Matěj z Cleevia: “Na blbosti nemám čas“


Matěj Dusbaba pracuje v Cleeviu už téměř dva roky jako projektový manažer. V čem se odlišuje od mnohých ostatních projekťáků je to, že vedle práce má ještě druhý full-time jako student. Zajímá vás, jak se dá toto stihnout a zda má Matěj čas i na nějaké koníčky? To i další témata jsme s Matějem rozebrali v rozhovoru, který si můžete přečíst níže. 

 

Matěji, v Cleevio působíš jako projektový manažer, co taková pozice obnáší?

Skloubit dohromady tým lidí a s ním v určitém čase a za určitý budget vytvořit produkt. To zní dost jako z učebnice, popravdě ta práce obnáší mnohem víc. Pro mě je to hlavně vytvoření úsměvu! Pokud je spokojen klient s výsledkem, vývojáři s organizací a projektem (náplní/strukturou práce), pak jsem spokojen i já a to je to, co mě baví, naplňuje, a tím pádem to co ta práce pro mě obnáší.

 

Jak probíhaly tvoje začátky na pozici projektového manažera v Cleevio? Co se za tu dobu změnilo? 

Už jsem měl zkušenost s řízením lidí i projektů, ale ne ve světě mobilního vývoje. Díky technickému zázemí ze studia informatiky to nebyl až takový problém. Co se změnilo? K mému překvapení strašně moc, což zní trochu protimluv k první větě, ale je to tak, akorát jsem si to na začátku neuměl představit. Mimo toho, že jsem se spoustu věcí naučil a poznal spoustu zajímavých lidí - ať už z řad kolegů nebo klientů - s týmem jsme zlepšili několik interních věcí, vydali několik aplikací. Třešničkou na dortu je, že jsem utvrdil sám sebe v tom, co dělám a co dělat chci.

 

Máš za sebou práci v korporátní společnosti. V čem vidíš zásadní rozdíl?

Ano, mám a také k tomu mám jednoznačnou odpověď. V korporátu umí 100 lidí o něčem perfektně mluvit, ale jen jeden to umí perfektně dělat. Ve startupu (kterým technicky vzato nejsme, jsme již firma) umí každý něco dělat, jsme úzký tým lidí, který musí umět spolupracovat a každý z nás je nepostradatelný. Zároveň se mi líbí, že díky velikosti netrvá nic déle, než je třeba. Pokud něco potřebuji, prostě to řeknu a ten dotyčný to udělá. V korporátu funguje spíše "poštovní" předání informace, a tak se i z banálního tasku stane složitý úkol trvající týden, než projde přes každý článek. V zásadě proti korporátu nic nemám, ale se současným elánem do života to pro mě není. Věřím ale, že s věkem může přijít chuť najít si něco "usedlejšího".

 

Co tě přimělo ke změně pracovního místa? 

Byl jsem obecně zvyklej pracovat od raného mládí, různé brigády apod. V době před pozicí v Cleeviu jsem byl právě v korporátní sféře, konkrétně v bance. Hlavní důvod změny byla nepružnost a nemožnost realizace, tak  jak jsem popsal v předchozí otázce.

 

Co Ti ta pozice a obecně práce v Cleevio dává?

Dává mi radost, skills a samozřejmě finanční odměnu, což je v porovnání se školou značný rozdíl. Ale i ta je důležitá. Pak další věci, o kterých se dočtete v dalších odpovědích.

 

Jak vypadá běžný den v Cleevio Tvýma očima?

Většinou chodím brzy, abych stihl jak práci, tak školu. Začínám odpovědí na e-maily a všechny ostatní komunikační kanály. Následuje pozdní snídaně s týmem, kde pokecáme, probereme co je dnes na programu, ale i co je nového v soukromém životě a jde se do práce. Dopoledne se věnuji projektům nebo schůzkám, po obědě si občas zahrajeme na odreagování Fifu. Odpolední program je v zásadě stejný jako dopolední. Díky tomu, že mám dost projektů, práce je hodně rozmanitá, i tak je ale potřeba občas páru upustit. Proto s přítelkyní dost sportujeme. Večer se často věnujeme škole.

 

Studuješ a zároveň stíháš i pracovat. Máš nějaké tipy jak skloubit školu a práci dohromady? 

Stanovit si cíle, priority a dělat, co mě baví, to je základ. Díky tomu se dá pracovat v pondělí v office, ale i o víkendu na chalupě, a to v 5, 15 i 23 hodin. Člověk vyloučí zbytečnosti a věnuje se věcem, které mají smysl. Pokud je efektivní a přináší to ovoce, pak má vlastně víc energie, než kdyby "odpočíval".

Ještě doplním, že mám samozřejmě i běžný život, do kterého řadím přítelkyni s rodinou a kamarády. Skloubit se to dá sice těžko, ale důležité je to zvládat s úsměvem, což se mi daří. Vše je o tom, co chcete a kde chcete být. Mám určité cíle a sny, které si snažím plnit. V reálu to tedy znamená vstávat brzy a chodit pozdě spát, být co možná nejvíce času efektivní, což je asi rutina většiny úspěšných lidí. Díky tomu se mi podařilo ze života odstranit mnoho zlozvyků, v současnosti na 100 způsobů skloňovaná prokrastinace a činnosti, které nikam nevedou. Jednoduše řečeno, na blbosti není čas.

 

Čeho si v práci pro Cleevio nejvíc ceníš?

Cením si toho, že mi Cleevio dalo příležitost a šanci dělat to, co miluji a dělat to lépe. No a pak to, co mi dává denně - radost, adrenalin, možnost zažít spoustu věcí, které mě učí, formují a to rozhodně více než VŠ (ne z důvodu, že bych se jí nevěnoval).

 

Co tě baví na práci v Cleevio?

Baví mě práce samotná, komunita a celá Cleevio familia - Angee/Gamee/Spendee. Dále určitě možnosti, které mi ta práce dává, a to ať už v tom pracovním nebo následně v osobním životě. Pak je to zodpovědnost, kterou mám, a to díky důvěře CEO a founders. To je super motivace, která mě nikdy nepřestane bavit.

 

Máš nějaký vzor nebo inspiraci?

Vzory mám pravděpodobně dva. Rád bych si je nechal pro sebe, neboť jsou spjaty s osobním životem, který místy nebyl jednoduchý, a tím bych čtenáře nerad zatěžoval. Inspirací je mi moje okolí a každý den, který prožiji, rodina, přítelkyně, es kterou rádi cestujeme, což je obecně velký zdroj inspirace, dále pak tým a zkušenosti, které získáváme, klienti i konkurence, CEO + founders, někdy i ta škola, která často zastává i přístup "Nyní Vám názorně ukážeme jak se to (ne)má dělat."

 

Kam by ses v budoucnu rád posunul? 

Obecně mě hodně baví komunikace, ať už s klienty nebo vývojáři, a řízení toho celku s možností být součástí i té technologické stránky. Je to tedy otázkou, určitě mi přijdou zajímavé i vyšší formy managementu nebo vytvořit něco vlastního, což mě láká odjakživa. Necháme se podat.