Aktivní prokrastinace: Když odkládání povinností může být i prospěšné


V posledních letech se stalo trendem sledování osobní produktivity, s čímž v negativní rovině souvisí i prokrastinace. Chorobné odkládání povinností (pracovních, studijních i těch osobních) může vést k velkým problémům. Odborná veřejnost však pořád častěji upozorňuje na to, že prokrastinace nemusí být nutně jen negativní.

Základní charakteristikou prokrastinace je podle psycholožky Tatiany Malatincové z Masarykovy univerzity nerozumné odkládání konkrétního úkolu či cíle, pro které člověk nemá dobrý důvod. Zároveň ale během toho může udělat spoustu další práce.

Aktivní prokrastinace

Malatincová se výzkumu prokrastinace věnuje dlouhodobě a před několika lety definovala několik základních skupin lidí, u kterých jsou rozdílné příčiny prokrastinace a zároveň i její vnímání. První skupinou lidí jsou pochopitelně ti, kteří neprokrastinují a určují si cíle, které pak dosahují.

Jak popisuje portál Masarykovy univerzity, prokrastinátory Malatincová rozděluje do dalších tří skupin. První jsou takzvaní averzivní prokrastinátoři – demotivovaní a nesnášející svou práci, často nevidí souvislosti mezi prostředky pro dosažení cíle a cílem samotným. Například když studenti nevidí smysl v některých předmětech svého studia.

Dalším typem jsou úzkostní prokrastinátoři. Ti mají velké ambice, chtějí být pracovití, ale nezvládají pracovat v daném tempu. Pouštějí se do několika věcí naráz, plní několik cílů a mají nerealistická očekávání o tom, co všechno jsou schopni v daném čase udělat.

Třetím typem jsou pak aktivní prokrastinátoři. „Odkládají úkoly proto, že dlouho před termínem nedokážou pracovat efektivně. Nakonec vše stihnou bez problémů. Stres a časový tlak jim pomáhají a jsou navíc v životě mnohem šťastnější,“ popsala Malatincová s důrazem na to, že tenhle druh prokrastinace nemusí být nutně negativní.

Tři stupně prokrastinace

Podobně to vidí i další odborníci. „Prokrastinace znamená chorobné odkládání úkolů a činností. Jedná se o neustálé odkládání všeho a všech. Pokud se však rozhodnete odložit věc a počkat nějakou dobu, než se do činnosti pustíte, tak to může mít i pozitivní vliv,“ uvedl pro Startupjobs Matěj Krejčí, lektor, mentor a osobní trenér. Jak dodal, v případě, že se člověk rozhodne věnovat úkolu v jiný termín, nejde nutně o prokrastinaci, ale plánování. To však musí být vědomé, a ne emoční rozhodnutí.

„Co se týká odkládání, tak pokud je to vědomě a zároveň do budoucna dobře plánované odložení, tak to může být v pořádku. Záleží ale, co odkládáte. Většina lidí totiž nejvíce odkládá odpočinek, doktory či vztahy, protože u nich není deadline. To však může mít zásadní vliv na jejich následnou spokojenost, efektivitu a vztahy,“ pokračoval Krejčí.

Podle něj se dá samotná prokrastinace rozdělit do několika stupňů:

  1. Pre-crastinace. Práce, kterou člověk dělá hned, když přijde na stůl. Může vést k přetížení, špatné prioritizaci nebo zbytečné práci.
  2. Pro-crastinace. Práce, kterou člověk naopak dělá na poslední chvíli. Může vést k přetížení, chybovosti i stresu z nestihnutí dokončení úkolu do deadlinu.
  3. Efektivní práce. Během ní člověk využívá čas vůči úkolu, který leží na stole, efektivně.

Jak se do efektivní práce pustit? Potřebné je úkol přijmout, seznámit se s ním a vytvořit plán plnění. V případě jednoduchého řešení je možné úkol vyřešit ihned. V případě rozsáhlejších projektů je vhodné vše naplánovat a rozdělit do menších částí a ty postupně plnit.

„Je dobré vědět co, jak, kde, proč budeme dělat a pak si dát čas na promyšlení celého úkolu a jeho provedení. Následně na to se zase k úkolu vrátit, vypracovat část a pak si případně znovu dát chvilku pauzu, nebo se vyspat a poté úkol dodělat. Velmi zde záleží na rozsáhlosti, náročnosti a důležitosti úkolu. Vše záleží na prioritách a potřebách,“ radí Krejčí.

Jak aktivní prokrastinace pomáhá

A právě využití času na pauzu je možné využívat i efektivně – což je vědomé odkládání povinností. Aktivní prokrastinace tak je o využití volného času. Pokud je termín dokončení projektu či třeba zkoušky ve škole ještě příliš daleko, aktivní prokrastinátor si najde jinou aktivitu, která mu dělá radost. Prožívá pozitivní emoce.

Nemusí přitom dělat činnosti související s daným úkolem, ale například i nakupováním, placením složenek či regulérním oddychem. Mozek zatím podvědomě pořád pracuje, získává nové pohledy a vytváří různé kombinace, jak problém co nejefektivněji vyřešit. Před daným termínem pak pocítí stres, který jej vyburcuje k silným výkonům, během časového tlaku úkol dokončí a cítí se spokojeně.

Jak dále poznamenává portál YourStory, pozitivní prokrastinace před vážným rozhodnutím může pomoct k lepšímu promyšlení celého problému nebo úkolu. Tím se člověk vyvaruje rychlých nebo ukvapených závěrů či rozhodnutí.

Rozmýšlejte si co, jak a proč odkládáte

„Náš mozek je vynikající sval, který často dokáže velmi dobře vymýšlet důvody proč něco odložit, takže si pak myslíme, že to vlastně je opodstatněné odložení, ale bohužel se nezakládá na pravdě,“ upozorňuje dále Krejčí.

„Rozmýšlejte si co, jak a proč odkládáte. Zkoušejte si i pokládat otázku, zda odkládáte, protože se vám do něčeho nechce, nebo na to nemáte prostředky, nebo zda potřebujete více času na promyšlení úkolu. Jakmile odkládáte jen kvůli náročnosti úkolu, nebo že se vám do něčeho nechce, tak si zahráváte s prokrastinací,“ dodal.

Autor: Peter Brejčák