Češi našli nahotinku v údajném van Goghově obraze. „Jsme jako rentgenologové,” říká šéf firmy, jejíž detektory používá i NASA


Kdo by byl řekl, že v zapadlém koutku pražských Holešovic, nedaleko hudebního klubu Cross, se mezi starou fádní zástavbou nachází laboratoř a v ní neobyčejné robotické zařízení, jež dovede během krátké chvíle dopodrobna prozkoumat strukturu milionových děl věhlasných umělců, aniž by je musel jakkoli narušit. Pomáhá tak určit pravost maleb třeba i od Vincenta van Gogha. O ambiciózním projektu InsightArt, součásti mateřské firmy Advacam, jejíž technologie se používají i ve vesmíru, jsme si povídali s CEO Janem Soharem.

Sedíme v zasedačce devátého patra budovy s výhledem na prvním lednovým sluncem zalitou Tróju a Jan Sohar promítá v televizi malbu idylické krajinky signovanou „Vincent".

Jan Sohar promítá údajný van Goghův obraz

„Vincent van Gogh byl známý tím, že maloval krajiny v určité oblasti, takže je relativně pravděpodobné, že by to mohl být jeho obraz," poutá mou pozornost. Vzápětí ale rozcupuje jakékoli mé představy o jednoznačnosti bádání: „Zatím je dílo v procesu autentifikace, v rámci níž se sbíraly všechny potřebné informace a dělaly se různé analýzy. Z toho se vytvoří jakýsi soubor, který následně putuje do van Goghova muzea v Holandsku, kde kunshistorici, odborníci přímo na dílo Van Gogha, vyhodnotí relevantnost podkladů a buď řeknou, že se jedná o originál, nebo nikoliv," utíná mé iluze o senzačním titulku opatrným vědeckým ptydepe.

Přístroj RToo pro zkoumání obrazů

Pravost děl světových mistrů pomáhá odhalit převratný 3D skener RToo, který používá rentgenové záření a částicový detektor, díky nimž je schopen vytvořit barevný rentgenový snímek ve vysokém rozlišení.

„Udělali jsme tento rentgenový obrázek ve vysokém rozlišení a zde už na první pohled můžete vidět, že se tu rýsuje jakási silueta, která je pod původní malbou," ukazuje vitální muž středního věku, který coby manažer pro rozvoj podnikání stál za rozjezdem mnoha společností včetně průmyslových výrobních závodů. A skutečně, i malířský laik jako já snadno rozezná, že se pod svrchní vrstvou malebné krajinky skrývá cosi anomálního.

Postupně se odkrývají další a další vrstvy. „Díky vlastnostem používaného detektoru jsme schopni udělat barevný obrázek. Jednotlivým vlnovým délkám přidělíme barvy, čímž od sebe odlišíme jednotlivé materiály, v tomhle případě pigmenty použité v barvách, a rázem získáváme ještě hlubší vhled do obrazu a silueta z něj zase více vystupuje," vysvětluje Sohar.

Po odfiltrování jednotlivých materiálů se na obrazovce vyjevuje ženská silueta. „Žena se celkem jasně opírá o nějakou židli, a to je to, co do analýzy vnášíme," vypráví CEO poměrně mladé společnosti, přičemž se důrazně brání tomu, že by projekt InsightArt sám o sobě dovedl verifikovat pravost děl: „Je to podobné, jako když jdete na rentgen zlomené ruky. Tam je rentgenolog, který udělá obrázek, ale už ho nečte, čte ho lékař, protože ví, co v něm má hledat. Podobné je to u nás, my jsme jako ti rentgenologové: umíme udělat zobrazení, umíme s těmi daty velmi dobře pracovat, ale už nevíme, co v nich vlastně máme hledat. To už ví odborník na daný obor."

I InsightArt má ovšem svého restaurátora, kterým je Jiří Lauterkranc, v jehož ateliéru to příjemně voní barvami a všude kolem visí nebo se opírají obrazy. Ten umí výsledná data „přečíst", jak říká Sohar.

„Součástí analýzy je, že se hledá v archívech. Tam také byla nalezena skica, která je prokazatelně malovaná Vincentem van Goghem v období, kdy se učil malovat akta v Paříži," popisuje dál Jan Sohar, když se na obrazovce objeví nákres nahé ženy, ne nepodobné té, která se objevila v podmalbě obrazu. „Tady už vidíte velkou podobnost mezi tím, co jsme odhalili v původní malbě, a skicou. Dokonce se spekuluje, že se jedná o tu samou ženu. Soubor všech takovýchto informací je pak součástí procesu autentifikace, při které se získané poznatky posuzují po odborné stránce," uzavírá a opět bryskně zdůrazňuje: „Ale naše analýza je jen součást dalších analýz!"

Jiří Lauterkranc ve svém ateliéru

Restaurátor Jiří Lauterkranc ve svém ateliéru

Projekt jako takový se přitom má čím pochlubit. Detektory od mateřské společnosti Advacam, které byly vyvinuté ve spolupráci pražského Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a švýcarského CERNu a kterými je osazen skenovací robot RToo, používá dokonce NASA na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). O skener InsightArt pak projevila zájem třeba i proslulá londýnská aukční síň Sotheby's. Přestože vývoj technologie trval několik let, samotná společnost InsightArt a její skener RToo byly představeny počátkem loňského roku.


Přečtěte si celý rozhovor s Janem Soharem, CEO InsightArt:

Jak funguje skenování na přístroji RToo?

Funguje úplně stejně, jako když jdete na rentgenové vyšetření k lékaři. Máte zdroj rentgenového záření a médium, na které přenášíte obraz. V případě RTG je to vlastně stín zkoumaného předmětu. Jenže současné zobrazovací technologie mají určité limity, které velmi zásadně posouvá právě náš detektor. Má vyšší rozlišení než stávající technologie a zároveň je spektrálně citlivý, takže měří nejen intenzitu dopadajícího záření ale zároveň vlnovou délku. Díky tomu jsme schopni rozlišovat jednotlivé materiály obsažené ve zkoumaném vzorku. V případě obrazů se jedná o pigmenty v barvách použitých pro daný obraz.

Komu váš vynález slouží? Kdo jsou vaši klienti?

Primárně jsou to restaurátoři, kteří se snaží získat co nejvíce informací o díle, jež je předmětem jejich zájmu či práce. Stejně tak jde o galerie: Uvádí se, že na světě je až polovina všech obrazů falešných, a naše technologie je součástí mnoha analýz, které se provádějí právě pro to, aby se falsifikáty odhalily. Zároveň jsou to aukční síně, jež se zabývají obchodem s uměním, a samozřejmě mají zájem o to, aby díla, která prodávají, byla skutečně originální. V neposlední řadě jde o vlastníky jednotlivých děl. U nich je zájem relativní, protože mohou zjistit, že dílo, za které zaplatili velkou částku, není pravé. Nicméně i pro ně je zajímavé vědět, co mají ve své sbírce.

Jak dlouho trvá analýza jednoho obrazu?

Záleží na velikosti a záleží na tom, do jaké hloubky se má jít. Ale běžně skenování obrazu řádově o půl metru čtverečního trvá dejme tomu půl hodiny. Následná analýza zabere řádově desítky minut, pak už záleží, co přesně hledáte. To už je však práce pro restaurátora, který se získanými daty může pracovat i hodiny, když je potřeba.

Kolik už jste takových děl zanalyzovali?

Projekt InsightArt je velmi mladý. Dlouhou dobu jsme se zabývali vývojem technologie, celého skenovacího zařízení a programováním a procesingem dat, tak abychom vše v rámci možností zautomatizovali. Celou technologii jsme začali prezentovat v loňském roce, a to jak v ČR, tak v Londýně. V současné době jednáme s potenciálními partnery, u nichž bychom mohli naši technologii instalovat a na rutinní bázi ji na umělecká díla používat.

Když bych Vám měl odpovědět na otázku, kolik jsme naskenovali obrazů, tak jsou to řádově nižší stovky, ale berte to tak, že velká část z nich byla naskenována v rámci vývoje zařízení a nejednalo se o nějaká speciální díla nebo díla vyšší hodnoty. Jednalo se opravdu o to, abychom se naučili pracovat s různými materiály, abychom třeba pochopili, jaké pigmenty se používaly v jakém století a hlavně, jak se potom jeví v našem zobrazení a jak s těmi daty dál pracovat. Zajímavých děl, na jejichž analýze jsme měli možnost se podílet, jsou řekněme desítky, nižší desítky.

Našli jste mezi nimi kromě zmíněného van Gogha nějakou další raritu?

Řešíme nějaké obrazy českého malíře Schikanedera. Zajímavé bylo odhalení, že jeden z obrazů byl jen částečně přemalován, a teď se řeší důvod toho přemalování - například zda to bylo pro to, aby se originál skryl před zloději nebo drancováním v době nějaké okupace.

Jaderný fyzik Josef Uher má na starosti technologickou stránku projektu

Už jste se zmínil, že jednáte o spolupráci s partnery v zahraničí - mezi potenciálními zájemci je údajně i slavná aukční síň Sotheby's. Jak by potom fungovala spolupráce? Dodali byste jim celý přístroj?

Ano, máme modelů spolupráce několik, ale principiálně se snažíme dodat přístroj nějakému partnerovi a potom se spolupodílet na procesování dat z něj. Dneska to máme nastavené tak, že náš RToo je schopen veškerá naměřená data poslat do cloudového úložiště, kde data zpracujeme a náš zákazník už dostává tyto základně zprocesovaná data, s kterými může dál pracovat.

Kolik vůbec takový přístroj stojí?

Cena se pohybuje v závislosti na vybavení. Dál rozšiřujeme analytické metody v systému, ale v základu se může jednat zhruba o 250 tisíc eur.

Společnost vyvinula také 3D skener, který je schopný prozkoumat trojrozměrná díla, navíc v reálném čase

Na kolik pak zhruba vyjde analýza nějakého obrazu?

Současný model máme nastavený tak, že pokud k nám přijde zákazník konkrétně sem do Prahy, tak základní analýza - to znamená zobrazení a k tomu základní zpráva - bude stát 1500 eur za metr čtvereční.

Kdo tvoří váš tým?

Základní tým insightArtu tvoří pět lidí, kdy já se starám o management společnosti, kolega Josef Uher je zodpovědný za vývoj RToo a vůbec technologickou stránku věci: on je původem jaderný fyzik, takže to zobrazování a fyzika, která je v zařízení ukrytá, je jeho doména. Jirka Lauterkranc, malíř a restaurátor, je zodpovědný za uměleckou stránku věci. Pak máme v týmu kolegyni, která má na starosti prakticky veškerý marketing, prezentaci a komunikaci s našimi zákazníky, plus kolegu, který se zabývá kontaktem nových potenciálních zákazníků.

Podívejte se, jak proces skenování obrazů probíhá:

 

Jaké jsou vaše střednědobé či dlouhodobé cíle?

Pochopili jsme, že nejdůležitější je instalovat naše zařízení tam, kde jsou díla, která chceme zkoumat. Je to dáno tím, že převoz dražších uměleckých děl je technicky, logisticky a zároveň nákladově velmi náročný. Takže pokud se s dílem hýbe co nejméně, je to pro něj ideální, a proto naším primárním cílem je instalovat naši technologii v uměleckých centrech, jako je Londýn nebo New York, s tím že připravujeme i variantu instalace celého skenovacího zařízení do automobilu, tak abychom byli schopni v případě potřeby dojet my za dílem. To jsou takové řekněme krátkodobé cíle, a až na základě ohlasů z trhu s uměním budeme plánovat dál.

Pořád se vyvíjíme, všechny naše firmy jsou relativně mladé - Advacam má pět a půl roku, navíc první roky byly hlavně o vývoji technologie a metod jejího použití. Prosadit se na trhu zabere čas, když všichni využívají stávající technologie, a třebaže přinášíte rozšíření, tak každá změna je pro člověka složitá. Přesvědčit trh, že má smysl nahradit stávající technologii něčím novým, vyžaduje svůj čas.

Autor: Václav Lang

(Foto: autor, InsightArt)