10 otázek z pohovoru na Grafika


Tentokrát se v našem seriálu otázek na pracovních pohovorech zaměříme na grafiky a grafičky. Jaké otázky můžete očekávat, pokud se na takovou pozici hlásíte? Předejděte horkým chvilkám a připravte se na ně už nyní.  

 

1) Se kterým grafickým softwarem umíte pracovat? Se kterým se vám pracuje nejlépe a jaké s ním máte zkušenosti?

Tady jednoznačně závisí spíše na kvalitě než na kvantitě. Pokud vyjmenujete všechny myslitelné programy včetně windowsovského malování, se kterými máte byť jen malé zkušenosti, v očích personalisty tím rozhodně nestoupnete. Dost možná to spíš bude vypadat, že znáte spoustu programů “tak trochu”, ale žádný opravdu dobře neovládáte. Zaměřte se proto jen na několik programů, které skutečně dobře zvládáte a které budou na konkrétní pozici využitelné. Opravdu si šplhnete, když zasvěceně promluvíte o výhodách a nevýhodách jednotlivých programů, porovnáte je mezi sebou a stručně přiblížíte své zkušenosti s každým z nich.

 

2) Co víte o naší společnosti a značce?

Projevení zájmu o společnost je očekávaná a povinná součást pohovoru pro žadatele o jakékoli místo, včetně dělnických profesí. U pozice grafika je však tato otázka ještě o něco důležitější než jinde - je totiž třeba, abyste měli dobré znalosti o společnosti, jejíž identitu budete následně spoluutvářet.
Takže si nezapomeňte udělat domácí úkoly a pořádně si firmu prolustrujte. Nemusíte samozřejmě znát všechna fakta, důležité ale je, abyste v základu rozuměli poslání a filosofii dané značky a dokázali říct, proč se k ní tak perfektně hodíte. Řekněte, co se vám na společnosti líbí a nebojte se položit i doplňující otázky, které vás napadaly, když jste si firmu lustroval/a a na které se vám i přes veškerou snahu nepodařilo najít odpověď. Nepředstíraný zájem je přesně to, co zaměstnavatel touží vidět.

 

Otázky k portfoliu

Dříve nebo později přijde na přetřes vaše portfolio. Pokud jste čerstvý abslovent/absolventka a na pracovním trhu se teprve rozkoukáváte, upozorňujeme, že profesionální portfolio není totéž, co vaše školní portfolio. Nového zaměstnavatele příliš nezajímá, jak dobře zvládáte všechny vyučované techniky, spíš by rád viděl reálné projekty a tomu je třeba portfolio přizpůsobit. Je velmi příhodné zařadit do něj takové projekty, které odpovídají náplni pracovní pozice, na niž se hlásíte - pokud máte navrhovat design obalu výrobku, zaměstnavatele určitě potěší, když takové projekty ve vašem portfoliu uvidí. Když vám však podobný projekt v portfoliu chybí, není žádná ostuda si jej přidělat. Můžeme zde uvést příklad českého grafického designéra Michala Drapáka, který si “jen tak” zkoušel vytvořit design obalu a jeho “pravdivé” potraviny získaly v médiích velkou publicitu, jelikož poukázaly na problém šizených výrobků. Když navíc chybějící grafiku dotvoříte “na míru” společnosti, do které se na pohovor vydáváte, zabijete dvě mouchy jednou ranou a získáte další plusové body.
Pokud si budete portfolio na pohovor tisknout, nešetřete na kvalitě papírů i tiskárny, ať vaše práce vynikne ve své plné kráse.

 

3) Povězte nám něco o práci, na kterou jste z tohoto portfolia nejvíce pyšný

Portfolio by mělo obsahovat jednu či dvě práce, na které jste opravdu pyšní - vaše vlajkové lodě. Je žádoucí, aby se tyto práce týkaly podobných projektů, jaké vás čekají i v novém zaměstnání. Při jejich představování jděte více do hloubky - rozpovídejte se o zadání projektu, o tom, jak jste se s ním vypořádali, jak jste uvažovali, pro jakou cílovou skupinu jste projekt realizovali a jaké výsledky vaše řešení mělo. Odpovědět byste měli také na otázku, která je pro zaměstnavatele velmi důležitá - kolik vám práce na projektu zabrala času. Zde není prostor pro hrdinství - o pracovním tempu se nevyplatí lhát.
Top projekty by pak mělo v portfoliu doplnit  3-5 prací, o kterých si myslíte, že vás, jakožto designéry, reprezentují a které představíte jen velmi stručně - dvě věty, obsahující odpověď na otázky pro koho, za jakým účelem a s jakým výsledkem, budou stačit.
Tip: pokud neradi mluvíte o svých úspěších, protože jste od přírody skromní jedinci a odpuzuje vás cokoli, co jen vzdáleně připomíná chvástání, nahraďte slůvko já slovem klient, nebo projekt.

 

4) Kolik času vám práce na projektu zabere? Jak se vypořádáváte s deadliny

Tuhle otázku jsme sice už naťukli, ale zaslouží si probrat trochu více do hloubky. Spousta grafiků má nad svým portfoliem tendenci udávat mnohem kratší čas, než kolik ho ve skutečnosti na vytvoření projektů potřebovali. Následky jsou jasné - sice máte velkou šanci místo získat, protože budete oproti svým konkurentům vypadat jako superhrdina, velmi brzy ale zjistíte, že zaměstnavatel na vaše prohlášení při pohovoru nezapomněl a zásobuje vás prací adekvátní k vaší domnělé rychlosti. Jinými slovy jste prací naprosto zavalení a deadliny na vás číhají jako krvežíznivé příšery.
Lepší je tedy přiznat skutečný čas, který k práci potřebujete a někdy dokonce trochu přehánět. To vás logicky oproti konkurentům znevýhodní, ale můžete si pomoci tím, že u pohovoru popíšete, jak váš kreativní proces probíhá. Rozdělte jeho části do bloků a popište, kolik času každému z nich věnujete. Za to, že věnujete více času na vymýšlení nápadu, vám pravděpodobně rozumný zaměstnavatel hlavu neutrhne. Zkuste zkrátka přesvědčit o tom, že čas navíc má ve vašem případě dobré využití a vyplatí se.

 

5) Jaký postup při práci volíte?

Tuhle otázku zaměstnavatel pokládá, aby zjistil, jak děláte to, co děláte, jak dlouho vám to trvá a jakými fázemi během své práce obvykle procházíte. Každý grafik je jiný, ale málokterý šťastlivec prostě sedne k počítači a navrhne perfektní grafiku bez velkého plánování. Naprostá většina dobrých grafiků potřebuje mít svůj osvědčený plán a řád. Ideální pracovní proces by měl umožňovat průběžnou kontrolu a kritiku, ale zároveň být dostatečně rychlý, aby bylo možné bez potíží zvládat deadliny. Víme, že byste o svém pracovním procesu mohli vyprávět hodiny, snažte se to ale moc nepřepísknout. Vynechte nezbytnou kávu a sladkosti, kterými se dopujete, i analogie mezi vámi a renesančními mistry. Buďte věcní a struční. Odpověď na tuto otázku se pro svou zrádnost vyplatí (ještě více než na jiné) procvičit doma.

 

6) Jak zvládáte kritiku

Kritika je bohužel součástí práce grafika (a nejen té jeho). Odpovědět na tuto otázku může být opět poněkud ošemetné. Raději zapomeňte na slova “S kritikou jsem se nikdy vypořádávat nemusel/a.” Jednak to zní jako jasná lež a navíc začnete okamžitě vypadat dost arogantně. Kritika je navíc od podstaty nepříjemná. Nemusíte tvrdit, že se vás kritika nedotýká, že ji bezezbytku “berete”. Klidně přiznejte, že kritika vašeho výtvoru je samozřejmě nepříjemná věc, ale snažíte se ji brát konstruktivně, jako podnět ke zlepšení své práce. Upřímnou a podařenou odpověď nám dala grafička Markéta Kuchynková: “Vždy se nad kritikou zamyslím a snažím se návrh vylepšit. Opravdu si nemyslím, že moje výtvory dostanou všechny do kolen.” Sebekritika je určitě vlastností, kterou by měl profesionál mít, na druhou stranu by však měl za svými nápady stát. Dobré je odpověď doplnit příkladem ze své praxe. Povězte zaměstnavateli, jak jste se s kritikou vypořádali v konkrétním případě. Čerstvému absolventovi se v této situaci může hodit zkušenost ze školního projektu nebo ze psaní odborné práce a komunikace s vedoucím.

 

7) Jak se v oboru vzděláváte?

Firmy sice chtějí zkušené, vzdělané grafiky, kteří jsou už nyní opravdu dobří v tom, co dělají, zároveň se ale potřebují ujistit, že jste neusnuli na vavřínech a že své oborové znalosti dále prohlubujete a zdokonalujete. Neuvést v tomto případě žádný příklad je tedy přísně zakázáno. Zmiňte všechny knihy a články, které jste v poslední době četli, přednášky a konference, kterých jste se účastnili. Pohovořit můžete i o své minulosti, vylíčit, jak jste se učili pracovat s novým softwarem, či jakou teoretickou přípravu jste museli podniknout při tvorbě některého ze svých projektů.

 

8) Preferujete zaměstnání, nebo práci na živnostenský list

Velmi často firmy v inzerátu nespecifikují, zda mají zájem o jedno či druhé, popřípadě uvádějí, že je možné obojí. Pak je to tedy skutečně na vás, která forma spolupráce vám více vyhovuje. Pokud je práce natolik rozsáhlá, že vás pravděpodobně bude zaměstnávat na plný úvazek, bude pro vás nejspíš výhodnější být zaměstnancem - jak z hlediska sociálního zabezpečení, tak i zaměstnaneckých práv. Někomu ale spíše vyhovuje větší volnost, která se váže k práci jakožto OSVČ, možnost pracovat pro více firem současně a také fakt, že vzájemné závazky je možné zrušit ze dne na den bez větších potíží. Mezi grafiky existují zastánci jednoho i druhého způsobu. Lze se také se zaměstnavatelem dohodnout, že z počáteční práce jako OSVČ budete moci přejít do zaměstnaneckého poměru - takové možnosti je nejlepší probrat hned na pohovoru, než se jich později domáhat jakožto přijatý kandidát.

 

9) Jakou očekáváte odměnu? Jakou hodinovou mzdu si představujete ?

Tahle otázka samozřejmě nepadá jen v případě grafiků, ale je dobré si ji zmínit, protože značné množství uchazečů, zvláště těch méně zkušených, při ní panikaří. Není se ani čemu divit, protože odpověď může být opravdu ošemetná - vašemu protějšku může vaše nabídka připadat vysoká nebo naopak příliš nízká a problém je na světě. Jak si tedy správně říct o peníze? Odborníci se shodují na několika pravidlech:

  • Neopírejte se o své známé. Věta “Doslechl jsem se, že lidé na podobných pozicích berou tolik a tolik, ” jakkoli se zdá diplomatická, vám v očích personalisty vůbec neulehčí.
  • Neudávejte přesnou částku. Zaměstnavatel ani nečeká, že svou představu uvedete na tři desetinná místa. Mnohem lepší je použít interval od-do.
  • Pokud vám udání částky dělá problém, můžete se pokusit dostat míč na druhou stranu hřiště. Můžete zaměstnavateli například říct, že “rád/a zvážíte jakoukoli seriózní nabídku” nebo odpovědět otázkou - "jaká je Vaše představa?"
  • Když vás nabízený plat nepříjemně překvapí, snažte se nedat to přímo najevo. Řekněte raději, že si nabídku ještě promyslíte - pokud jste zaměstnavatele přesvědčili, je dost možné, že nabízený plat ještě přehodnotí

Pokud v rámci pohovoru zmínka o mzdě nepadne a otázku tedy musíte položit vy sami, počkejte si až na konec pohovoru, abyste nedělali dojem, že vám záleží pouze na penězích. Na konci každého správně vedeného interview bývá prostor pro otázky samozřejmostí.

 

10) Jste ochoten/ná pro nás vypracovat zkušební úkol?

Tahle otázka obvykle oddělí zrno od plev. Úkol může být zadán buď na pohovoru nebo ještě před ním, v rámci jakého-si předkola. Je jasné, že s uchazečem, který nebude ochoten věnovat trochu svého času, aby úkol vypracoval, se napříště už nepočítá. Úkoly zadané ještě před pohovorem obvykle krom vašich schopností testují i to, zda je váš zájem o pozici skutečně vážný. Na druhou stranu, při každém výběrovém řízení by výběr měl probíhat na obou stranách,  pokud je tedy úkol zadán až při pohovoru a vy z vývoje situace už s jistotou víte, že v této firmě pracovat nechcete, měli byste to říct na rovinu a neplýtvat časem, energií a kreativitou na něco, co je stejně odsouzeno k zániku.