Investovat do projektů s významným ekologickým a společenským dopadem je ve světě stále populárnější. V Česku se prvním fondem zaměřeným na podporu sociálních podniků stal Tilia Impact Ventures, za kterým stojí například majitelka nakladatelství Albatros Silke Horak. Jeden ze zakladatelů Petr Vítek, který je dosud známý spíše jako spoluzakladatel Impact Hub Praha, nám v rozhovoru pro StartupJobs prozradil, proč nesouhlasí s granty v této oblasti, jak probíhá výběr projektů pro investice nebo jaké jsou plány fondu.
Je právě teď podle tebe doba, kdy by investice do společenského dopadu měly začít fungovat?
Ano, vidím, že v zahraničí - zvlášť v anglosaských a skandinávských zemích - je investování do dopadu (impact investing) velmi silným tématem a trendem. Zdá se, že je jen otázkou času, kdy se dopad stane vedle výnosu a rizika třetím standardním, systematicky kvantifikovaným kritériem pro investiční a celkově byznys rozhodování.
Jaký je zájem projektů?
Institucionální investování, kde je společenský nebo environmentální dopad na prvním místě, je v Česku zcela nové. Takže je-li na standardním trhu se startupy problém s dealflow, museli jsme si nastavit očekávání, že budování pipeline bude trvat a zebere hrozně práce. Co se týče čísel o dealflow, prošli jsme cca 300 potenciálních projektů, udělali si screening něco málo přes 100 z nich, potkali se asi s 50, aktivně nyní řešíme šest a jeden deal jsme již udělali s Datlabem. Bohužel konkrétnější ohledně aktivních projektů teď být nemohu. Věřím ale, že brzy budeme moci být ohledně jedné příležitosti být konkrétnější.
Jak chcete měřit společenský dopad?
Je-li finanční výkaznictví složitý problém vyžadující práci auditorů, existenci účetních standardů a komplexních due dilligence při každé významné transakci, skutečně hloubkové měření dopadů je ještě řádově složitější. Navic přístupů k sledování, měření a řízení dopadů je celá řada, standardy přirozeně vznikají postupně. V této situaci hloubka i šířka měření dopadu vyžaduje velkou časovou investici, kterou si vzhledem k pilotní velikosti fondu nemůžeme v plném rozsahu dovolit.
Podle jakých kritérií tedy vybíráte projekty, které podpoříte?
Volíme kombinovaný přístup. Soustředíme se na tým, jeho motivaci a dosavadní track record. Pracujeme s přístupem Social Impact Premium, tedy požadujeme nižší návratnost, pokud projekt splní dopadové cíle. Dopadové cíle volíme po vzájemné dohodě tak, aby byly v synergii s jeho byznys modelem, byly přiměřeně měřitelné a soustředily se na jádro problému, které podnik řeší. Potřebujeme přiměřeně rozumět a ověřit si, jaká je struktura společenského problému, jaké jsou potřeby cílových skupin a jak funguje řetězec dopadu, tedy jaké vstupy, aktivity, výstupy a výsledky vedou ke společenským nebo environmentálním dopadům, jak koherentní tento řetězec je, jaká je míra příspěvku tohoto projektu ke měřené změně atd. Prostě se vydáváme na tisícimílovou cestu, teď děláme první kroky. Uvědomujeme si, že pro investory i celý sektor je měření dopadu klíčové téma.
Jakou očekáváte návratnost projektů?
Předpokládáme, že při default rate cca 35 procent dosáhneme nezáporného výnosu na celém fondu během devíti let. Jak už ale zaznělo, důležitější bude, jaký dopad naše investice budou mít na společnost nebo životní prostředí.
Granty mohou poškodit celý sektor
V jiném rozhovoru jsem četl, že jste proti grantům v této oblasti. Vadí vám granty i v případě, že jsou pouze na rozjezd sociálního podniku a dále už je podnik schopný se bez nich obejít?
S těmi granty je to složité… Nelze říci, že jsou principiálně špatně. Naopak dávají velký smysl, pokud pomohou budovat ekosystém pro zodpovědné nebo přímo sociální podnikání, pokud opravdu povedou ke vzniku udržitelných podniků, pokud nepokřiví trh anebo podpoří řešení pro jedno z typů tržních selhání, atd. I dobrý záměr se může lehko pokazit.
Jak například?
Co se týče rizik, která jsem měl na mysli v zmiňovaném rozhovoru, tak mám obavu, že v dobré vůli vznikne např. zákonná úprava daňově zvýhodňující sociální podniky, což může vést k tomu, že mezi organizace občanského sektoru vtrhnou žraloci, kteří se nazvou sociálními podniky, na první pohled splní kritéria, ale skandály, které nakonec vyplavou na povrch, zdiskreditují celý sektor. Třeba nebudou mít zkušenosti, schopnosti, hloubku či dlouhodobou motivaci tyto zdroje použít pro udržitelný rozvoj sektoru.
Co je pro Tilia nefinanční pomoc? Chcete podnikům pomáhat i poradenstvím? Budou se na vás moct kdykoliv obrátit s radou? Přidělíte každému projektu nějakého mentora, jak to známe z oblasti nejrůznějších inkubátorů?
Ano, přesně tak. Realizací transakce to teprve celé začíná. Chceme být podnikům nejen investorem, ale také partnerem ve všech klíčových aspektech jejich podnikání - od strategie, přes obchod až po výběr klíčových lidí do týmu. Zapojení mentorů a expertů je toho nedílnou součástí.
Co když podnik, který podpoříte, bude mít výrazný společenský dopad, ale návratnost investic bude nižší, než se očekávalo. Budete takovou investici považovat za neúspěšnou?
Tady záleží na míře u tohoto konrétního podniku a výsledku celého portfolia. Pokud by finanční propad byl příliš velký, byl by to pro mě osobně neúspěch, protože to pak není dobrá investice, ale spíše úspěšný grant. Tilia je pilotní fond, u kterého si přejeme naopak demonstrovat, že tradeoff mezi dopadem a výnosem nemusí na úrovni celého portfolia být velký, v ideálním scénáři dokonce žádný. Jinými slovy, že jako celek může dosáhnout skvělých společenských nebo environmentálních dopadů při zajímavém výnosu a úžasných příbezích k tomu.
Autor: Jan Charvát
