České startupy přepisují definici zemědělství, aby porazily sucho

České startupy přepisují definici zemědělství, aby porazily sucho

10. dub 2019 Matyáš Vejskal 7 min

V Česku je suchem postiženo 94 % území a období nedostatku srážek se táhne již pátým rokem. Na některých místech loni chybělo 500-700 mm srážek a způsobené škody se jen za rok 2018 odhadují na 11 mld. Kč. Sucho trápí především zemědělství, které je celosvětově největším spotřebitelem vody. Tento trend nesmíme ignorovat, jelikož nic nenasvědčuje tomu, že by se něco mělo v nejbližší době zlepšit.
 

Stojíme na křižovatce dvou cest, které mohou problém s nedostatkem vody v zemědělství řešit. Ta první je konzervativní - necháme si políčka, traktory i krávy a využijeme klasických metod ke zlepšení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Pokud v přírodě voda vydrží déle, může být postupně uvolňována, jak je potřeba. Jestliže ale bude nadále bleskurychle stékat do řek a odpařovat se, zaděláváme si na obrovský problém. Mezi základními poučkami z farmářovy bible mimo jiné najdeme: zmenšit rozlohu polí s jednou plodinou, nahradit chemická hnojiva a postřiky přírodními a krajinu dělit zelenými protierozními pásy osazenými stromy.

Druhá cesta je dynamická a progresivní, lemovaná buzzwordy jako: vertical farming, lab-grown meat, AI, IIoT a tak dále. Půjde o to vymyslet, jak zefektivnit farmaření, jak nakrmit více lidí s použitím co nejmenšího množství vody. Ušetřit kapky drahocenné tekutiny lze na mnoha místech výrobního procesu. úspěch v jakékoliv oblasti bude představovat revoluci, kterou se naše vnoučata jednou budou učit v dějepise hned po té neolitické. Pojďme si představit 3 české startupy s vizemi, které by takový kolotoč změn odšpuntovat rozhodně mohly.
 

Herba Fabrica - revoluce v pěstování

Herba Fabrica je pražská první softwarově řízená městská farma, která navíc v roce 2018 vyhrála Social Impact Award. Jde o jeden z prvních pokusů přivést vertical farming k životu i u nás. Tento myšlenkový směr vychází z tvrzení, že klasická outdoorová pole zabírají příliš mnoho místa a jsou neefektivní kvůli odpařování vody a ztrátě živin formou eroze. Zároveň se pole nachází obvykle daleko od spotřebitelů, a rostou tak i zdroje nutné na transport skrz dodavatelský řetězec.
 


Ideálním řešením těchto problémů má být přesunutí pěstování plodin do vysokých budov. Každá z těchto buduv má několik pater, kde se nachází boxy s hydroponicky pěstovanými plodinami pod umělým světlem. O kontrolu růstu se stará chytrý systém a člověk mu pouze sekunduje. První výsledky potvrdily úsporu vody mezi 70-95 procenty oproti klasickému farmaření. Nemluvě o tom, že tyto vertikální farmy mohou stát hned vedle supermarketu a z ekonomiky zmizí potřeba v kamionech vozit jídlo přes půl kontinentu.

Některé nevyužité industriální prostory v Praze už Herba Fabrica obydluje moderními pěstírnami. Za pokrokovým projektem stojí studenti ČZU a ČVUT Karolína Pumprová, Michal Bílek a Matyáš Smutný. „Jde o nový pohled na staré téma. To mě okamžitě zaujalo. Navíc v dnešním světě, kdy většina práce probíhá na počítači, digitálně, pro mě bylo pěstování mikrobylinek, kdy před očima každý den vidíte rozdíl, okouzlující,“ popisuje svoji motivaci pro vertikální farmaření Michal Bílek.
 

Agdata, Workswell - skrz data k vyšší efektivitě

Jelikož se ne všem plodinám ve vertikálních farmách daří a přechod na tento systém chvilku trvá, zdá se, že do té doby dojde k intenzivnějšímu využití technologií v zemědělství. Na polích tak budou různé senzory, čidla a roboti, kteří se budou autonomně starat o správný růst plodin, hubení plevele a předcházet zbytečným ztrátám.
 


Projekt Workswell se zaměřil přímo na ochranu rostlin před nedostatkem vody. „Sucho, kterému je vystavena vegetace na daném místě, se může významně lišit od meteorologického, hydrologického a socioekonomického sucha. Mluvíme tady totiž o takzvaném zemědělském suchu, a to ještě musíme posuzovat v návaznosti na charakter krajiny a typ vegetace,“ říká Jan Sova, jeden ze zakladatelů startupu. Workswell tak přišel s termokamerami umístěnými na dronech, které pomohou farmářům najít konkrétní místa, kde došlo k poklesu vláhy, a bude nutné je cíleně zavlažovat.
 


Firma Agdata se snaží zapojit technologie do celého procesu řízení. Začala tím, že řešila situaci, kdy v sýpkách obilí docházelo ke ztrátám až 20 procent produkce kvůli plísním způsobeným vlhkostí. Agdata přišla s několika typy čidel, která se umístí přímo do sila a přes mobilní appku hlásí případné prokapávání vody nebo jiné nenadálé výkyvy vlhkosti.
 


Z jednoduché appky se stal komplexní cloudový systém na řízení zemědělského podniku, kde se data z GPS jednotek, meteo senzorů, půdních sond či čipů na strojích mísí a vytváří se z nich přehledný dashboard ulehčující rozhodování. „Farmář, agronom nebo majitel podniku, který chce na dálku ze svého telefonu zkontrolovat dění na farmě, tak v reálném čase vidí informace jako průběh prací na jednotlivých polích, výnosy ze sklizní, využití hnojiv, bilanci živin, podmínky v porostu a mnoho dalšího,” doplňuje Jiří Musil, spoluzakladatel projektu.
 


Za nápadem stojí bratři Jiří a Lukáš Musilovi, kteří skloubili znalosti z IT oboru a zkušenosti ze zemědělství. V minulém roce koupil 30 procent equity jejich firmy fond Pale Fire Capital za 4,5 mil. Kč a dalších 5 mil. Kč jim bylo půjčeno na rozvoj.
 

Sens - bílkoviny skoro bez vody

Bílkoviny jsou jednou ze tří základních složek lidské stravy. Pro některé sportovce se staly doslova modlou, leckterý crossfiťák si bez nich neumí představit ani jednu minutu. Existují dva základní zdroje bílkovin - rostlinné a živočišné, ale nejsou si úplně rovny. Rostlinné bílkoviny jsou hůře stravitelné a vstřebatelné, takže ačkoliv na vypěstování sóji či fazolí není potřeba tolik vody - konkrétně kolem 2000 litrů na kilogram, přílišné oblibě se kromě veganské komunity netěší.

Zato živočišné bílkoviny, ty jsou něco. Steaky, vejce, ryby. Chutné a pro tělo snadno využitelné. Problém je, že na kilogram hovězího masa spotřebujeme přes 15 tisíc litrů vody, na vepřové 6 tisíc a na kuřecí 4,5 tisíce litrů. Takže se vzrůstajícím suchem budeme muset najít úspornější alternativy.
 


Jisté pokusy se již objevily - lidé zapátrali v historii a rozhodli se revitalizovat konzumaci hmyzu. Na kilo hmyzího „masa” je potřeba jen polovina vody co na kuřecí, přitom výživové hodnoty má podobné. Nicméně tu malinko zlobí lidská psychika a nikdo se do baštění červíků moc nehrne.

Tento blok se podařilo překonat české firmě SENS bar, která vyrábí různé potraviny z cvrččí mouky. Jelikož je hmyz rozdrcený na prášek, nedochází k degradaci výživové hodnoty, psychika se nevzpírá a my můžeme vesele baštit vysokoproteinové tyčinky bez boje s dávivým reflexem. A jelikož je finálním produktem mouka, lze jej použít všelijak, a radují se tak i všichni odpůrci lepku!
 


No dobře, žádná tyčinka asi medium-rare flank steak nikdy netrumfne, takže co s tím? Možná jste zaznamenali senzační titulky jako „Hamburger ze zkumavky je tady” nebo  „Umělé maso na vašem talíři již v říjnu”. Bohužel nevíme o žádné české firmě, která by se výrobou lab-grown či cultured meat zabývala, a i ve světě se kvůli značným překážkám nedaří srazit cenu výrobního procesu na přijatelnou úroveň. Nezbývá tak než čekat na pokrok a doufat, že zvládneme jednou z kmenových buněk vyrábět t-bone steaky s nižšími náklady než příroda.
 

A trocha naděje na rozloučenou

To, jak naše civilizace v současné době funguje, děsí mnoho lidí, kteří se jen malinko dívají kolem sebe. S předpokládaným růstem počtu obyvatel této planety k 10 miliardám do roku 2050 se všechny nedostatky budou prohlubovat a naší jedinou nadějí zůstává pokrok. My všichni bychom měli podporovat startupy, které se snaží prorazit tam, kde velké společnosti kvůli rizikovosti řadí zpátečku.

Vysvětlili jsme si, jakou výzvou pro společnost je vzrůstající sucho, a ukázali jsme si, že existují nápady, které se snaží vodou v zemědělství šetřit. Byli bychom moc rádi, kdybychom tyto nápady aktivně podporovali a využívali jejich služeb, i když nebudou mezi těmi nejlevnějšími. Jejich cenu netvoří jen náklady na výrobu, ale i naděje na lepší zítřky.
 

Autor: Matyáš Vejskal
Foto: archivy firem, Herney Gómez

Matyáš Vejskal

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata:
Další články