem Pilulky, se kterým jsme v úzkém kontaktu, a minulý rok jsme uzavřeli ještě jednou investicí, která nám pomohla být o něco větší,“ dodává.

Carebotu pomáhá i farmaceutický gigant Pfizer, který jej vybral do svého konzultačního programu Healthcare Lab. Český startup navíc vyhrál Digimed Awards, cenu zaštítěnou koncernem Roche.

Finanční i odborná pomoc je teď pro Carebot klíčová. Aby se v roce 2023 mohl dostat do nemocnic a šetřit čas i úsilí lékařům, musí během letošního roku projít MDR certifikací (medical device regulation – regulace zdravotních prostředků, pozn. red.). „Bude nás to stát hodně času, úsilí a pár milionů korun. Pro startupy to bohužel není jednoduché, mají nevýhodu vůči obrovským společnostem, které na to mají víceméně neomezené prostředky. Naštěstí máme specialisty, kteří nám s tím pomáhají,“ vysvětluje Misař. „Veškeré postupy, technická dokumentace a zkoušky musí dokázat, že prostředek pomáhá a neškodí. Je to nesmírně složitá věc. Ale dává smysl proč – jde o lidské životy.“