Spánek buď pochválen: proč si dopřát aspoň 7 hodin denně?


Proč spíme? Zdánlivě banální otázka. Ale po druhém zamyšlení už by odpověď tak jednoznačná nebyla. Jistě, můžeme se dohadovat o tom, že jde o formu dobíjení našich vnitřních baterek nebo třeba nutnost ulevit našemu vědomí a nechat podvědomí se trochu vyřádit. Ale vidíte, to jsou jenom spekulace. Dokonce ani vědci nepřišli s jasnou a všeobecně uznanou představou, proč je pro lidské tělo spánek tak nezbytný. Jenže oproti tomu dokázali přesně popsat to, co se stane, pokud si dostatečně dlouhý spánek nedopřejeme.

 

Kolik toho mám naspat?

Americké Národní sdružení pro spánek (ano, skutečně existuje!) uvádí relativně přesný časový rozptyl toho, co znamená zdravý spánek, relativně zdravý spánek a už-za-hranou spánkový režim. Protože předpokládám, že tento článek batolata číst úplně nebudou (částečně proto, že mají většinu dne spát, a pak taky, hádám, možná… neumí úplně číst), zaměříme se na dospělejší populaci.

Tak tedy, je mi třeba dvacet dva let, kolik bych měl spát? Základní a ideální část je mezi 7 a 9 hodinami, spodní hranice je nějakých 6 a horní zase 11. Tuhle “relativně zdravou” část spánku, tedy 6-7 a 9-11 by si nicméně člověk neměl dopřávat dlouhodoběji. Pokud bude, zadělává si na problémy.

Vraťme se ještě k číslům: člověk ve středních letech, dejme tomu čtyřicátník, má podobný režim, už by se měl nicméně omezit maximálně na 10 hodin spánku denně. A jak je to se starší populací nad 65 let? Té podle Asociace stačí v krajním případě i 5 hodin, naopak cokoliv nad 9 už je problém. Ideál tvoří klasických 7 až 8 hodin.

 

No ale… co se stane, když to neudělám?

Přebytek i nedostatek spánku mají své vážné následky. A ano, pokud spíte více, než byste měli, je to taky problém. Vědci z Harvardovy univerzity zmiňují v souvislosti s nezdravým spánkem hlavně dvě kategorie: nebezpečí pro vás samotného a nebezpečí, které budete představovat pro společnost.

Ta druhá kategorie zahrnuje třeba problém s řízením pod vlivem spánkového deficitu. Pro policii je samozřejmě absolutně nereálné kvantitativně změřit vaši ospalost za volantem (byť má spánková deprivace podobný účinek jako alkohol a dohromady tvoří příšernou dvojici) a stejně tak je problém ospalost detekovat pohledem z dálky jako například telefonování za jízdy. Český BESIP píše, že únava a pokles pozornosti stojí až za třetinou dopravních nehod. Osobně se mi líbí jejich výmluvné logické konstatování: “Ono totiž opravdu nejde řídit a zároveň spát.”

 

 

A jak tedy škodím sobě?

Co se týče nebezpečí pro vás: v případě krátkodobých výkyvů zdravého spánkového režimu vám hrozí například zvýšený krevní tlak nebo vyšší riziko zánětů. A samozřejmě také vyšší hladina stresu, což nejspíš každý z nás zaznamenal i bez vědců z Harvardu.

V případě dlouhodobé spánkové deprivace (nebo s nadbytkem spánku) si už zahráváte s rapidně vzrůstajícím rizikem nadváhy až obezity, cukrovky nebo srdečních onemocnění. Jenomže to jsou jenom fyzické problémy, o psychických by se dal napsat jeden celý samostatný článek. Návaly vzteku a prudké změny nálad nebo vyšší chuť k alkoholu (a nezřídka alkoholismu), to jsou jenom nepatrné ochutnávky z toho, co vám v životě může způsobit nedostatek kvalitního a odpovědného spánku.

 

Ale já potřebuju pracovat!

Ano. Nikoliv přesto, ale právě proto byste měli spát. Podle stránky health.com přišly firmy ve Spojených státech za jeden rok o 63 000 000 000 dolarů čistě kvůli nedostatku spánku zaměstnanců. Další argumenty pro spánek je vyšší riziko nemocí v případě nedostatku spánku (= vyšší počet sick days a nemožnosti pracovat) a vyšší šance vyhořet.

Mimochodem, problém spánek-práce funguje i opačně. Åkerstedt a spol. provedli v roce 2002 studii na více než 5 500 lidech a zjistili přímou souvislost mezi problémy v práci a na to navazujícím nedostatkem spánku (respektive neschopnosti se pořádně vyspat). Pokud je to i vaše situace, nemučte se a podívejte se na širokou nabídku prací, kvůli které nebudete muset obětovat své zdraví.

 

Závěrem

Spěte.