Znáte ten sžíravý pocit, který se obvykle dostavuje v neděli odpoledne a nedá vám spát až do pondělního rána? Vězte, že v tom nejste sami. Podle průzkumů podléhá více než polovina lidí západního světa tzv. blues nedělní noci, tedy jakési úzkosti z končícího víkendu a začínajícího pracovního týdne. Jak se jeho teskným tónům bránit?

Obvykle přichází nepozorovaně. Páteční večer nemusí mít chybu, sobota může být jako korálek, i nedělní dopoledne se vydaří. Pak se ale začne cosi lámat a ten dosud vydařený víkend se halí v chmurný háv.

Ale to nic, to je jen Blues nedělní noci, Sunday Nights Blues, jak zní oficiální termín (v Česku známé také třeba jako „syndrom nedělního odpoledne"). Tak jako blues zní často teskně a hořkosladce, tak stejně chutná mnohým z nás závěr týdne.

„Blues nedělní noci - které může mít také podobu panické ataky nedělní noci - je v mnoha ohledech znakem naší doby. Žijeme ve světě vysokých nároků, kde se od nás očekává - a sami od sebe očekáváme - výkony na extrémní úrovni, a to neustále,” popisuje newyorská psychoterapeutka Diane Brath na webu Psychology Today. „Dokonce i relaxace má být jakýmsi dosaženým úspěchem,” dodává.

Skepse z nízké produktivity

Obecně vzato je Blues nedělní noci situační či krátkodobou depresí, která vzniká mezi smutkem z končícího víkendu a strachem či stresem z blížícího se pracovního týdne. V lepších případech se projevuje jen touto dočasnou sklíčeností, v horších přechází do úzkostí, hluboké deprese nebo panik. Silně také může ovlivnit náš spánek.

Provedené průzkumy naznačují, že tento syndrom na více lidí doléhá, než nedoléhá. Americký web Monster.com před pár lety uveřejnil průzkum, podle kterého dopadá nedělní bluesová nálada na 76 procent tamních obyvatel, a to dokonce „opravdu těžce”. V pravidelných šetřeních zůstává toto procento plus minus stejné a dá se předpokládat, že zbytek rozvinutého, tedy byznysového světa na tom není o mnoho lépe než USA.

„Kvůli rostoucím nárokům spojeným s e-mailovou komunikací a prací na dálku se práce v dnešní době vtírá i do našeho domácího života. Pro mnoho lidí stala větším břemenem, než tomu bylo před deseti nebo i dvěma lety,” zhodnotil v prosinci 2017 pro Huffington Post Steven Mayers, profesor psychologie na Rooseveltově univerzitě v Chicagu.

Za tento strach a úzkost může podle doktorky Lindy Straus náš neurokortex, mozková kůra: „Ve svém jádru je strach preventivním varováním před možnou nadcházející negativní zkušeností,” uvedla pro web Headspace. „Práce je vnímána jako negativní, protože může vyvolat stres nebo nás nudit.” Jinými slovy - stejná část mozku, která nás varuje před nebezpečími, nám také prohlubuje úzkost z blížícího se pondělku.

Jiní odborníci pak přidávají ještě další důvody, proč se můžeme v neděli odpoledne cítit mizerně. Zmíněná Diane Barth vidí původ už v žákovských letech, respektive stresu z nesplněných domácích úkolů a nepřipravenosti na zkoušení. Spolu s dalšími odborníky spojuje nedělní depresi také s jakousi skepsí z toho, že víkend brzy utekl, a my přitom nestačili nic z toho, co jsme si naplánovali - například profesorka psychologie na Univerzitě v Southern New Hampshiru Andrea Ettingoff tvrdí, že k nedělní sklíčenosti může přispívat sebeobviňování za nízkou produktivitu o víkendech, na kdy si mnozí naplánují dotažení restů, ale pak se k nim ne a ne dokopat.

Jak na to

Blues nedělní noci není záležitostí posledních měsíců, ale let, možná i desetiletí - jen tenkrát nebylo zarámováno konkrétním termínem. Nicméně na internetu lze dohledat řadu rad, jak s tímto nemilým syndromem bojovat. Přinášíme výběr těch, které odborníci i laická veřejnost skloňují nejvíce:

V pátek si za sebou zameťte

Ano, konečně je pátek, víkend za dveřmi a třeba si říkáte, že už to jen tak doklepete, ono už se to nezblázní, hlavně ať už je pět a můžete vyrazit za zábavou.

Jenže se může stát, že co nedotáhnete v pátek, začne se vám vracet na mysl ještě dřív, než v pondělí usednete zpátky ke stolu. Proto je dobré v pátek dorazit všechny resty a odcházet s čistou hlavou, tak abyste mohli o víkendu skutečně přestat myslet na tu hromadu nedodělaných věcí, které na vás v pondělí čekají.

Mimochodem vedle čisté hlavy je dobré odcházet taky s čistým stolem, ať se v pondělí vracíte do méně chaotického prostředí.

Odpojte se

Není nutné hned zahazovat telefon a odpojovat WiFi - i když něco takového je jistě jednou za čas prospěšné. Jde o to, že pokud vaše práce závisí na počítači a internetu, je možné, že se vám vloudí do vašeho osobního volna - v podobě různých notifikací, zpráv a podobně. Pro tyto případy je lepší vyblokovat ty aplikace, které by mohly narušit vaše ctěné volno, případně ztišit pracovní kontakty. Nejlepší je ale vůbec telefon vypnout a snažit se relaxovat off-line.

Naplánujte si na neděli příjemné aktivity

Konec víkendu byste si měli užít, jak se patří. Vyřiďte si proto všechny povinnosti a méně příjemné aktivity nejpozději v neděli dopoledne, tak abyste po zbytek dne měli klid. A večer se věnujte něčemu, co vás rozptýlí od případných chmur - někdo si zajde na dobrou večeři, někdo jiný si zase pustí film, někomu pomůže zahrát si hru. Odborníci také doporučují nesnažit se rozehnat nedělní splín alkoholem.

Cvičení

Dobrým pomocníkem k odbourání stresu z nadcházejícího dne je určitě cvičení. Nejenže dlouhodobě prospívá vašemu tělu a mysli, ale i krátkodobě pomůže zapomenout na starosti, vypnout a přijít k lepší náladě. Navíc vás může hřát dobrý pocit, že jste pro sebe něco udělali, i kdyby to byl jen krátký výběh kolem bloku nebo série cviků doma u televize.

Těšte se

Ať už máte před sebou sebenáročnější týden, snažte se na něm najít nějaká pozitiva a momenty, na které se můžete těšit. Pomáhá to nevidět blízkou budoucnost tak černě.

Každému může samozřejmě vyhovovat něco jiného. Je ale potřeba si přiznat, zda je váš stres z nadcházejícího týdne ještě v přijatelných mezích, nebo už je překročil. Nic totiž nenapoví víc o vaší pracovní a životní rovnováze než to, jak se cítíte v oněch pár hodinách, které oddělují váš víkend od pracovního týdne. Pokud zní vaše nedělní blues až moc teskně a depresivně, možná je na čase začít přemýšlet o změně zaměstnání.

Autor: VAL

Foto: Pixabay, Unplash